Fotosyntéza: Porovnání verzí

Rostliny, v nichž probíhá Hatch-Slackův cyklus neboli C₄-cyklus (vznikají látky se 4 atomy uhlíku), se vyznačují charakteristickou anatomickou stavbou. Obsahují mezofylové buňky (fixace CO₂) a buňky pochvy cévního svazku (uvolnění CO₂ do [[Calvinův cyklus|Calvinova cyklu]]). V [[chloroplast]]ech mezofylových buněk chybí [[enzym]] [[Rubisco]] a [[oxid uhličitý|CO₂]] se váže tak, že HCO₃⁻ reaguje s fosfoenolpyruátemfosfoenolpyruvátem za vzniku oxalacetátu. Oxalacetát je za pomoci enzymu malátdehydrogenázy a [[Nikotinamidadenindinukleotidfosfát|NADPH]] [[Redoxní reakce|redukován]] na malát. Malát přechází do buněk pochvy cévního svazku, kde je pomocí NADP⁺ oxidován na pyruátpyruvát a současně se uvolní CO₂. Ten pokračuje do [[Calvinův cyklus|Calvinova cyklu]]. Pyruvát se vrací do buněk mezofylu, kde je za spotřeby ATP fosforylován na fosfoenolpyruátfosfoenolpyruvát. C₄ cyklus využívají především teplomilné rostliny, protože při zvýšené teplotě se více uplatňuje [[fotorespirace]], a tím klesá účinnost fotosyntézy, proto koncentrují CO₂ před tím, než vejde do [[Calvinův cyklus|Calvinova cyklu]].

Tento cyklus využívají pouštní rostliny (např. [[sukulent]]y), které musí velmi šetřit [[voda|vodou]], a proto otevírají [[průduch]]y jenom v noci, kdy vážou CO₂ do [[Kyselina jablečná|malátu]]. Pro uložení zásoby CO₂ potřebují velké množství fosfoenolpyruátufosfoenolpyruvátu, který získávají [[glykolýza|glykolytickým]] štěpením škrobu. Během dne se malát štěpí na CO₂, který vstupuje do [[Calvinův cyklus|Calvinova cyklu]], a na pyruátpyruvát, ze kterého se opět syntetizuje [[škrob]]. Takto provádějí CAM rostliny fotosyntézu s minimálními ztrátami [[voda|vody]].