Dějiny Ardy: Porovnání verzí

Krátce po přestěhování do Amanu vytvořila Yavanna [[Dva stromy]], stříbrný [[Telperion]] a zlatý [[Laurelin]]. Tyto posvátné stromy osvětlovaliosvětlovaly Valinor, avšak Středozem zůstala kvůli hradbám Pelóri osvětlena pouze hvězdami. Tvořivý Aulë, který se již nemohl dočkat procitnutí Ilúvatarových dětí, v té době vytvořil plemeno [[Trpaslíci (Středozem)|trpaslíků]]. Na Ilúvatarův příkaz však trpasličí praotce uspal a směl je probudit až po narození elfů. Když Varda rozvěsila na oblohu nové jasnější hvězdy, u vod jezera [[Cuiviénen]]u ve Středozemi procitli Ilúvatarovi [[prvorození]] -– elfové. [[Quendi]], jak sami sebe nazývali, však byli brzy objeveni Melkorovými špehy a tenMelkor z těch, které zajal, mučením a zlou mocí vytvořil plemeno [[Skřeti (Středozem)|skřetů]]. Později našel elfy i Oromë, který přesvědčil své druhy o nutnosti zásahu. Valar se tehdy rozhodli Melkora, který uvrhnul prvorozené do svého stínu, definitivně porazit. Došlo k strašlivé [[Bitva mocností|bitvě mocností]], při níž se změnil tvar světa a byl zpustošen sever Středozemě. Melkor byl hněvem Valar přemožen a zajat. Oromë poté vzal tři vyslance elfů do Valinoru. Většina Quendi jimi byla přesvědčena vydat se na [[Velká pouť|Velkou pouť]] do Amanu. Ti, kteří odešli, se nazývají [[Eldar]] (''Elfové Velké pouti''),; ti, cokteří zůstali, pak [[Avari]] (''Neochotní''). Během cesty na západ se však někteří elfové odpojili od postupujících zástupů a došlo tak k několika jejich dělením. Nejrychleji postupovali zástupy [[Vanyar]] a [[Noldor]]. Ze zástupu [[Teleri]] se pak odtrhnuli [[Nandor]] a [[Sindar]]. Do Valinoru nakonec dorazili Vanyar, Noldor a později i část Teleri. Elfové ve světle Yavanniných stromů dosáhli vrcholu svého poznání a stvořili v té době mnohá velkolepá díla. Nejproslulejším se staly [[Fëanor]]oviovy klenoty [[silmaril]]y, které uchovávaly světlo Stromů.

Poražený Melkor strávil tři věky uvězněn v Amanu. Poté, co byl milosrdným Manwëm propuštěn, začal mezi elfy šířit lži a pomluvy. Ty byly nakonec odhaleny, ale Melkor uprchl. Spojil se s pavoučicí [[Ungoliant]] a společně zahubili Dva stromy. Melkor navíc zabil [[Finwë]]ho, velekrále Noldor, ukradl Fëanorovy silmarily a uprchnul s nimi do Středozemě, kde se opevnil ve své pevnosti [[Angband]]u a prohlásil se za krále světa. Finwëho nejstarší syn Fëanor proklel Melkora a nazval jej Morgothem, což znamená „černý nepřítel světa“. Spolu se svými syny složil [[Fëanorova přísaha|přísahu]], že dostane silmarily za každou cenu zpátky. Poté se proti vůli Valar vydal na tažení proti Morgothovi, následován svými bratry a většinou noldorského lidu. Aby se dostal přes moře do Středozemě, požádal Teleri z [[Alqualondë]] o jejich lodě. Teleri to však odmítli, a tak došlo k prvnímu [[zabíjení rodných]]. Fëanor se zmocnil lodí Teleri násilím a se svým lidem odplul do Středozemě, načež nechal lodě v Losgaru spálit. Tím zanechal svého nevlastního bratra a jeho lid bez pomoci v pustém [[Araman]]u. [[Fingolfin]] a [[Finarfin]]ovi synové se vydali do Středozemě přes [[Helcaraxë]], ledovou tříšť na dalekém severu, která spojovala Aman se Středozemí. Mnoho Noldor při tomto pochodu zemřelo. Mezitím se Yavanně podařilo z mrtvých kmenů dvou stromů získat poslední květ Telperionu a poslední plod Laurelinu. Valar z nich vytvořili Měsíc a Slunce a zavěsili je na obloze. Morgoth se brzy dozvěděl o Fëanorovi, který připlul do Středozemě. Proti Noldor vyslal své zástupy skřetů a došlo k [[Bitva pod hvězdami|bitvě pod hvězdami]], v níž i přes vítězství elfů zemřel pyšný Fëanor.

