Milan Rastislav Štefánik: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Blndpa (diskuse | příspěvky)
Blndpa (diskuse | příspěvky)
Řádek 30:
Po odchodu osmdesátiletého Janssena však nový ředitel donutil Štefánika z Meudonské hvězdárny odejít. Na konci roku 1906 dostal Štefánik pověření od ''Bureau des Longitudes'' vést francouzskou výpravu do [[Turkestán]]u,<ref name="pacner127" /> jejímž cílem bylo pozorovat zatmění [[Slunce]], které mělo proběhnout 13. 1. [[1907]]. Cestou do Turkestánu se zastavil i v Praze a na Slovensku a navštívil i [[Pulkovská hvězdárna|Pulkovskou hvězdárnu]] v [[Petrohrad]]u. Cestu využil i k poznání Ruska a [[Střední Asie]], například v Jasné Poljaně navštívil [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Lva Nikolajeviče Tolstého]] a jeho lékaře Dušana Makovického (ten pravděpodobně zaznamenal Tolstého výrok o Štefánikovi: „… úžasně srdečný, milý člověk.“). Po návratu do Paříže mu valné shromáždění Francouzské astronomické společnosti udělilo [[Cena Julese Janssena|Janssenovu cenu]]. V červenci roku 1907 se však Štefánikův zdravotní stav velmi zhoršil a byl převezen na léčení do [[Chamonix]], lázeňského města pod Mont Blankem, kde se léčil dva měsíce. Během léčení ho zastihla zpráva, že profesor Janssen zemřel. Koncem roku se opět vrátil do Paříže.
 
Po Štefánikovi, protože byl astronom, je také pojmenována [[Štefánikova hvězdárna]].
 
== Světoběžník ==