Batolit: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Odkaz
Úprava a doplnění původního článku
Řádek 1:
[[Soubor:Yosemite 20 bg 090404.jpg|náhled|[[Half Dome]], granitový monolit v [[Yosemitský národní park|Yosemitském národním parku]] a část batolitu [[Sierra Nevada]]]]
'''Batolit''' (z řečtiny ''bathys'' = hluboký, ''lithos'' = kámen) je v geologii rozsáhlé (až tisíce km2) [[Intruzivní hornina|intruzívní]] [[magmatické těleso]] plutonických hornin, nejčastěji zhruba kruhovitého nebo eliptického tvaru, [[Diskordance|diskordantní]] vůči svému okolí.<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Batolit''' je v [[geologie|geologii]] [[hornina|horninové]] těleso, které vzniklo utuhnutím [[magma]]tu pod [[Povrch Země|zemským povrchem]], tzn. jedná se o [[Intruzivní hornina|intruzivní vyvřelinu]]. Jeho mocnost je značná. Tvar je závislý na charakteru horniny, do níž tavenina proniká. Nemá vytyčenu spodní hranici, jeho šířka roste s hloubkou (na rozdíl od [[lakolit]]u).<ref>http://atlas.horniny.sci.muni.cz/magmaticke/magmatity_obecne.html#deleni_magm</ref>
| titul = Geologická encyklopedie
| periodikum = www.geology.cz
| url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl
| datum přístupu = 2018-09-24
}}</ref>
 
== Vznik ==
Batolity vznikaly utuhnutím [[Magma|magmatu]] hluboko pod [[Povrch Země|zemským povrchem]]. Tvar je závislý na charakteru horniny, do které tavenina pronikla. spodní omezení není známé a to ani na základě geofyzikálního průzkumu. Většinou se skládají z kyselých hornin ([[Granitoid|granitoidů]]) a vždy jsou vázány na orogenní pásma, která jsou s nimi paralelně protažená. Hranice s okolím může být ostrá nebo difúzní (plynulý přechod). Některé batolity vznikly substitucí okolních hornin (granitizací), jiné výstupem magmatu a jeho intruzí. Většina batolitů je tvořena převážně [[Felsit|felsickými]] nebo [[Intermediální hornina|intermediálními]] horninami, jako je [[granit]], nebo [[diorit]]. Batolity často výrazně kontaktně metamorfují své nejbližší okolí (tzv. metamorfní aureola neboli [[kontaktní dvůr)]] a bývá na ně vázáno zrudnění. Jsou to největší a nejdůležitější hlubinná tělesa, petrograficky i strukturně značně nejednotná. Podle tvaru se nejčastěji rozlišují kopulovité a jazykovité [[pluton]]<nowiki/>y, které tuhly většinou v hloubkách 10-20 km pod povrchem. Typické batolity se do hloubky rozšiřují, avšak jsou některé, které se nerozšiřují nebo dokonce zužují. Tělesa, která se nálevkovitě do hloubky zužují se nazývají [[Magmatické těleso|etmolit]]<nowiki/>y. Hojné jsou také plutony, které se na jednom rozšířeném konci příčně sklánějí do hlubin a na druhém vybíhají v mírně ukloněné až vodorovné jazykovité nebo ploché výběžky a cípy. Skutečnost, že dnes vystupují na povrch a jsou předmětem těžby v povrchových lomech, je podmíněna následnou [[Eroze|erozí]]. Nejsou výsledkem jediné magmatické intruze, ale většinou se skládají z mnoha po sobě jdoucích plutonických průniků. Příklad batolitu velkých rozměrů je [[Francouzské středohoří|centrální masiv]], který z Bavorska a Rakouska zabíhá na Šumavu a na Českomoravskou vysočinu. Typickým plutonem je [[středočeský masiv]]. Utuhly sice ve velkých hloubkách, ale denudací byly obnaženy již brzy po svém vzniku. Hlubinná tělesa intrudovala ve spodním [[karbon]]<nowiki/>u, ale již ve svrchnokarbonských arkozách a slepencích ve středních Čechách jsou hojné úlomky tohoto plutonu, což je důkazem, že byla již tehdy denudací obnažena.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bouček
| jméno = Bedřich
| příjmení2 = Kodym
| jméno2 = Odolen
| titul = Geologie I. díl Všeobecná geologie
| vydání = 1
| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd
| místo = Praha
| rok = 1954
| počet stran = 560
| strany = 99
| isbn =
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Geologie Thalíkovo
| url = http://www.thalikovo.xf.cz/geologie4.htm
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu =
}}</ref>
 