S prvním východem Slunce se v [[Hildórien]]u probouzejí první lidé. Fingolfin se svým zástupem tehdy překročil Helcaraxë a stanul ve Středozemi. Noldor založili v zemích [[Beleriand]]u vlastní říše a po stovky let marně obléhali Morgothovu pevnost Angband. Během dlouhého míru, ježjenž nastal při [[Obléhání Angbandu|obležení]], přišli do Beleriandu přes [[Ered Luin|Modré hory]] [[Edain|lidé]] a většina z nich se přidala k elfům v jejich boji s temnýmTemným pánem.

Mír skončil v roce 455, když Morgothova vojska prolomila v [[Bitva náhlého plamene|Bitvě náhlého plamene]] obklíčení. Potom již válka v Beleriandu nikdy trvale nepřestala a Morgothova moc postupně ničila jedno elfské království poza druhémdruhým. Na konci prvního věku bylo svobodné elfské obyvatelstvo již jen v [[Sirionské přístavy|Sirionských přístavech]] a na ostrově [[Balar]]. Odtamtud se vydal [[Eärendil]] na plavbu do Valinoru. Doprovázela jej jeho žena [[Elwing]], která u sebe měla jeden ze silmarilů, ježjenž předtím Morgothovi vzali [[Beren]] a [[Lúthien]]. Díky silmarilu doplul Eärendil do Valinoru a prosil Valar o pomoc proti Morgothovi. Valar se nakonec nad národy Středozemě slitovali a rozhodli se vytáhnout do [[Válka hněvu|války hněvu]] a v obrovské bitvě nepřítele porazili. Melkora uvrhli do vnějšího prázdna, Sauronovi a některým z Morgothových [[balrog]]ů se však podařilo uprchnout a skrýt se. Beleriand byl válkou zcela zničen a většina z něj se na konci prvního věku potopila na dno moře.

Valar po porážce Morgotha a konci věku odpustili vyhnancům Fëanorovy hříchy a od té doby se elfové mohli vrátit do Zemí neumírajících. Lidem, ježjiž zůstali věrní a nespojili se s Morgothem, byl darován ostrov [[Númenor]] uprostřed moře mezi Středozemí a Amanem. Númenorejci žili déle než obyčejní lidé a získali velké poznání. V průběhu věku se stali skvělými mořeplavci, ale Valar jim zakázali plavit se na západ směrem k Amanu. Proto se plavili na východ a lidé ve Středozemi se od nich mnohému naučili. Po čase však Númenorejci začali žárlit na nesmrtelnost elfů.

Mezitím se ve Středozemi probudil Morgothův služebník Sauron. Vzal na sebe světlou podobu a pracoval s [[eregion]]skými kováři, obzvláště s [[Celebrimbor]]em, Fëanorovým vnukem. Pomohl eregionským Noldor ukovat [[Prsteny moci]] a sám pak tajně vytvořil [[Jeden prsten]], kterým ovládal všechny ostatní. Elfové to ale poznali, a tak ukryli své Tři prsteny, kterých se Sauronova ruka nedotkla. Sauronovy armády pak ve [[Válka elfů se Sauronem|válce]] zničily Eregion a Sauron ukradnul Sedm a Devět prstenů, které rozdal mezi trpaslíky a lidi. Postup vojsk temnéhoTemného pána zastavili až Númenorejci vyslaní [[Tar-Minastir]]em. Ke konci věku se Númenorejci stávali stále pyšnějšími. Místo pomoci lidem ve Středozemi zakládali říše v zámoří a podmaňovali si původní obyvatele. [[Ar-Pharazôn]], poslední a nejmocnější král Númenoru, vytáhl dokonce proti Sauronovi. Temný pán se tehdy dobrovolně poddal moci Númenorejců, nechal se zajmout a odvéstodvézt na Númenor. Rychle si však krále podmanil a stal se veleknězem [[Melkor]]ova kultu, který začala uctívat většina národa. V této době byli zatýkáni poslední věrní (ti, kteří stále ctili Valar). Nakonec se Sauronovi podařilo přesvědčit Ar-Pharazôna k útoku na Aman, kde chtěl stárnoucí král získat od Valar nesmrtelnost. [[Amandil]], vůdce zbývajících věrných, se vydal varovat Valar a jeho syn [[Elendil]] se připravoval na únik z Númenoru na východ. Když Ar-Pharazônovo vojsko přistálo na březích Amanu, Valar předali vládu nad světem Ilúvatarovi. Ten zakřivil tvar světa do koule a oddělil Aman od Středozemě. Král a celé jeho vojsko zmizelo pohřbeno pod padajícími horami, které zalilo moře. Celý Númenor se potopil do hlubin a s ním i Sauron. Jeho duch se přesto zachoval a přemístil se do [[Mordor]]u, kde znovu shromáždil své síly a nasadil si Jeden prsten.

