Chřástal laysanský: Porovnání verzí

}}</ref><ref name="olson" /> Popis uveřejnil v&nbsp;periodiku ''[[Annals and Magazine of Natural History]]'' a zvolil vědecké jméno ''Porzanula Palmeri''.,<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> přičemž druhové jméno má odkazovat na Palmera.<ref name="hume2" /> Někteří američtí autoři (Fisher 1903, Baldwin 1947) považovali ptáka mylně za příbuzného rodu ''Laterallus''.<ref name="olson2" /> Do roku 2014 byl pak chřástal laysanský veden jako ''Porzana palmeri'', tehdy byl však přejmenován jako ''Zapornia palmeri'' a jméno ''Porzana palmeri'' se stalo synonymem.<ref name="iucn" />

Informace o&nbsp;chování chřástala laysanského se současnému lidstvu dochovaly díky informacím od tehdejších pozorovatelů, jako byl například americký ornitolog Walter Kenrick Fisher. Nejaktivnější byl pták ráno a dle Fishera okolo poledne spíše odpočíval; pozdější pozorování z&nbsp;Midwaye však poukazují na celodenní aktivitu. Existují i&nbsp;záznamy volání z&nbsp;noci.<ref name="olson2" /> Chřástal laysanský dovedl rychle běhat, jeho běh byl přirovnáván k&nbsp;běhu myšímu. Během tohoto pohybu pták natahoval krk dopředu a do stran a jeho křídla neschopná letu mu mohla pomáhat udržovat rovnováhu. Vzhledem k&nbsp;tomu, že tento druh dovedl také skákat, mohl prchat i&nbsp;pomocí skoků. Průběžně si však dělal také přestávky, během nich obyčejně stál na jedné noze. Zaznamenán byl také plavající jedinec. Při ohrožení chřástalovi poskytovaly útočiště nory buřňáků.<ref name="hume" /><ref name="Baldwin" /> Pták plně neztratil ostražitost, protože mu možná hrozilo nebezpečí od [[fregatka obecná|fregatek obecných]] (''Fregata minor'').<ref name="olson2" /> Suchozemští predátoři nicméně na ostrově nežili a chřástalové tedy vůči lidem nebyli plaší. Existují záznamy o&nbsp;tom, jak se k&nbsp;lidem přibližovali či bezstarostně vstupovali do jejich obydlí. Zatímco někteří chřástalové při vyrušení během hnízdění snůšku opustili, Fisher se zmiňuje o&nbsp;tom, že z&nbsp;hnízda odebral samici, aby mohl vyfotografovat snůšku, a ta se do něj ihned vrátila.<ref name="hume" /><ref name="Baldwin" /> Rovněž pokud chřástala laysanského člověk odchytil do ruky, nechoval se agresivně.<ref name="History and ornithological journals of the Tanager expedition of 1923 to the Northwestern Hawaiian Islands, Johnston and Wake Islands">{{Citace periodika

}}</ref> Namnožení králíků na ostrově začalo vést k&nbsp;devastaci vegetace.<ref name="hume" /> Hlasy o&nbsp;ohrožení fauny na ostrově se začaly ozývat například ze strany ornitologa Williama Alansona Bryana roku 1911. Stejného roku se na Laysan vydala expedice pod vedením profesora NuttingemaNuttinga, chřástalové se nicméně tehdy zdáli býti na Laysanu hojní. Mezi lety 1912 až 1913 již však byla situace natolik špatná, že na ostrov byla vypravena další expedice s&nbsp;cílem vystřílet nepůvodní býložravce. Morčata se podařilo vyhubit a z&nbsp;původních asi sedmi tisíc králíků jich bylo zahubeno přes pět tisíc.<ref name="hume2" /> Zároveň byl chřástal roku 1913 vysazen na Lisjanského ostrov (nejbližší ostrov od Laysanu), zde ale rovněž kvůli dovezeným králíkům do tří let<ref name="hume2" /> vyhynul.<ref name="hume" /> Po roce 1918 se chřástal laysanský stal vzácným i&nbsp;na původním ostrově. Roku 1923 se na Laysan vypravila takzvaná [[tanagerská expedice]] pod vedením komandéra−poručíka Samuela Kinga, aby zbytek králíků vyhubila; objevila zde už pouze dva chřástaly.;{{#tag:ref|Z této doby také pochází záznam chřástala laysanského na filmu.<ref name="Fuller2" /> |group=P}} jednoho z nich ve zbývající houštině vějířovek a jednoho v hromadách guána.<ref name="History and ornithological journals of the Tanager expedition of 1923 to the Northwestern Hawaiian Islands, Johnston and Wake Islands" /> Členům výpravy se nakonec podařilo vystřílet a otrávit všechny dovezené králíky, ale původní biotop ptáků byl již zničen. Jeden ze členů expedice, Alexander Wetmore, ostrov popsal jako poušť.<ref name="hume2" /> Na konci dubna 1923 vypustili členové expedice několik jedinců zpět do volné přírody. Tito ptáci pocházeli z Midwaye, tikterý alečlenové všichniexpedice navštívili o několik dní dříve a kde již dle slov členů expedice v tu dobu žila prosperující populace chřástalů.<ref name="History and ornithological journals of the Tanager expedition of 1923 to the Northwestern Hawaiian Islands, Johnston and Wake Islands" /> Všichni vysazení ptáci ale za několik dní uhynuli. V&nbsp;květnu 1923 expedice ostrov opustila a poté zde pták pravděpodobně brzy vyhynul; ostrov postihla písečná bouře. Roku 1936 zde již nebyl nalezen žádný chřástal.<ref name="hume2" /><ref name="Fuller2" />