Vrba: Porovnání verzí

Ekologicky má většina druhů vrb vazbu na místa s&nbsp;dostatkem vody a světla. Při splnění těchto podmínek mohou růst v nějrůznějších [[biotop|biotopech]]: od terénních sníženin, horských roklí a strží, ledovcových karů až po údolní hlinité a štěrkové nánosy v&nbsp;okolí současných nebo zanesených říčních koryt. Osídlují čerstvě uložené substráty, kde patří k [[Pionýrský druh|pionýrským druhům]], využívají též míst ovlivněných lidskou činností, vyrůstají na navážkách, opuštěných loukách, pastvinách i orné půdě, v&nbsp;lomech či železničních náspech. Nejobvyklejšími biotopy s výskytem vrb jsou ale jednak [[Lužní les|lužní lesy]] v aluviíchaluvia řek s proudící okysličenou podzemní vodou, a to jak nížinných, tak pahorkatinných a podhorských, se štěrkovými lavicemi nebo porosty [[Lužní les|lužních lesů]], jednak podmáčené a zrašelinělé louky, svahová prameniště a vrchoviště. Specifické nároky má např. vrba bylinná rostoucí na vyfoukávaných skalách a ve sněhových polích vysokohorských oblastí nebo vrba jíva, která netoleruje zamokření a naopak dobře roste i na vysychavých vápencových skalách nebo ruderálních stanovištích.<ref name=":0" />