[[Země]] průměrně zachytí každý den zhruba 100 tun mikrometeoroidů a [[meteoroid|meteoroidů]], které neškodně shoří v její [[atmosféra Země|atmosféře]]. Poslední zmíněné (velikost do 1 metru) může pozorovatel zahlédnout jako "[[meteorický roj|padající hvězdy]]" či jako [[bolid|bolidy]]. [[asteroid|Asteroidy]] o průměru 4 metry vstupují do zemské atmosféry přibližně jednou za rok. Tělesa o velikosti 7 metrů asi každých 5 let a jejich [[kinetická energie]] je srovnatelná jako [[Little Boy|jaderná bomba]] svržená na [[Hirošima|Hirošimu]] (16 000 tun [[TNT]]). AsteroidyObjekty s průměrem 20 metrů se se Zemí střetnou asi 2x za století. Posledním takovým byl [[Čeljabinský meteorit]] v roce [[2013]], jehož rozpad během průletu atmosférou vyvolal explozi (500 000 tun TNT) 30x silnější než [[Little Boy|hirošimská bomba]]. V roce [[1908]] v centrální [[Sibiř|Sibiři]] v dnešním [[Rusko|Rusku]] [[Tunguzská událost|explodovalo těleso]] o průměru 40-190 metrů (záleží na hustotě odhadovaného objektu) silou 10 - 30 milionů tun [[TNT]], přičemž vyšší odhad se blíží až dvou tisícům [[Little Boy|hirošimským pum]]. Vetší objekty než ten z roku [[1908]] už mají vyšší šanci k dosáhnutí povrchu a tím vytvořit i [[impaktní kráter|dopadový kráter]]. Takové nezasahují Zemi tak často, pro rozměr 1 km je to každých 500 000 let, pro 5 km každých 20 milionů let a pro 10 km každých 100 milionů let.
[[Kinetická energie]] uvolněná nárazem závisí na zejména na rychlosti a průměru, dále na [[hustota|hustotě]] a úhlu dopadu. Právě rychlost je tím nejzásadnějším parametrem vzorce pro výpočet kinetické energie, který se v něm umocňuje na druhou. V praxi to znamená, že menší a rychlejší těleso se může uvolněnou energií vyrovnat většímu/těžšímu tělesu s nižší rychlostí. To je jedním z důvodů proč jsou [[kometa|komety]] nebezpečnější než asteroidy. Ačkoliv některé planetky mohou mít hustotu až 8 000 kg/m³, tak jejich dopadová rychlost se pohybuje jen okolo 20 km/s (72 tis. km/h). Hustota komet můžeje býtznačně až 10x menšínižší, avšak jejich rychlost může být až 72 km/s (260 tis. km/h).
Čím větší je kinetická energie nárazu, tím větší jsou větší účinky dopadu jako třeba vznik [[impaktní kráter|kráteru]], [[tepelné záření]], ohnivá bouře, [[rázová vlna]], [[seizmická vlna]], vyvržený materiál či [[tsunami]] pokud místem dopadu bylo [[moře]] nebo [[oceán]].
Ačkoliv není dosud oficiálně potvrzeno, že žádnýby člověkbyl nebylněkterý člověk přímo zabit dopadajícím meteoritem, tak zmíněná událost v [[Čeljabinsk|Čeljabinsku]] v roce [[2013]] zranila více než 1 000 lidí. Dodnes byly před dopadem detekovány pouze dva malé [[asteroid|asteroidy]], u nichž vědci předem zjistili i přibližné místo dopadu. Těleso [[2008 TC3]] o průměru 4,1 metrů bylo objeveno 19 hodin před nárazem., Následněnásledně se vypočítala dráha a určilo se, že místo dopadu bude v [[Súdán|Súdánu]]. Kromě menších odchylek došlo k jevu přímo nad [[Súdán|Súdánem]] a později se našli i úlomky mateřského tělesa. Druhým objektem byl [[2014 AA]] o průměru 3 metry, kterékterý vstoupilovstoupil do zemské atmosféry zhruba 21 hodin po svém objevení.
