Ptáci dosahují různých velikostí. Rozdíly ve velikosti ptáků nejsou tak velké jako u [[plazi|plazů]] nebo savců. Největší ptáci převyšují svojí hmotností ty nejmenší jen asi 45tisíckrát (létavé formy jen 10tisíckrát), zatímco např. u savců je tento vztah v poměru 1:60 miliónům. Za nejmenší ptáky světa se považují [[kolibříci]] (hmotnost 1,5–2,5 g) a [[pěvci]]. Zpravidla za vůbec nejmenšího je považován kubánský druh [[kolibříkkalypta kubánskýnejmenší]] (''CalypteMellisuga helenae''), který i s ocasem měří 6 cm a váží 1,5 g. V Evropě jsou nejmenší [[Králíček (pták)|králíčci]] (''Regulus'' spp.), kteří mají hmotnost 4,5–7 g. Největší z žijících ptáků je [[pštros dvouprstý]] (2,5 m výšky, hmotnost až 150 kg). Z létavých pak někteří [[Albatrosovití|albatrosi]] (rozpětí křídel až 3,5 m), [[kondor velký]] (rozpětí 3 m) nebo [[orel mořský]] (rozpětí až 2,5 m). Ještě větší byly některé vymřelé druhy. Novozélandští ptáci [[moa]] (Dinornithiformes) měřili na výšku až 3,6 m a vážili až 250 kg. Madagaskarští běžci řádu Aepyornithiformes byli nižší (3 m), ale těžší (500 kg) a snášeli také vůbec největší vejce, velká 25 × 34 cm a těžká 10 kg (odpovídá 7 pštrosím vejcím). Zřejmě největším známým druhem ptáka byl nelétavý madagaskarský ''[[Vorombe]] titan'', jehož hmotnost dosahovala pravděpodobně až 650 kilogramů.<ref>https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/new-titleholder-for-the-largest-bird-of-all-time/</ref> Z létavých byl největší ''[[Argentavis magnificens]]'', který vážil 60 až 110 kg a v rozpětí křídel měřil přes 8 m.
Vnější vzhled současných ptáků je velmi podobný. Liší se pouze velikostí těla, tvarem a velikostí zobáku, v délce krku a typu nohy. Většina druhů ptáků patří mezi [[Suchozemští živočichové|suchozemské]] obratlovce se schopností aktivního letu.
