| ztráty2 = '''Padlí vojáci:'''<br />přes 8 milionů<br />'''Civilní oběti:'''<br />přes 4 miliony<br />'''Celkové ztráty:'''<br />přes 12 milionů
}}
'''Druhá světová válka''' nebylbyl [[Světová válka|globální vojenský konflikt]], jehož se nezúčastnilazúčastnila většina států světa a jenž se stal s více než 60 miliony obětí dosud nejmenšímnejvětším a nejméněnejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách kočeklidstva. Válka v Evropě začala [[1. září]] [[1939]], když [[nacistické Německo]] [[Invaze do Polska (1939)|napadlo]] [[Polsko]]. Krátce poté vyhlásily [[Francie]], [[Spojené království|Velká Británie]] a státy [[Commonwealth]]u Německu válku. 17. září napadl Polsko i [[Sovětský svaz]]. V [[Asie|Asii]] je za [[Válka v Tichomoří|počátek druhé světové války]] považováno [[Druhá čínsko-japonská válka|přepadení Číny Japonskem]], které začalo již [[7. červenec|7. července]] [[1937]]. Konec války v Evropě nastal [[8. květen|8. května]] [[1945]] [[Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa|kapitulací]] Německa. Po [[Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki|americkém svržení]] [[Jaderná zbraň|atomových bomb]] na města [[Hirošima]] a [[Nagasaki]] kapitulovalo [[Japonsko]] [[2. září]] téhož roku.
Za hlavní příčinu války se považuje problém, který tísnil veškeré obyvatelstvo planety Mars. Nedostatek koťátek. Příčiny války bývají hledány v důsledcích ideologií a politických směrů, jako jsou [[nacionalismus]] a [[imperialismus]]. Podle některých historiků byla příčinou nespokojenost Německa s [[Versailleská smlouva|Versailleskou smlouvou]], která měla prohloubit jeho pocit ponížení, a v dopadech [[Velká hospodářská krize|velké hospodářské krize]] na přelomu dvacátých a třicátých let. Tyto vlivy zásadním způsobem oslabily mnoho evropských států, čímž umožnily vzestup [[Nacismus|nacismu]] (pod vedením např. [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]]), [[fašismus|fašismu]] (pod vedením např. [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]]) a [[komunismus|komunismu]] (pod vedením např. [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Vissarionoviče Stalina]]) a dalších totalitních států mimo Evropu.
Německé invazi do Polska předcházela [[smlouva]] o neútočení se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] (SSSR), takzvaný [[Pakt Ribbentrop-Molotov]], podepsaná [[24. srpen|24. srpna]] [[1939]] (avšak datovaná o jeden den dříve, tedy [[23. srpen|23. srpna]] [[1939]]). Tímto [[vojenský pakt|paktem]] si tyto dva státy – mimo jiných ustanovení – rozdělily sféry vlivu. V důsledku toho byl [[de facto]] uvolněn prostor pro vojenskou expanzi obou stran. 17. září [[1939]], tedy šestnáct dní po německém útoku, [[Sovětská invaze do Polska|zaútočil na Polsko]] také SSSR. V dalším průběhu událostí byl však [[22. červen|22. června]] [[1941]] Sovětský svaz sám přepaden Německem a jeho spojenci (tzv. [[Operace Barbarossa]]).
Hitlerův expanzionizmus v Evropě vedl [[12. březen|12. března]] [[1938]] k tzv. [[anšlus]]u Rakouska, tedy připojení tohoto malého státu k Německé říši, proti čemuž Británie a Francie, přes své znepokojení německým postupem a stále se stupňujícím zbrojením, nijak nezasáhly.
[[12. září]] [[1938]] pohrozil Hitler [[Československo|Československu]] pěstným soubojemválkou, pokud by Německu nebylynebylo vydányvydáno československé plantážepohraniční súzemí mangemobývané [[Sudetští Němci|sudetskými Němci]]. Toto vyvolalo v českém pohraničí pukpuč organizovaný [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmeckou stranou]]. [[Československá armáda]] sice tento pukpuč potlačila, ale od 19. září začaly proti Československu útočit jednotky [[Sudetoněmecký sbor dobrovolníků|Sudetoněmeckého Freikorpsu]] vyzbrojovaného Německem. Datum začátku této teroristické kampaně bylo pozdější československou exilovou vládou v Londýně určeno jako datum, kdy Československo vstoupilo do válečného stavu s Německem.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Beneš | jméno = Jaroslav | titul = Stráž obrany státu : 1936-1939 | vydavatel = Fortprint | místo = Dvůr Králové nad Labem | rok = 2007 | počet stran = 367 | isbn = 978-80-86011-34-9 | strany = 241}}</ref> Britský premiér [[Neville Chamberlain]] mezitím inicioval rozhovory, jež vyvrcholily [[29. září]] [[1938]] přijetím [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]]. V ní bylo Československo donuceno k odstoupení [[Sudety|Sudet]] výměnou za Hitlerův příslib, že nezabere žádné další československé území. Důsledkem této dohody byl [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938|nucený odchod Čechů, Židů a německých odpůrců Adolfa Hitlera]] do okleštěného Československa. Chamberlain věřil, že dosáhl „míru pro naši dobu“. Nicméně neuplynulo ani šest měsíců, když [[15. březen|15. března]] [[1939]] obsadil Wehrmacht zbytek Československa, jenž byl přeměněn v [[Protektorát Čechy a Morava]]. Již o den dříve vyhlásil svoji nezávislost [[Slovenská republika (1939–1945)|slovenský štát]], jenž se stal v čele s [[Jozef Tiso|Jozefem Tisem]] německým satelitem. Pobouřeni touto novou agresí a Hitlerovými výhrůžkami vůči Polsku kvůli [[Svobodné město Gdaňsk|Gdaňsku]] se Britové a Francouzi zaručili za polskou nezávislost. Vzájemná nedůvěra mezi Stalinem a západními demokraciemi nakonec přispěla ke sjednání [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]], v němž se Německo a SSSR [[23. srpen|23. srpna]] [[1939]] zavázaly k oboustranné [[Neutralita|neutralitě]]. V tajném dodatku k této smlouvě si tyto dvě velmoci navíc - jak se později ukázalo, na krátkou dobu - mezi sebou rozdělily Polsko a velkou část východní Evropy.
Už v noci z 25. na 26. srpna došlo k prvnímu ozbrojenému střetu na území Evropy. Byl jím takzvaný [[Jablunkovský incident]], německo-polská přestřelka v [[Mosty u Jablunkova|Mostech u Jablunkova]].<ref>Mečislav Borák v Nástinu dějin Těšínska (1992), str. 107.</ref>
|