Měsíc: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 213.235.74.183 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
značka: rychlé vrácení zpět
HODNĚ DOBREJ EDIT!
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=přirozeném satelitu planety Země}}
{{substovaný infobox}}
{| class="toccolours" border="1" cellpadding="2" align="right" style="float:right; margin: 0 0 1em 1em; border-collapse: collapse;"
|+ <font size="+1">'''Měsíc'''</font>
|-
| colspan="2" align="center" bgcolor="#000000"|
[[Soubor:Full Moon Luc Viatour.jpg|250px|žádné|Měsíc, jak ho vidí pozorovatel ze Země]]
<font color="white">Měsíc, jak je viděn ze Země</font>
|-
! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Elementy dráhy
|-
! align="left" | [[Velká poloosa dráhy|Velká poloosa]]
| 384&nbsp;400 [[Metr#Kilometr|km]]<br>(0,0026 [[Astronomická jednotka|AU]])
|-
! align="left" | Obvod oběžné dráhy
| 2&nbsp;413&nbsp;402&nbsp;km<br>(0,016 AU)
|-
! align="left" | [[Excentricita dráhy|Excentricita]]
| 0,0549
|-
! align="left" | [[Apsida (astronomie)|Perigeum]] <br>(k povrchu měsíce)
| 363&nbsp;295&nbsp;km<br>(0,0024 AU)
|-
! align="left" | [[Apsida (astronomie)|Apogeum]] <br>(k povrchu měsíce)
| 405&nbsp;503&nbsp;km<br>(0,0027 AU)
|-
! align="left" | [[Doba oběhu|Siderická perioda]]
| 27,321 582 [[den|d]]<br>(27 d 7 h 43,1 min)
|-
! align="left" | [[Doba oběhu|Synodická perioda]]
| 29,530 589 d<br>(29 d 12 h 44 min 2,9 s)
|-
! align="left" |Orbitální rychlost<br> – maximální<br> – průměrná<br> – minimální
| <br>1,082&nbsp;km/[[sekunda|s]]<br>1,022&nbsp;km/s<br>0,968&nbsp;km/s
|-
! align="left" | [[Sklon dráhy]]<br> – k rovníku Země<br><br> – k [[ekliptika|ekliptice]]
| <br>kolísá ([[#Oběh|viz dále]])<br>&nbsp;od 28,60° do 18,30°<br>5,145 396°
|-
! align="left" | [[Délka vzestupného uzlu]]
| 125,08°
|-
! align="left" | [[Argument šířky pericentra|Argument šířky perihelu]]
| 318,15°
|-
! align="left" | Je [[Měsíc (satelit)|satelitem]]
| [[Země]]
|-
! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Fyzikální vlastnosti
|-
! align="left" | Rovníkový [[průměr (geometrie)|průměr]]
| 3&nbsp;476,2&nbsp;km<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.onasch.de/astro/showobject.php?lang=en&head=f&anim=129&obj=p03m01
| titul=Moon
| datum přístupu=2007-08-31}}</ref><br>(0,273 Země)
|-
! align="left" | Polární průměr
| 3&nbsp;472,0&nbsp;km<br>(0,273 Země)
|-
! align="left" | [[Zploštění]]
| 0,00125
|-
! align="left" | [[Povrch Měsíce|Povrch]]
| 3,793×10<sup>7</sup> [[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]]<br>(0,074 Země)
|-
! align="left" | [[Objem]]
| 2,197×10<sup>10</sup> [[kilometr krychlový|km<sup>3</sup>]]<br>(0,020 Země)
