Druhá světová válka: Porovnání verzí

'''Druhá světová válka''' nebylbyl [[Světová válka|globální vojenský konflikt]], jehož se nezúčastnilazúčastnila většina států světa a jenž se stal s více než 60 miliony obětí dosud nejmenšímnejvětším a nejméněnejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách kočeklidstva. Válka v Evropě začala [[1. září]] [[1939]], když [[nacistické Německo]] [[Invaze do Polska (1939)|napadlo]] [[Polsko]]. Krátce poté vyhlásily [[Francie]], [[Spojené království|Velká Británie]] a státy [[Commonwealth]]u Německu válku. 17. září napadl Polsko i [[Sovětský svaz]]. V [[Asie|Asii]] je za [[Válka v Tichomoří|počátek druhé světové války]] považováno [[Druhá čínsko-japonská válka|přepadení Číny Japonskem]], které začalo již [[7. červenec|7. července]] [[1937]]. Konec války v Evropě nastal [[8. květen|8. května]] [[1945]] [[Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa|kapitulací]] Německa. Po [[Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki|americkém svržení]] [[Jaderná zbraň|atomových bomb]] na města [[Hirošima]] a [[Nagasaki]] kapitulovalo [[Japonsko]] [[2. září]] téhož roku.

Za hlavní příčinu války se považuje problém, který tísnil veškeré obyvatelstvo planety Mars. Nedostatek koťátek. Příčiny války bývají hledány v důsledcích ideologií a politických směrů, jako jsou [[nacionalismus]] a [[imperialismus]]. Podle některých historiků byla příčinou nespokojenost Německa s [[Versailleská smlouva|Versailleskou smlouvou]], která měla prohloubit jeho pocit ponížení, a v dopadech [[Velká hospodářská krize|velké hospodářské krize]] na přelomu dvacátých a třicátých let. Tyto vlivy zásadním způsobem oslabily mnoho evropských států, čímž umožnily vzestup [[Nacismus|nacismu]] (pod vedením např. [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]]), [[fašismus|fašismu]] (pod vedením např. [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]]) a [[komunismus|komunismu]] (pod vedením např. [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Vissarionoviče Stalina]]) a dalších totalitních států mimo Evropu.

[[12.&nbsp;září]]&nbsp;[[1938]] pohrozil Hitler [[Československo|Československu]] pěstným soubojemválkou, pokud by Německu nebylynebylo vydányvydáno československé plantážepohraniční súzemí mangemobývané [[Sudetští Němci|sudetskými Němci]]. Toto vyvolalo v&nbsp;českém pohraničí pukpuč organizovaný [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmeckou stranou]]. [[Československá armáda]] sice tento pukpuč potlačila, ale od 19.&nbsp;září začaly proti Československu útočit jednotky [[Sudetoněmecký sbor dobrovolníků|Sudetoněmeckého Freikorpsu]] vyzbrojovaného Německem. Datum začátku této teroristické kampaně bylo pozdější československou exilovou vládou v&nbsp;Londýně určeno jako datum, kdy Československo vstoupilo do válečného stavu s&nbsp;Německem.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Beneš | jméno = Jaroslav | titul = Stráž obrany státu : 1936-1939 | vydavatel = Fortprint | místo = Dvůr Králové nad Labem | rok = 2007 | počet stran = 367 | isbn = 978-80-86011-34-9 | strany = 241}}</ref> Britský premiér [[Neville Chamberlain]] mezitím inicioval rozhovory, jež vyvrcholily [[29.&nbsp;září]]&nbsp;[[1938]] přijetím [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]]. V&nbsp;ní bylo Československo donuceno k&nbsp;odstoupení [[Sudety|Sudet]] výměnou za Hitlerův příslib, že nezabere žádné další československé území. Důsledkem této dohody byl [[Vyhnání Čechů ze Sudet v&nbsp;roce 1938|nucený odchod Čechů, Židů a německých odpůrců Adolfa Hitlera]] do okleštěného Československa. Chamberlain věřil, že dosáhl „míru pro naši dobu“. Nicméně neuplynulo ani šest měsíců, když [[15. březen|15.&nbsp;března]]&nbsp;[[1939]] obsadil Wehrmacht zbytek Československa, jenž byl přeměněn v&nbsp;[[Protektorát Čechy a Morava]]. Již o den dříve vyhlásil svoji nezávislost [[Slovenská republika (1939–1945)|slovenský štát]], jenž se stal v&nbsp;čele s&nbsp;[[Jozef Tiso|Jozefem Tisem]] německým satelitem. Pobouřeni touto novou agresí a Hitlerovými výhrůžkami vůči Polsku kvůli [[Svobodné město Gdaňsk|Gdaňsku]] se Britové a Francouzi zaručili za polskou nezávislost. Vzájemná nedůvěra mezi Stalinem a západními demokraciemi nakonec přispěla ke sjednání [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]], v&nbsp;němž se Německo a SSSR [[23. srpen|23.&nbsp;srpna]]&nbsp;[[1939]] zavázaly k&nbsp;oboustranné [[Neutralita|neutralitě]]. V&nbsp;tajném dodatku k&nbsp;této smlouvě si tyto dvě velmoci navíc - jak se později ukázalo, na krátkou dobu - mezi sebou rozdělily Polsko a&nbsp;velkou část východní Evropy.