Vrba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m obrázky |
cedule pryč, drobnosti časem, upravujte s odvahou značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{různé významy|tento = rodu rostlin z čeledi vrbovitých
| jméno = Vrba
| obrázek = Vrba Plumlov.JPG
Řádek 14:
}}
'''Vrba''' (''Salix'') je obsáhlý [[rod (biologie)|rod]] [[dřevina|dřevin]] z [[čeleď|čeledi]] [[vrbovité|vrbovitých]], zahrnující kosmopolitně rozšířené stromy, keře i drobné keříčky. V české květeně se vyskytuje 22 původních druhů, z toho jeden vyhynulý; dalších několik introdukovaných se pěstuje v kultuře. Přirozeně rostou zpravidla poblíž vody, v lužních lesích, na vlhkých loukách, rašeliništích či podél vodních toků. Vesměs jsou velmi náročné na světlo. Jako zdroj rychle obnovovaného dřeva a proutí jsou odedávna využívány člověkem, vrbová kůra obsahuje léčivé látky. Patří k významným [[Medonosná rostlina|včelařským rostlinám]].
== Popis ==
Řádek 26 ⟶ 24:
[[Soubor:Salix-cinerea-fruits.jpg|náhled|Praskající tobolka se zralými ochmýřenými semeny]]
[[Plod (botanika)|Plody]] jsou [[tobolka (plod)|tobolky]] otvírající se dvěma zkrucujícími se [[chlopeň (botanika)|chlopněmi]]. Obsahují velký počet (až 32) drobných, lysých [[semeno|semen]] opatřených [[chmýr]]em, která se větrem dobře šíří na velké vzdálenosti. Semena jsou bez [[endosperm]]u a mají poměrně krátkou dobu [[klíčení semene|klíčivosti]]. Rostliny se uměle množí převážně [[řízkování|bylinnými řízky]].
Mnoha druhům vrb je vlastní [[mykorhiza]], která je ve dvou variantách. Při první z nich houba vytváří kolem kořene [[hyfa|hyfový]] plášť a neproniká do kořene, při druhé houbová vlákna do kořene pronikají. Rostlina při tomto soužití poskytuje houbě [[uhlík]] a energii, houba naopak rostlině vodu a některé [[minerál]]y. Pro vrby žijící v nepříznivých přírodních podmínkách je mykorhiza nutnou součásti přežití.<ref name="vrba" /><ref name="charakteristika" /><ref name="hybridizace" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Dendrologie.cz: Vrba
Řádek 75 ⟶ 74:
Rod vrba je velice široký a patří k [[Taxonomie (biologie)|taxonomicky]] značně problematickým skupinám rostlin. Podle posledních poznatků se skládá asi ze 450 druhů, názory na počet jsou však dosti odlišné, uvádí se rozmezí 300-550 druhů. Důvodem je obtížná determinace způsobovaná velkou [[genetika|genetickou]] a [[Morfologie (biologie)|morfologickou]] variabilitou, mnohdy nezřetelnými určovacími znaky a také možným mezidruhovým [[Křížení|křížením]], mnohdy zpětným a násobným. Blízce příbuzné druhy se na překryvu areálů lehce kříží mezi sebou a vznikají [[hybridní roj]]e. Odlišit zpětné a vícenásobné křížence od rodičovských druhů bývá velmi složité, mnohdy téměř nemožné. Někde převažují počty [[plodnost|fertilních]] kříženců nad mateřskými rostlinami. Přesto se však zdá, že význam hybridizace byl v minulosti dosti přeceňován (jako hybridi byli popisování morfologicky proměnliví jedinci téhož druhu) a k masivnímu křížení dochází v přirozených podmínkách spíše zřídka.<ref name=":0" />
Mezi hlavní faktory, přispívající k velké genetické variabilitě, patří dvoudomost, šíření semen při [[pohlavní rozmnožování|generativním rozmnožování]] na velké vzdálenosti, krátká generační doba, dlouholetý [[vegetativní rozmnožování|klonální životní cyklus]] a dobrá [[plodnost (biologie)|plodnost]]. Rostliny obvykle kombinují [[pohlavní rozmnožování|pohlavní způsob]] reprodukce s [[vegetativní rozmnožování|nepohlavním]]. Většina druhů je navíc hodně plastická, může se vyskytovat jako keřík nebo strom, mít okraj listů celistvý nebo pilovitý apod. Tyto vlastnosti jsou ovlivněny prostředím, což zvyšuje problémy při
Základním [[Ploidie|chromozómovým číslem]] je x=19, pro vrbu trojmužnou bývá udáváno x=22. Převážná většina druhů je diploidních (2n=38), velké stromové vrby podrodu ''Salix'' jsou tetraploidní (2n=76). V menší míře se vyskytuje polyploidie (hexa-, okto, deka- a dokonce dodekaploidie u druhu ''Salix maccalliana'' s 2n=12x=228).<ref name=":0" />
Systematické pojetí rodu ''Salix'' se může značně lišit podle autora a jeho geografické příslušnosti; v evropském prostoru je tradičně přijímána klasifikace ruského biologa Skvorcova, v němž je rod dělen do tří [[podrod|podrodů]]: ''Salix'' sg. ''Salix'', ''Salix'' sg. ''Vetrix'' a ''Salix'' sg. ''Chamaetia'', každý je dále rozdělen do [[sekce (biologie)|sekcí]]. Nový pohled na rod přinesly [[molekulární biologie|molekulární výzkumy]], podle nichž je do něho v rámci zachování [[Monofyletismus|monofylie]] nutno začlenit ještě dosavadní drobné rody ''[[Korejanka|Chosenia]]'' (korejanka) a ''[[Toisusu]]''. Kromě toho byla prokázána existence čtyř hlavních vývojových větvíː první, bazální,
| titul = Tropicos {{!}} Name - Salix L.