|-
! align="left" | [[Hmotnost]]
| 7,347 673×10<sup>22</sup> [[kilogram|kg]]<br>(0,0123 Země)
|-
! align="left" | Průměrná [[hustota]]
| 3344 kg/m<sup>3</sup>
|-
! align="left" | Rovníková<br>[[gravitace]]
| 1,622&nbsp;m/s<sup>2</sup><br> (0,1654 [[Tíhové zrychlení|g]])
|-
! align="left" | [[Úniková rychlost]]
| 2,38&nbsp;km/s
|-
! align="left" | Perioda rotace
| 27,321 582 [[den|d]]<br>([[synchronní rotace|synchronní]])
|-
! align="left" | Rychlost rotace
| 16,657&nbsp;km/h<br>(na rovníku)
|-
! align="left" | [[Vychýlení osy]]<br> – k orbitě Měsíce<br><br> – k ekliptice
| <br>kolísá ([[#Oběh|viz dále]])<br>&nbsp;od 3,60° do 6,69°<br>1,5424°
|-
! align="left" | [[Rektascenze]]<br>severního pólu
| 266,8577°<br>(17.47:26)
|-
! align="left" | [[Deklinace]]
| 65,6411°
|-
! align="left" | [[Albedo]]
| 0,12
|-
! align="left" | [[Hvězdná velikost|Magnituda]]
| −12,74
|-
! align="left" | Povrchová [[teplota]]<br> – minimální<br> – průměrná<br> – maximální
| <br>
{| border="0" cellpadding="0" cellspacing="0"
| align="right" | 33 [[kelvin|K]]
| width="10" |
| align="right" | (−240&nbsp;°C)<ref name="newscientist">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Campbell
| jméno = MacGregor
| titul = Moon is coldest known place in the solar system
| periodikum = New Scientist
| odkaz na periodikum = New Scientist
| datum vydání = 2009-09-18
| den vydání = 18
| měsíc vydání = září
| rok vydání = 2009
| datum přístupu = 2009-09-24
| url = http://www.newscientist.com/article/dn17810-moon-is-coldest-known-place-in-the-solar-system.html
| issn = 0262-4079
}}</ref>
|-
| align="right" |250 K
| width="10" |
| align="right" |(−23&nbsp;°C)
|-
| align="right" |396 K
| width="10" |
| align="right" |(123&nbsp;°C)
|}
|-
! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Složení [[Měsíční kůra|kůry]]
|-
| [[Kyslík]]
| 43 %
|-
| [[Křemík]]
| 21 %
|-
| [[Hliník]]
| 10 %
|-
| [[Vápník]]
| 9 %
|-
| [[Železo]]
| 9 %
|-
| [[Hořčík]]
| 5 %
|-
| [[Titan (prvek)|Titan]]
| 2 %
|-
| [[Nikl]]
| 0,6 %
|-
| [[Sodík]]
| 0,3 %
|-
| [[Chrom]]
| 0,2 %
|-
| [[Draslík]]
| 0,1 %
|-
| [[Mangan]]
| 0,1 %
|-
| [[Síra]]
| 0,1 %
|-
| [[Fosfor]]
| 500 [[Parts per million|ppm]]
|-
| [[Uhlík]]
| 100 ppm
|-
| [[Dusík]]
| 100 ppm
|-
| [[Vodík]]
| 50 ppm
|-
| [[Helium|Hélium]]
| 20 ppm
|-
! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Vlastnosti [[atmosféra|atmosféry]]
|-
! align="left" | [[Atmosférický tlak]]
| 3×10<sup>−13</sup>[[Pascal (jednotka)|kPa]]
|-
| [[Helium|Hélium]]
| 25 %
|-
| [[Neon]]
| 25 %
|-
| [[Vodík]]
| 23 %
|-
| [[Argon]]
| 20 %
|-
| [[Methan|Metan]]<br>
[[Amoniak]]<br>
[[Oxid uhličitý]]
| stopové množství
|}
 
