Svatý Václav: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rv, comm z wd, port
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus první editace vulgarity
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Infobox - panovník
| jméno = VáclavPrd I.
| titul = český kníže
| obrázek = Votivni obraz Ocko - Vaclav.jpg
| popisek = Svatý VáclavPrd na [[Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi|Votivním obraze]] [[Jan Očko z Vlašimi|Jana Očka z Vlašimi]]
| vláda = asi [[925]] – [[28. září]] asi [[935]] nebo [[929]]
| datum korunovace =
Řádek 34:
| místo pohřbení = [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]
}}
'''Svatý VáclavPrd''' (asi [[907]] – [[28. září]] [[935]], příp. [[929]],<ref>{{Citace monografie|příjmení=Třeštík|jméno=Dušan|odkaz na autora=Dušan Třeštík|titul=[[Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530 - 935)]]|vydání=2|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2008|kapitola=11. Spor o datum vraždy Václava|strany=209–224|isbn=978-80-7106-138-0|počet_stran=658}}</ref> [[němčina|německy]] Wenzel ''von Böhmen'') byl [[České knížectví|český]] kníže a světec, který je [[Patrocinium|hlavním patronem]] Čech a Moravy<ref>[http://catholica.cz/?id=4696 sv. Václav] na catholica.cz</ref> a [[Den české státnosti|symbol české státnosti]].
 
Podle pověsti byl vychováván svou babičkou [[Svatá Ludmila|svatou Ludmilou]] a vzdělával se na [[Budeč (hradiště)|Budči]]. Jako kníže, po porážce saským králem [[Jindřich I. Ptáčník|Jindřichem Ptáčníkem]], dokázal zachovat suverenitu českého státu a založil [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrám sv. Víta]], hlavní kostel knížectví. Byl zavražděn ve (Staré) [[Stará Boleslav|Boleslavi]], sídle svého bratra [[Boleslav I.|Boleslava]], který díky tomu převzal vládu. Po smrti začal být Václav uctíván jako [[svatý]] pro svou v&nbsp;legendách mu připisovanou zbožnost (vlastnoruční pěstování vína a obilí pro [[svaté přijímání]], péči o&nbsp; chudé, nemocné, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení šibenic, ničení [[Pohanství|pohanských]] [[Svatyně|svatyní]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Pekař|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Nejstarší kronika česká|vydání=|vydavatel=KNIHKUPCI C. K. ČESKÉ UNIVERSITY A ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ|místo=|rok=1903|počet stran=|strany=182|isbn=}}</ref> ap.) a posmrtné [[zázrak]]y. Později se stal symbolem českého státu, např. v&nbsp;[[Kodex vyšehradský|Kodexu vyšehradském]], na [[Mince v českých zemích|mincích]] nebo na [[Pomník svatého Václava|Myslbekově pomníku]].