Klášter Porta coeli: Porovnání verzí

První písemná zmínka o klášteře pochází z roku 1233. Tišnovský klášter vzal do ochrany papežského stolce papež [[Řehoř IX.|Řehoř IX]]. se všemi statky a výsadami. Založení schválil a držení statků potvrdil už v roce 1235 listinou datovanou 26. srpna v [[Perugia|Perugii]]. Kromě Konstancie podpořili nový konvent také její synové, český král [[Václav I.]] a moravský markrabě [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemysl]]. Královna-vdova zde zřejmě dožila, zemřela roku 1240 a byla také pochována ve zdejším presbyteriu - podobně jako markrabě Přemysl, který zemřel o rok dříve.<ref name="Foltýn">{{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | spoluautoři = a kol. | titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | stránky = 612–619 | isbn = 80-7277-026-8}} [Dále jen Foltýn.]</ref> Jejich hroby však dosud nebyly nalezeny.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Štaud | jméno = Václav | titul = Gotický poklad střeží kamenní lvi | url = http://www.katyd.cz/clanky/odpovedny/goticky-poklad-strezi-kamenni-lvi.html | datum vydání = 2008-09-02 | datum přístupu = 2013-05-08 | vydavatel = Katyd.cz}}</ref>

 

 

 

Po smrti těchto dvou zakladatelů byl klášter poprvé ohrožen, jelikož ničivý vpád [[Tataři|Tatarů]] řádících v [[Rusko|Rusku]] a [[Polsko|Polsku]] se nevyhnul ani Moravě. To, zda nájezdy zasáhly i Porta Coeli se ovšem neví.

<ref>{{Citace monografie

Řeholní život se do ruin komplexu vrátil až na konci 40. let 15. století. Za znovuzakladatelku kláštera je považována tehdejší abatyše Alžběta IV.. Přestože došlo k opětovnému vysvěcení kostela a bývalá práva a svobody Porta Coeli byla potvrzena [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Poděbrad]], byl řád nucen nadále bojovat o svůj majetek s rodem Pernštejnů. K dalšímu úpadku došlo v období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a rovněž během [[Války o rakouské dědictví|válek o dědictví rakouské]].

 

Roku 1782 došlo k definitivnímu zrušení kláštera, které proběhlo na základě patentu o rušení klášterů, vydaného [[Josef II.|Josefem II.]]

 

Roku 1901 tak došlo k zahájení činnosti Porta Coeli po více než stoleté odmlce.

 

 

Prvním následkem nových poměrů za první republiky, který se bezprostředně dotknul i Porta Coeli a jeho majetků byla tzv. [[Pozemková reforma v Československu|pozemková reforma]]. Z původního bohatsví kláštera tak zbyly pouhé zlomky.

== Architektonický popis==

 

Klášterní budovy přiléhají ke kostelu na severní straně a jsou seskupeny kolem čtvercového rajského dvora, obklopeného křížovou chodbou, která představuje jediný neporušený celek svého druhu v české raně [[Gotická architektura|gotické architektuře]]. Bohatě zdobené sloupky s bobulovými hlavicemi kontrastují s hladkou střídmostí protějších stěn. [[Klenba]] je [[Křížová klenba|křížová,]] přičemž [[Přípora|přípory]] žeber sbíhají až na zem. Chodba je tímto způsobem rozdělena na jednotlivá pole, z nichž každé disponuje trojdílným oknem s lomeným [[Lomený oblouk|gotickým obloukem]]. Jednotlivá okna jsou poté oddělena sloupky s ozdobnými hlavicemi. Hojně se zde vyskytují jak vegetativní, tak animální motivy. Zajímavostí je, že každá hlavice je jedinečná a žádný z motivů se tudíž neopakuje. Každá částí je pak završen [[Rozeta (architektura)|rozetovým oknem]], jehož prosklení má tvar čtyřlaloku. Křížová chodba kláštera nápadně připomíná křížovou chodbu v [[Anežský klášter|Anežském klášteře]] v [[Praha|Praze]], jelikož její stavbu pravděpodobně zajišťovala tatáž huť.

 

K východnímu rameni chodby je přičleněna [[kapitulní síň]] obdélníkového půdorysu. Žebra se v tomto prostoru sbíhají ve dva pilíře, nacházející se uprostřed místnosti. Samotný [[svorník]] má florální motiv. Každý z pilířů se skládá z [[Patka (architektura)|patky]], dříku, krycí desky a náběžních štítků, přičemž všechny tyto prvky mají několikaúhelníkový tvar. Po stranách místnosti jednotlivá žebra naopak přecházejí v [[Konzola (architektura)|konzoly]] opět s bobulovým dekorem. V prostoru mezi oběma sloupy je také otočný kamenný [[pulpit]], na který byla v minulosti pokládána příslušná liturgická kniha. Podstavec tohoto čtenářského pultu je tvořen dvěma [[Korintský řád|korintskými]] sloupy, na kterých se uplnatňuje motiv [[Akant|akantového]] koše. V kapitulní síni se dále objevují oblouková okna s barevnou skleněnou [[Vitráž|vitráží]].

 

Rajský dvůr, obklopený křížovou chodbou, oplývá v dnešní době množstvím zeleně. Zdobení křížové chodby se opakuje také zvenčí, navíc je zde ještě patřičně zvýrazněn lomený oblouk jednotlivých oken. Přístavba kláštera nacházející se nad křížovou chotbou už je střídmější, vyskytují se zde již pouze okna obdélníkového tvaru.

 

{{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | spoluautoři = a kol. | titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | stránky = 612–619 | isbn = 80-7277-026-8}}

 

 

* {{Commonscat}}