Stolové hory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Doplnění reference značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
upřesnění názvů dvou vrcholů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 30:
Severní část (''Suchý vrch'', ''Lopota'', ''Šefel'') je pokračováním geologických struktur [[NPR Broumovské stěny|Broumovských stěn]], masiv ''Boru'' je z české části geologickým pokračováním [[Polická pánev|Polické pánve]], popřípadě lze obě části považovat za pokračování [[polická synklinála|polické synklinály]]. Vrcholové partie Stolových hor jsou tvořeny z kvádrových [[pískovec|pískovců]] svrchní [[křída|křídy]] s vložkami [[slínovec|slínovců]] a [[vápenec|vápenců]]. Jedná se o sedimenty mořského původu.
Na polské straně kromě Velké a Malé Hejšoviny a vrcholů masivu Boru jsou východním a jihovýchodním směrem další pozoruhodná skalní města: Liščím průsmykem (Lisia Przełęcz) je odděleno plató Nárožníku (polsky Narożnik, německy Eckstein; 849 m n. m.)
Severovýchodní stěny nad městečkem [[Radków]] ([[Čeština|česky]] Hrádek, [[Němčina|německy]] ''Wünschelburg'') a poutním místem [[Vambeřice|Wambierzyce]] (česky Vambeřice, [[Němčina|německy]] Albendorf) skýtají také velké množství turisticky vděčných skalních měst a útvarů, např. Radkowskie Skały, vyhlídka Pielgrzym (672 m n. m.), vrch Rogacz (707 m n. m.) nebo skalní hřiby (Skalne Grzyby).
|