Wikipedie

Nacismus: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
https://zpravy.idnes.cz/brazilie-nemecko-prezidenstke-volby-holokaust-nsdap-narodni-socialismus-1r9-/zahranicni.aspx?c=A180921_094005_zahranicni_dtt
značky: možný spam odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
Verze 16482761 uživatele 188.120.199.36 (diskuse) zrušena v zásadě souhlasím, ale tohle by chtělo řešit v diskusi (ideálně jsem pro návrh na naprosté vypuštění pravice x levice v úvodu)
značka: vrácení zpět
Řádek 1:
[[Soubor:Flag of German Reich (1935–1945).svg|náhled|Vlajka [[Nacistické Německo|Třetí říše]], symbol nacistické ideologie]]
'''Nacionální socialismus''' (zkráceně '''nacismus''', {{vjazyce|de}}: {{cizojazyčně|de|''Nationalsozialismus''}}) je [https://zpravy[krajní pravice|krajně pravicová]]<ref name="Bastl, Mareš">M.idnes Bastl, M.cz/brazilie Mareš a kol.: ''Krajní pravice a krajní levice v ČR.'' Grada : Praha, 2011, ISBN 978-nemecko80-prezidenstke247-volby3797-holokaust3, s. 140</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Fritzsche | jméno = Peter | titul = Germans into Nazis | vydavatel = Harvard University Press | místo = Cambridge | rok = 1998 | isbn = 978-nsdap0674350922 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Eatwell | jméno = Roger | titul = Fascism, A History | vydavatel = Penguin Books | místo = New York | rok = 1997 | isbn = 978-narodni0140257007 | jazyk = anglicky | strany = xvii–xxiv, 21, 26–31, 114–40, 352}}</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Griffin | jméno = Roger | titul = Revolution from the Right: Fascism | příjmení_sestavitele = Parker | jméno_sestavitele = David | sborník = Revolutions and the Revolutionary Tradition in the West 1560-socialismus1991 | vydavatel = Routledge | místo = London | rok_vydání = 2000 | isbn = 978-1r9-/zahranicni.aspx?c0415172950 | strany =A180921_094005_zahranicni_dtt krajně185–201 levicová]| jazyk = anglicky}}</ref> [[Totalitarismus|totalitní]] [[ideologie]] oficiálně uplatňovaná [[Diktatura|diktaturou]] v [[Nacistické Německo|Německu]] v letech [[1933]]–[[1945]] (tzv. [[Nacistické Německo|Třetí říše]]) prostřednictvím ''Národně socialistické německé dělnické strany'' (''Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei'', ''[[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]'') vedené [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]]. Ottova encyklopedie uvádí pro heslo nacismus (národní socialismus), že jde o totalitní ideologii založenou na vypjatém [[Nacionalismus|nacionalismu]], [[rasismus|rasismu]], prvcích [[Socialismus|socialismu]], [[Militarismus|militarismu]] a [[Antisemitismus|antisemitismu]].<ref name="ottoencyklopedie">{{Citace monografie
| rok = 2004
| titul = Ottova encyklopedie A-Ž
Řádek 237:
 
=== Řazení v pravolevém spektru ===
Nacismus je řazen mezi [[krajní pravice|ultrapravicové]] směry.<ref name="Bastl, Mareš">M. Bastl, M. Mareš a kol.: ''Krajní pravice a krajní levice v ČR.'' Grada : Praha, 2011, ISBN 978-80-247-3797-3, s. 140</ref> <ref>Armin Pfahl-Traughber: Rechtsextremismus in der Bundesrepublik. 4. Auflage, Beck, München 2006, ISBN 3-406-47244-3, S. 14f./</ref> <ref>Brigitte Bailer-Galanda: Zum Begriff des Rechtsextremismus. In: Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes; zuletzt abgerufen am 2. Juli 2008./</ref> <ref>Timothy Snyder: Krvavé země - Evropa mezi Hitlerem a Stalinem. Přel. P. Šustrová. Praha : Paseka, 2013 s.35</ref> Tento náhled z politologického hlediska zdůvodnil už Hitlerův současník [[Konrád Heiden|Konrad Heiden]].<ref>Konrad Heiden, 1932, A History of National Socialism: Translated from the German - Stránka 158</ref> Vyplývá rovněž z toho, jaké politické strany během své cesty k moci nacismus využíval jako své spojence a představitele jakých politických proudů přednostně potíral a likvidoval. Zatímco konzervativní nacionalisty, sympatizanty předválečné monarchie a klerikály nacisté využili při převzetí moci roku 1933 v koaliční spolupráci či se je i během svého režimu pokoušeli integrovat, velmi negativně byli od počátku zaměřeni především vůči sociálním demokratům, komunistům a levicovým odborům.
 
Daná problematika je však obtížně diskutovatelná kvůli neostrosti pojmů [[pravice]] a [[levice]] i posunům jejich vnímání v čase a prostoru. Je potřeba říci, že kontinentální pravicové myšlení (a německé zvláště) si na rozdíl od anglosaského v průběhu 19. století nepřivlastnilo agendu ekonomického [[liberalismus|liberalismu]]. Jeho snahou byla konzervace jádra společenských poměrů fungujících před vznikem Francouzské revoluce 1789 a obhajoba závazného nadindividuálního a mimoracionálního étosu, který tuto společnost legitimizuje. Pravicová diskuse v 19. století dospěla k akcentaci "spontánního řádu", který není primárně ekonomickým principem, ale má zejména zakotvení v tradicích, nepsané a transhistorické společenské hierarchii, [[monarchismus|monarchistických]], aristokratických nebo jiných elitářských principech. Na přelomu 19. a 20. století, vlivem [[Charles Darwin|Darwinových]] a [[Friedrich Nietzsche|Nietzscheových]] úvah a zvyšující se prestiže přírodních věd byl tento řád obzvláště v Německu interpretován v [[naturalismus|naturalistických]] kategoriích, pomocí [[eugenika|eugenických]] principů, ideologií krve a půdy (Blut und Boden). Rovněž nelze přehlížet vysokou prestiž pojmu státu v německém konzervativním myšlení ([[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Johann Jakob Bachofen]]). Konzervativní pravicové myšlení v románských a zejména ve středoevropských zemích z těchto pozic silně vymezuje vůči individualismu a individuálnímu ekonomickému podnikání ([[laissez-faire]]), vůči opovrženíhodné snaze řešit společenské problémy parlamentarismem a argumentační diskusí, vůči emancipaci nových společenských vrstev (dělnictva, svobodné inteligence, Židů, menších i slovanských národů) a vůči narušování tradiční stavovské hierarchie. Těchto kulturních podnětů svérázně využil i nacismus.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Nacismus“