Všeobecná mobilizace v roce 1938: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m formát |
Rychlá divize (Československá armáda) link, ani počty objektů TO ani LO, ani "několik pevností" nejsou v daném zdroji uvedeny |
||
Řádek 16:
</ref><ref>Peter Duhan: ''Bojovat či nebojovat?'', Bericht des Rundfunksenders Český rozhlas vom 29. September 2008, online auf: [http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/499313 rozhlas.cz/...]</ref>
V době míru měla Československá armáda více než 200 000 vojáků v 17 [[Pěchota|pěších]] [[Divize (vojenství)|divizích]] a 4 [[Rychlá divize (Československá armáda)|rychlých divizích]]<ref group = "p">Složených z jedné [[Jezdectvo|jezdecké]] a jedné [[Mechanizované vojsko|motorizované]] [[Brigáda (jednotka)|brigády]].</ref> a 50 000 záložníků. Od poloviny 30. let bylo budováno [[Československé opevnění|československé pohraniční opevnění]] na jehož stavbě se podíleli také poradci, kteří pracovali na výstavbě [[Maginotova linie|Maginotovy linie]] ve Francii. Na podzim roku 1938 bylo stavebně dokončeno až 263 objektů [[Těžké opevnění|těžkého]] a asi 10 000 objektů [[Lehké opevnění|lehkého opevnění]] a několik pevností.<ref>Pavel Šrámek: ''Čs. opevnění do roku '39'', in: ''Armády, technika, militaria'', Jg. 3, 12/2005, s. 70–72, cit. podle: ''Čs. opevnění do roku '39'', online: [http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/opevneni/1.htm armada.vojenstvi.cz/.../1.htm]</ref>{{není ve zdroji}} Vedením výstavby opevnění byl pověřen [[Karel Husárek]].<ref>Jan Máče: ''Rok 1938: Přípravy na konflikt'', in: ''atm'' (''Armádní technický magazín'') 9/2008, online: [https://legacy.blisty.cz/files/2008/10/11/atm_200809_90-vyroci_8.pdf legacy.blisty.cz/...]</ref>
V roce 1936 byl vypracován mobilizační plán, který stanovil svolání více než 972 tisíc vojáků, z nichž mělo být dislokováno 60 procent na Moravě, 25 procent v Čechách a 15 procent na Slovensku, převážně na hranicích s Německem, Rakouskem a Maďarskem, stejně jako s Polskem. Mezi nimi mělo být více než 192 000 vojáků německého a více než 61 000 vojáků maďarského původu; bylo plánováno, že budou umístěni na Slovensku nebo [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], nikoli v příhraničních oblastech s Německem.<ref>Oswald Kostrba-Skalicky: ''Bewaffnete Ohnmacht. Die tschechoslowakische Armee 1918–1938''. In: Karl Bosl (Hrsg.): ''Die Erste Tschechoslowakische Republik als multinationaler Parteienstaat''. Oldenbourg, München 1979, ISBN 3-486-49181-4, s. 439–527, s. 520. online: [http://ostdok.de/id/BV003299465/ft/bsb00049459?page=520&c=solrSearchOstdok vifaost.de/...]</ref><ref>Oswald Kostrba-Skalicky: ''Bewaffnete Ohnmacht. Die tschechoslowakische Armee 1918–1938''. In: Karl Bosl (Hrsg.): ''Die Erste Tschechoslowakische Republik als multinationaler Parteienstaat''. Oldenbourg, München 1979, ISBN 3-486-49181-4, s. 439–527, s. 514. online: [http://ostdok.de/id/BV003299465/ft/bsb00049459?page=514&c=solrSearchOstdok vifaost.de/...]
| |||