| periodikum = www.tropicos.org
Řádek 129 ⟶ 128:
=== ''Salix'' subgen. ''Chamaetia'' ===
[[Soubor:Polarwillow1.jpg|náhled|Vrba polární]]▼
Drobné plazivé keříčky alpínských podmínek, v ČR jako glaciální relikty arktického původu; kvetou po plném olistění
* [[Vrba borůvkovitá]] (''Salix myrtilloides'') L.
Řádek 187:
== Ohrožení ==
Ohrožení mnoha druhů vrb je dáno přirozenou vzácností jejich izolovaných, prostorově omezených
▲[[Soubor:Polarwillow1.jpg|náhled|Vrba polární]]
▲Ohrožení mnoha druhů vrb je dáno přirozenou vzácností jejich izolovaných, prostorově omezených reliktníchstanovišť. Další jsou negativně zasahovány úbytkem vhodných biotopů vlivem lidské činnostiː regulací řek a mizením štěrkových lavic a náplavů, likvidací lužních porostů a změnou vodního režimu toků, ničením rašelinišť a slatinišť nebo vysoušením a následnou zástavbou vlhkých luk.<ref name=":0" />
Příloha č. II „Vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin“ stanovila:
Řádek 205 ⟶ 204:
=== Dřevo a proutí ===
[[Soubor:Weidenkirchesteinberg.jpg|náhled|Interiér "vrbového kostela" v německém Steinbergu|alt=|vlevo]]
Vrba se po
S vrbou jako rychle rostoucí dřevinou se výhledově uvažuje pro produkci [[biomasa|biomasy]] k [[energetika|energetickým]] nebo i krmným účelům, její listy i mladé výhonky někdy slouží jako potrava pro [[dobytek]], [[ovce]] i [[Sob polární|soby]]. Do módy také přichází vrbové stavitelství, kdy stavba založená z vrbového proutí po jeho zakořenění postupně obrůstá listy a zapojuje se.
Řádek 211 ⟶ 210:
=== Okrasné a užitkové výsadby ===
[[Soubor:20060405 ParkOudegein0015 knotwilgen.JPG|náhled|Hlavaté vrby]]
Mnohé druhy se pro svůj vzhled vysazují jako [[okrasná rostlina|okrasné dřeviny]] v parcích, především ty s převislým ("smutečním") habitem, jako jsou vrba babylónská, smuteční kultivary vrby bílé nebo hybridní [[vrba náhrobní]]; drobnější, pomalu rostoucí druhy nalezneme na skalkách v okrasných zahradách
=== Léčitelství ===
Řádek 228 ⟶ 227:
=== Kulturní význam ===
[[Soubor:PikiWiki Israel 14238 Uri Gordon Garden-Willow.JPG|náhled|Vrba babylónská je v teplejších oblastech často pěstována jako parková dřevina|vlevo|alt=]]
V mnoha bájích a pověstech jsou spojovány se ženským elementem a Lunou. Vrbě jsou připisovány schopnosti přivodit inspiraci a věštecké sny, proto byla v mnoha kulturách zasvěcena básníkům a bardům. V bájích byla vrba také domovem a místem odpočinku pro bohy, například sumerská bohyně [[Bélit-Illi]] přebývala ve vrbách, pramenech a studánkách.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hageneder
Řádek 242 ⟶ 241:
| strany =
| isbn = 978-80-242-3520-2
}}</ref> V mnoha příbězích jsou vrby spojovány s nadpřirozenými bytostmi ([[Vodník|vodníci]], [[Rusalka|rusalky]], [[Víla|vodní víly]]), bývají též schopny rozmlouvat s člověkem.
Známou fiktivní vrbou je [[Tvorové v Harry Potterovi|Vrba == Odkazy ==
Řádek 253 ⟶ 254:
* [[Vrbový kostel]]
*[[Fytoremediace]]
*[[Kočičky]]
*[[Pomlázka]]
=== Externí odkazy ===
| |||