'''Měsíc''' je jediná známá [[Měsíc (satelit)|přirozená družice]] [[Země]]. Nemá jiné formální jméno než „''měsíc''“ (odborně ''Měsíc''), i když je občas [[poezie|básnicky]] nazýván ''Luna'' ([[Slované|slovanský]] a zároveň [[latina|latinský]] výraz pro Měsíc). Jeho symbolem je srpek ([[Unicode]]: ☾). Kromě slova ''lunární'' se podle jména starořecké bohyně Měsíce [[Seléné]] používá k&nbsp;odkazu na Měsíc též kmene ''selene'' nebo ''seleno'' ([[selenocentrismus|selenocentrický]], [[Selenité]], atd.).
 
Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384&nbsp;403&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]]. Měsíční [[Zemský rovník|rovníkový]] [[průměr (geometrie)|průměr]] je 3&nbsp;476&nbsp;km.
 
První člověkem vyrobené těleso, které dosáhlo Měsíce, byla v roce [[1957]] [[Sovětský svaz|sovětská]] sonda [[Luna 2]], první snímky odvrácené strany Měsíce získala v roce [[1959]] sonda [[Luna 3]], první měkké přistání a následný přenos obrazu provedla v roce [[1966]] sonda [[Luna 9]]. Roku [[1969]] přistáli [[Neil Armstrong]] a [[Buzz Aldrin|Edwin Aldrin]] v&nbsp;rámci [[Program Apollo|programu Apollo]] jako první [[člověk|lidé]] na Měsíci, a tím se stali i prvními lidmi, kteří stanuli na povrchu jiného vesmírného tělesa než Země. Celkem Měsíc zatím navštívilo dvanáct lidí.
 
== Rotace ==
[[Soubor:East-Side-Phase-180.jpg|90° západně|náhled|vlevo|120px]]
[[Soubor:Phase-180.jpg|Přivrácená strana|náhled|vlevo|120px]]
[[Soubor:West-Side-Phase-180.jpg|90° východně|náhled|vlevo|120px]]
[[Soubor:Far-Side-Phase-180.jpg|Odvrácená strana|náhled|vlevo|120px]]
 
Měsíc je v&nbsp;[[Vázaná rotace|synchronní rotaci]] se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („[[Přivrácená strana Měsíce|přivrácená strana]]“) je stále obrácená k&nbsp;Zemi. Druhou, „[[odvrácená strana Měsíce|odvrácenou stranu]]“, z&nbsp;větší části nelze ze Země vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky [[librace|libraci]]. Většina odvrácené strany byla až do éry [[kosmická sonda|kosmických sond]] zcela neznámá.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=55
| titul = Luna 3
| datum přístupu = 2007-08-31}}</ref> Tato synchronní rotace je výsledkem [[slapová síla|slapových sil]], které zpomalovaly rotaci Měsíce v&nbsp;jeho rané historii, až došlo k&nbsp;[[Dráhová rezonance|rezonanci oběhu]] a rotace ([[vázaná rotace|vázané rotaci]]).
 
Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v&nbsp;tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v&nbsp;průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí.
 
Odlišujícím rysem odvrácené strany je téměř úplná absence tmavých skvrn (oblastí s&nbsp;nízkým [[albedo|albedem]]), tzv. ''[[měsíční moře|moří]]''.
 
== Oběh ==
Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,530588&nbsp;dne ([[Doba oběhu|synodický měsíc]]). Každou hodinu se Měsíc posune vzhledem ke hvězdám o vzdálenost zhruba rovnou jeho [[Úhlová velikost|úhlovému průměru]], přibližně o 0,5°. Měsíc se liší od většiny satelitů jiných planet tím, že je jeho orbita blízká rovině [[ekliptika|ekliptiky]] a nikoliv rovině zemského rovníku.
 
Některé způsoby nazírání na oběh jsou podrobněji probrány v&nbsp;následující tabulce, ale dva nejběžnější jsou: [[Doba oběhu|siderický měsíc]], což je doba úplného oběhu vzhledem ke hvězdám, trvající asi 27,3&nbsp;dnů a [[Doba oběhu|synodický měsíc]], což je doba, kterou zabere dosažení téže [[měsíční fáze|fáze]], dlouhá přibližně 29,5&nbsp;dne. Rozdíl mezi nimi je způsoben tím, že v&nbsp;průběhu oběhu urazí Země i Měsíc určitou vzdálenost na orbitě kolem [[Slunce]].
 
Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou [[slapový jev|slapových jevů]], které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského [[příliv]]u a [[odliv]]u. Přílivová vlna je synchronizována s&nbsp;oběhem Měsíce kolem Země. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční [[gravitace|gravitací]] se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli [[setrvačnost]]i vody a [[tření]], jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do [[záliv]]ů a [[ústí|ústí řek]] a zase se z&nbsp;nich vrací. Vyjma mořského přílivu a odlivu dochází také ke vdmutí a poklesu [[Tektonická deska|litosférických desek]]. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38&nbsp;[[Metr#Milimetr|mm]] za rok. Zemský den se vlivem stejných slapových sil zpomaluje o 1,7&nbsp;milisekundy za století, převážná část tohoto úbytku [[hybnost]]i je předána Měsíci.
 
Synchronnost rotace je přesná pouze v&nbsp;průměru, protože měsíční orbita má jistou [[excentricita dráhy|výstřednost]]. Když je Měsíc v&nbsp;[[Apsida (astronomie)|perigeu]] (''přízemí''), jeho rotace je pomalejší než pohyb po oběžné dráze, což nám umožňuje vidět asi osm stupňů délky z&nbsp;jeho východní (pravé) strany navíc. Na druhou stranu, když se Měsíc dostane do [[Apsida (astronomie)|apogea]] (''odzemí''), jeho rotace je rychlejší než pohyb po oběžné dráze, což odkrývá dalších osm stupňů délky z&nbsp;jeho západní (levé) strany. To se nazývá ''optickou [[librace|librací]] v&nbsp;délce''.
 
Protože je měsíční orbita nakloněna k&nbsp;zemskému rovníku, Měsíc se zdá oscilovat nahoru a dolů (podobně jako lidská hlava, když pokyvuje na souhlas) při svém pohybu v&nbsp;ekliptikální šířce (deklinaci). Tento jev se nazývá ''optická ''[[librace]]'' v&nbsp;šířce'' a odkrývá pozorovateli z&nbsp;polárních oblastí Měsíce přibližně sedm stupňů šířky.
 
Na konec, protože je Měsíc vzdálen jen asi 60 zemských poloměrů, pozorovatel na rovníku vidí Měsíc v&nbsp;průběhu noci ze dvou bodů vzdálených od sebe jeden zemský průměr. Tato vlastnost se nazývá ''optická ''[[librace]]'' paralaktická'' a odkrývá asi jeden stupeň měsíční délky.
 
Země a Měsíc obíhají okolo jejich [[Těžiště|barycentra]] nebo obecněji [[těžiště]], které leží asi 4&nbsp;700&nbsp;km od zemského středu (asi 3/4 cesty k&nbsp;povrchu). Protože se barycentrum nachází pod povrchem Země, zemský pohyb se dá obecně popsat jako „kolébání“. Podíváme-li se ze zemského severního pólu, Země a Měsíc rotují proti směru hodinových ručiček okolo jejich os; Měsíc obíhá Zemi proti směru hodinových ručiček a Země obíhá Slunce také proti směru hodinových ručiček.
 
Může vypadat zvláštně, že [[úhlová odchylka|sklon]] lunární orbity a [[vychýlení osy|vychýlení]] měsíční osy rotace jsou v&nbsp;přehledu vypsány jako významně se měnící. Zde je třeba poznamenat, že sklon orbity je měřen vzhledem k&nbsp;primární rovníkové rovině (v&nbsp;tomto případě zemské) a vychýlení osy rotace vzhledem k&nbsp;normále vůči rovině orbity satelitu (měsíční). Pro většinu satelitů planet, nikoliv však pro Měsíc, tyto konvence odrážejí fyzikální realitu a jejich hodnoty jsou proto stabilní.
 