Elendil a jeho synové však včas odpluli z Númenoru, se zbytkem věrných dopluli do Středozemě a založili tam říše ve vyhnanství, [[Gondor]] a [[Arnor]]. Sauron proti [[Dúnadani|Dúnadan]]ům opět zaútočil, ale elfové a lidé se proti němu spojili a vytvořili tak [[Poslední spojenectví elfů a lidí]]. Porazili vojska temnéhoTemného pána v [[Bitva na Dagorladu|bitvě na Dagorladu]], po sedm let obléhali [[Barad-dûr]], až konečně musel Sauron sám vyjít z pevnosti a bojovat. V souboji zabil [[Elendil]]a a [[Gil-galad]]a, ale Elendilův syn [[Isildur]] mu úlomkem otcova meče [[Narsil]]u uťal prst s Jedním prstenem. Sauron byl poražen, ale ne úplně zničen, protože Isildur si prsten ponechal a nezničil jej. Porážkou Saurona skončil druhý věk.

Třetí věk, který začal porážkou Saurona, byl charakteristický blednutím moci prvorozených, kteří ve stále větším počtu unaveni opouštěli Středozem a odplouvali směrem na západ. Ve druhém roce třetího věku byl Isildur, který se svou družinou mířil podél [[Mlžné hory|Mlžných hor]] na sever do Arnoru, přepaden skřety u [[Kosatcová pole|Kosatcových polí]]. Isildur při pokusu o útěk ztratil prsten v [[Anduina|Anduině]], načež byl skřety zabit. Severní království Arnor bylo postupně zničeno v boji s čarodějnou říší [[Angmar]], avšak Isildurova krev přežila v žilách náčelníků Dúnadanů, kteří později jako hraničáři střežili [[Eriador]]. K vrcholu moci se jižní království Gondor dostalo v roce 1248 za vlády krále [[Minalcar]]a. Gondor byl nucen bojovat s bývalými služebníky temnéhoTemného pána z [[Rhûn]]u, [[Umbar]]u a [[Harad]]u. Úpadek gondorské moci přišel v 15. století třetího věku, kdy došlo k občanské válce a rozdělení království. Královská linie v Gondoru vymřela v roce 2050 smrtí krále [[Eärnur II.|Eärnura II.]] a moc v království přešla do rukou [[Seznam vládnoucích správců Gondoru|linie správců]]. Někdy kolem roku 2463 nalezl [[hobit|půlčík]] Deagól ve vodách Velké řeky zlatý prsten. Byl však zabit svým přítelem [[Sméagol]]em, který si prsten ponechal a skryl se s ním na mnoho let v jeskyních Mlžných hor. Od Sméagola, později známého jako [[Glum]], získal prsten [[Bilbo Pytlík]]. Ten jej předal svému synovci [[Frodo Pytlík|Frodovi]]. Na konci věku pak došlo kke znovupovstání Saurona, který se opět opevnil v [[Mordor]]u a vyšel do [[Válka o Prsten|války]] proti svobodným národům Středozemě s cílem získat zpět Vládnoucí prsten. Zástupci svobodných národů se na [[Elrondova Rada|Elrondově radě]] v [[Roklinka|Roklince]] dohodli na nutnosti zničení prstenu v ohni [[Hora osudu|Hory osudu]]. Za tímto účelem bylo vytvořeno devítičlenné [[Společenstvo Prstenu (postavy)|Společenstvo prstenu]]. SauronoviSauronovy záměry byly udatností lidí a jejich spojenců zmařeny ve vítězstvích u [[Bitva u Hlásky|Hlásky]] a na [[Bitva na pelennorských polích|pelennorských polích]]. Na odlákání pozornosti temnéhoTemného pána proti němu spojenci vytáhnuli a vyzvali jej k [[Bitva u Morannonu|boji]] před [[Morannon|Černou bránou]]. Tehdy uspěl Frodo a jeho druh [[Sam Křepelka]] a Jeden prsten za přispění Gluma spadnul do ohně Hory osudu. Sauron tak byl definitivně poražen a jeho špatnýšpatného duchducha nadobro opustila síla. Sauronova vojska bez vůle svého pána ztratila rozum a vůli bojovat, načež spojenci slavili vítězství. 1. března 3019 byl slavnostně korunován Isildurův dědic [[Aragorn]] na krále [[Aragorn|Elessar]]a a tak bylo znovuobnoveno [[Obnovené království|království]].