Nacismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
https://zpravy.idnes.cz/brazilie-nemecko-prezidenstke-volby-holokaust-nsdap-narodni-socialismus-1r9-/zahranicni.aspx?c=A180921_094005_zahranicni_dtt značky: možný spam odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
Verze 16482761 uživatele 188.120.199.36 (diskuse) zrušena v zásadě souhlasím, ale tohle by chtělo řešit v diskusi (ideálně jsem pro návrh na naprosté vypuštění pravice x levice v úvodu) značka: vrácení zpět |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Flag of German Reich (1935–1945).svg|náhled|Vlajka [[Nacistické Německo|Třetí říše]], symbol nacistické ideologie]]
'''Nacionální socialismus''' (zkráceně '''nacismus''', {{vjazyce|de}}: {{cizojazyčně|de|''Nationalsozialismus''}}) je [
| rok = 2004
| titul = Ottova encyklopedie A-Ž
Řádek 237:
=== Řazení v pravolevém spektru ===
Nacismus je řazen mezi [[krajní pravice|ultrapravicové]] směry.<ref name="Bastl, Mareš"
Daná problematika je však obtížně diskutovatelná kvůli neostrosti pojmů [[pravice]] a [[levice]] i posunům jejich vnímání v čase a prostoru. Je potřeba říci, že kontinentální pravicové myšlení (a německé zvláště) si na rozdíl od anglosaského v průběhu 19. století nepřivlastnilo agendu ekonomického [[liberalismus|liberalismu]]. Jeho snahou byla konzervace jádra společenských poměrů fungujících před vznikem Francouzské revoluce 1789 a obhajoba závazného nadindividuálního a mimoracionálního étosu, který tuto společnost legitimizuje. Pravicová diskuse v 19. století dospěla k akcentaci "spontánního řádu", který není primárně ekonomickým principem, ale má zejména zakotvení v tradicích, nepsané a transhistorické společenské hierarchii, [[monarchismus|monarchistických]], aristokratických nebo jiných elitářských principech. Na přelomu 19. a 20. století, vlivem [[Charles Darwin|Darwinových]] a [[Friedrich Nietzsche|Nietzscheových]] úvah a zvyšující se prestiže přírodních věd byl tento řád obzvláště v Německu interpretován v [[naturalismus|naturalistických]] kategoriích, pomocí [[eugenika|eugenických]] principů, ideologií krve a půdy (Blut und Boden). Rovněž nelze přehlížet vysokou prestiž pojmu státu v německém konzervativním myšlení ([[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Johann Jakob Bachofen]]). Konzervativní pravicové myšlení v románských a zejména ve středoevropských zemích z těchto pozic silně vymezuje vůči individualismu a individuálnímu ekonomickému podnikání ([[laissez-faire]]), vůči opovrženíhodné snaze řešit společenské problémy parlamentarismem a argumentační diskusí, vůči emancipaci nových společenských vrstev (dělnictva, svobodné inteligence, Židů, menších i slovanských národů) a vůči narušování tradiční stavovské hierarchie. Těchto kulturních podnětů svérázně využil i nacismus.
|