Verze z 16. 7. 2018, 12:19 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací zpět značka: vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 9. 2018, 02:11 editovat zrušit editaci 46.135.31.181 (diskuse) →‎Puč a kolaps SSSR: Oprava pravopisu značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android Přejít na další porovnání →
Řádek 90: [[Soubor:Gorbachev Bush 19900601.jpg\|náhled\|Gorbačov s americkým prezidentem G. H. W. Bushem podepisují ve Východním pokoji [[Bílý dům\|Bílého domu]] mezinárodní smlouvu o ukončení výroby chemických zbraní a likvidace jejich zásob ([[1. červen\|1. června]] [[1990]]).]] Přes pokusy o ozdravení ~~Sovětského~~sovětského socialismu demokratizace SSSR a Východní Evropy oslabila moc KSSS i Gorbačova samotného. Jím provedené uvolnění [[Cenzura\|cenzury]] a pokusy o větší politickou otevřenost měly za neočekávaný důsledek znovuprobuzení dlouho potlačovaného nacionalismu a protiruských nálad v ~~Sovětských~~sovětských republikách. Volání po větší nezávislosti na Moskvě se zvětšovalo, zvlášť v pobaltských republikách [[Litva\|Litvě]], [[Lotyšsko\|Lotyšsku]] a [[Estonsko\|Estonsku]], které Sovětský svaz anektoval v roce [[1940]]. Národní cítění se objevilo i v dalších ~~Sovětských~~sovětských republikách: [[Gruzie\|Gruzii]], [[Ukrajina\|Ukrajině]], [[Arménie\|Arménii]] a [[Ázerbájdžán]]u. Nechtěně tak uvolnil síly, které hrozily zánikem Sovětského svazu. Reagoval na to tím, že navrhl novou smlouvu o unii, která by byla dobrovolnou federací demokratizujícího se SSSR. Tato nová smlouva byla podporována hlavně [[Střední Asie\|středoasijskými]] republikami, které potřebovaly ekonomickou sílu a sovětské trhy k vlastní [[Prosperita\|prosperitě]]. Nejradikálnější reformisté, jako prezident [[Ruská sovětská federativní socialistická republika\|Ruské republiky]] [[Boris Jelcin]], byli stále více přesvědčeni, že reformy jsou polovičaté. Řádek 96: Naproti tomu konzervativci, stále silní v KSSS a vojenském vedení, byli proti čemukoliv, co by mohlo vést k rozpadu Sovětského svazu. V předvečer podepsání dohody konzervativci zasáhli. Konzervativci v ~~Sovětských~~sovětských nejvyšších sférách vyvolali [[Srpnový puč]], jako pokus o odstranění Gorbačova od moci a zabránění mu v podpisu nové federální smlouvy. Během této doby strávil tři dny (19.-21. srpna) v domácím vězení na chatě (na dače), než byl osvobozen a vrátil se k moci. Avšak po svém návratu zjistil, že ani unie ani ruské vládní síly nejsou loajální vůči němu, nýbrž spíše Borisi Jelcinovi. Následně vyloučil z politbyra množství osob a někteří z nich byli i uvězněni. Mezi těmito uvězněnými byl i „[[Gang osmi]]“, který vedl neúspěšný [[státní převrat\|puč]]. Snažil se udržet KSSS jako jednotnou stranu, sám své [[Reforma\|reformy]] hájil jako čisté pojetí [[Leninismus\|leninismu]]. Stále však již pokračující opěvování [[Vladimir Iljič Lenin\|Lenina]], obdivování [[Švédsko\|švédského]] sociálního modelu a separatistické tendence baltských států vytvářely velmi obtížné podmínky pro jakoukoliv reformu. Ale když byla [[Komunistická strana Sovětského svazu\|KSSS]] po srpnovém puči zakázána, zůstal fakticky bez vlivu na ozbrojené složky. Nakonec [[Boris Jelcin]] získal převahu také svým příslibem více peněz. Na funkci [[Prezident Sovětského svazu\|prezidenta]] Gorbačov rezignoval dne [[25. prosinec\|25. prosince]] [[1991]]. Sovětský svaz zanikl oficiálně k 31. prosinci téhož roku.

Michail Gorbačov: Porovnání verzí