Svatý Václav: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
propojení hradiště Tetín značka: editace z Vizuálního editoru |
změněno Srbové na konkrétnější Lužičtí Srbové (kteří žijí na zcela jiném místě) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 47:
Po smrti Václavova otce, knížete Vratislava, 13. února [[921]], se ujala [[regent]]ské vlády Václavova matka Drahomíra. Václav spolu s mladším bratrem [[Boleslav I.|Boleslavem]] zůstal v péči Ludmily. Mezi oběma ženami a jejich stoupenci vznikl spor o vliv na Václava a moc v knížectví. Ve sporu zřejmě šlo i o vztah k [[Sasko|Sasku]], kam se v rámci [[Východofranská říše|východofranské říše]] přesunula moc z [[Bavorsko|Bavorska]] a které si pod vládou Jindřicha Ptáčníka podrobovalo sousední slovanské kmeny. Spor pro Ludmilu skončil jejím zavražděním Drahomířinými družiníky Tunnou a Gommonem 15. září 921.<ref>Třeštík (2008), s. 366, 368-370.</ref> Pozdější legendy ve sporu líčí Drahomíru jako zastánkyni pohanství, proti které stála zastánkyně křesťanství Ludmila, jejíž roli později převzal Václav.
V době Vratislavovy smrti v únoru 921 Václav ještě nebyl považován za dospělého a proto po svém otci nenastoupil vládu. Kdy Václav dosáhl dospělosti, není přesně známo. Nejpozději to muselo být na podzim [[925]], kdy již vládl a nechal převézt ostatky kněžny Ludmily z
Podle historicky nepodložené místní pověsti se Václav narodil na hradišti ve [[Stochov]]ě (název obce má být odvozen od jeho "sto chův" = Stochov), poblíž [[Svatováclavský dub|dubu sv. Václava]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Procházka|jméno=Karel|příjmení2=|jméno2=|titul=Stochov. Legendární rodiště sv. Václava|vydání=1|vydavatel=Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství Václav Kotrba|místo=Praha|rok=1902|počet stran=16|strany=|isbn=}}</ref>
Řádek 67:
[[Soubor:Kalandozasok.jpg|náhled|[[Maďarský vpád do Evropy|Nájezdy kočovných Maďarů]] v 10. století]]
Změněnou situací byla za Václava narušena tradiční přemyslovská zahraniční politika, orientovaná na Bavorsko a zřejmě i severní slovanské sousedy, z jejichž knížecích rodin pocházely manželky Václavova [[Vratislav I.|otce]] i [[Bořivoj I.|děda]]. Tato aliance byla zřejmě namířena proti nebezpečně vzrůstající saské moci a snad proti ní i pasivně podporovala maďarské výpady. Václav se ve spojenectví se Slovany asi dostal do politické izolace poté, co se Jindřich dohodl s Arnulfem a pak (roku [[927]]) i s Maďary, kterým se za mír zavázal platit vysokou daň.<ref>Třeštík (2008), s. 401-402.</ref> Do Čech, v jejichž severozápadním sousedství již dříve dobyl území [[Lužičtí Srbové|Lužických Srbů]], se vojensky vypravil v roce [[929]], podporován z Bavorska Arnulfovým vojskem. Jak vypráví [[Widukind z Corvey|Widukind]], přirazil k Praze, k hradu Čechů, jejichž „krále“ vzal v poddanství ([[Latina|lat.]] ''regemque eius in deditione accepit'') a učinil Čechy poplatnými (''Bohemias tributarias faciens''). Čechy nepravidelně odváděly [[Daně (historie)|daň]] míru (''tributum pacis'') do říše, respektive do Bavorska již od dob Karla Velikého (od roku [[806]]),<ref>Třeštík (2008), s. 70-71, 392-398, 404.</ref> Arnulfova podpora svědčí o tom, že převedení platební povinnosti do Saska bylo součástí jeho dohod s Jindřichem. Smírné řešení a „poddání se“ spojené s placením daně uchránilo rodící se [[České knížectví|český stát]] před Jindřichovou dobyvačnou politikou uplatňovanou vůči severnějším Slovanům. Související Jindřichův dar [[relikvie]] (paže) [[Svatý Vít|svatého Víta]] dokládá, že Václava uznával za politického a křesťanského partnera.<ref>Třeštík (2008), s. 411-415.</ref>
Václavovo ''poddání se'' Jindřichovi a s ním spojená daň se stala předmětem zájmu a výkladů historiků. Např. [[František Palacký]] a po něm další je považovali za poddaní se říši a tím za počátek začleňování Čech do (až později vzniklé Římské) říše, [[Václav Novotný (historik)|Václav Novotný]] dokonce za (chvályhodné) přijetí Čech v [[léno]].<ref>Třeštík (2008), s. 414-417.</ref> Lze se setkat i s různými méně vědeckými výklady, od záchrany národa před osudem polabských Slovanů až po ''zaprodání'' země Němcům. Co se týče předmětu daně, Palacký za něj prohlásil údaj mnohem pozdější [[Kosmova kronika česká|Kosmovy kroniky]], že z Čech bylo odváděno 120 [[Vůl|volů]] a 500 [[Hřivna|hřiven]] [[Stříbro|stříbra]] a jejich vztažení k synovi [[Karel Veliký|Karla Velikého]] považoval za Kosmův omyl. Daň z Čech ve formě drahých kovů a dobytka je doložená k roku [[991]], mohla tedy taková být již za Václava, ovšem teze o 120 volech a 500 hřivnách,<ref>Třeštík (2008), s. 403-404.</ref> která se dostala do [[Historická paměť|historického povědomí]],<ref>Např. [[Jaromír Nohavica]]: [http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/archiv/legenda_sv_vaclav/legenda_sv_vaclav.htm Legenda o sv. Václavu]</ref> není spolehlivým [[Historický pramen|pramenem]] doložená.
| |||