Země a Měsíc formují prakticky „[[dvojplaneta|dvojplanetu]]“: jsou těsněji spjati se Sluncem než jeden s&nbsp;druhým. Rovina měsíční orbity zachovává sklon 5,145&nbsp;396° ''vzhledem k&nbsp;[[ekliptika|ekliptice]]'' (orbitální rovině Země) a měsíční osa rotace má stálou výchylku 1,5424° ''vzhledem k&nbsp;normále na stejnou rovinu''. Rovina měsíční orbity vykonává rychlou [[precese|precesi]] (tj. její průnik s&nbsp;ekliptikou rotuje ve směru hodinových ručiček) během 6793,5&nbsp;dnů (18,5996&nbsp;let), kvůli gravitačnímu vlivu zemské rovníkové deformace. V&nbsp;průběhu této periody se proto zdá, že sklon roviny měsíční orbity kolísá mezi 23,45° + 5,15° = 28,60° a 23,45° −5,15° = 18,30°. Současně se jeví, že výchylka osy měsíční rotace ''vzhledem k&nbsp;normále na rovinu oběžné dráhy měsíce'' kolísá mezi 5,15° + 1,54° = 6,69° a 5,15° −1,54° = 3,60°. Za povšimnutí stojí, že výchylka zemské osy také reaguje na tento proces a sama kolísá o 0,002 56° na každou stranu kolem své průměrné hodnoty; tento jev se nazývá [[nutace]].
 
Body, ve kterých Měsíc protíná ekliptiku se nazývají „[[lunární uzel|lunární uzly]]“: severní (neboli vzestupný) uzel je tam, kde Měsíc přechází k&nbsp;severu ekliptiky; jižní (neboli sestupný) je tam, kde přechází k&nbsp;jihu. [[Zatmění Slunce|Zatmění]] Slunce nastává, pokud se uzel střetne s&nbsp;Měsícem v&nbsp;[[nov]]u; zatmění Měsíce, pokud se uzel střetne s&nbsp;Měsícem v&nbsp;[[úplněk|úplňku]].
 
{| border="1" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse;"
|+
Řádek 355 ⟶ 109:
V&nbsp;roce [[2004]] zjistili vědci na základě snímků získaných [[Clementine (sonda)|sondou Clementine]], že čtyři hornaté oblasti lemující 73&nbsp;km široký [[kráter Peary]] na [[severní pól|severním pólu]] se zdají být osvětleny po celý měsíční den. Tyto „[[Vrchol věčného světla|vrcholy věčného světla]]“ mohou existovat díky extrémně malé výchylce měsíční osy, která na druhé straně umožňuje také existenci věčného stínu na dnech mnoha polárních kráterů. Na méně hornatém [[jižní pól|jižním pólu]] oblasti věčného světla nenajdeme, i když okraj [[Shackleton (kráter)|kráteru Shackleton]] je osvětlen po 80 % měsíčního dne. Obrázky z&nbsp;Clementine byly získány, když severní měsíční polokoule zažívala letní období – nicméně pozorování sondy [[SMART-1]] stejné oblasti během zimního období naznačují, že se může jednat o místa s&nbsp;celoročním slunečním osvětlením.
 
V&nbsp;roce [[2009]] naměřila americká sonda [[Lunar Reconnaissance Orbiter]] v&nbsp;místech trvalého stínu v&nbsp;kráterech okolo jižního pólu nejnižší dosud známou teplotu ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]] −240&nbsp;[[Stupeň Celsia|°C]], což je jen o přibližně 33&nbsp;°C více, než je [[absolutní nula]].<ref name="newscientist" />{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Campbell
| jméno = MacGregor
| titul = Moon is coldest known place in the solar system
| periodikum = New Scientist
| odkaz na periodikum = New Scientist
| url = http://www.newscientist.com/article/dn17810-moon-is-coldest-known-place-in-the-solar-system.html
| datum vydání = 2009-09-18
| rok vydání = 2009
| měsíc vydání = září
| den vydání = 18
| issn = 0262-4079
| datum přístupu = 2009-09-24
}}</ref>
 
=== Přítomnost vody ===