== Vulkanické batolity ==
Jsou to erodované bývalé [[Sopka|sopečné řetězce]]. Mají ve své kořenové oblasti obvykle složitou strukturu intruzí, které celkově představují batolity. Tyto intruze (průniky) jsou součástí magmatické činnosti sopečného řetězce, a obsahují výrazně větší podíl materiálu z hlubin Země než ze sopečných materiálů ([[Láva|lávy]] a [[Pyroklastický sediment|strusky]]) utuhlých blízko zemskému povrchu nebo přímo na povrchu. Známý příklad je batolit [[Sierra Nevada (USA)|Sierra Nevada]] ve Spojených Státech, v [[Yosemitský národní park|Yosemitském národním Parku]] .
 
== Orogenní batolity ==
Vznikají během [[Orogeneze|vrásnění]]. kdy může docházet k tavení zemského pláště a substitucí okolních hornin bez intruzí magmatu. Takto vzniklá magmatická tělesa mohou dosáhnout podobných velikostí jako vulkanické batolity, ale jejich chemické složení je rozdílné.Jsou často obohaceny [[Draslík|draslíkem]] a jejich složení odpovídá průměrným hodnotám [[Kontinentální kůra|kontinentální zemské kůry]].
 
== Výskyt ==
Batolity se nacházejí ve všech oblastech Země, ve kterých došlo k rozsáhlé magmatické činnosti. Příklady batolitů jsou:
 
* ·Batolit [[Sierra Nevada (USA)|Sierra-Nevada]], USA
 
* Pobřežní Plutonický Komplex, [[Pobřežní hory]] a [[Kaskádové pohoří]], [[Kanada]], [[Spojené státy americké|USA]]
 
* [[Patagonie|Patagonský]] batolit, [[Andy]]
 
* Batolit Chinamora, [[Zimbabwe]]
 
* ·Batolit [[Adamello-Presanella|Adamello]], [[Alpy]]
 
* Aralský [[Žula|žulový]] batolit, [[Čínská lidová republika|Čína,]] [[Altaj]]
 
* ·[[Land's End|Land ' s End]], žulový batolit, [[Cornwall]], [[Velká Británie (ostrov)|Velká Britanie]] rozšíření 68.000 km 3.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Geevor Tin Mine: Granite
| periodikum = www.geevor.com
| url = http://www.geevor.com/index.php?object=295
| datum přístupu = 2018-09-24
}}</ref>
 
Většina batolitů je tvořena převážně [[felsit|felsickými]] nebo [[Intermediální hornina|intermediálními]] horninami, jako je [[granit]], nebo [[diorit]].
== Reference ==
{{Překlad|de|Batholith|169895005}}
<references />
 
{{Pahýl}}
== Literatura ==
 
* {{Citace monografie
| příjmení = Bouček
| jméno = Bedřich
| příjmení2 = Kodym
| jméno2 = Odolen
| titul = Geologie I. díl. Všeobecná geologie
| vydání = 1
| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd
| místo = Praha
| rok = 1954
| počet stran = 560
| strany = 99
| isbn =
}}      
 
* Myron G. Best. [s.l.]: [s.n.][[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:Zdroje knih/0-7167-1335-7|0-7167-1335-7]].
 
* Werner Zeil. [s.l.]: [s.n.] [[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:Zdroje knih/3-432-80592-6|3-432-80592-6]].
 
* ·Dieter Richter. [s.l.]: [s.n.][[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:Zdroje knih/3-110-10416-4|3-110-10416-4]].
{{Autoritní data}}