Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 9 416 bajtů ,  před 1 rokem
:)
{{Upravit}}[[Barevný model]] '''RGB''' neboli '''červená-zelená-modrá''' je [[Aditivní míchání barev|aditivní způsob míchání barev]] používaný v barevných [[Monitor (obrazovka)|monitorech]] a [[Projektor|projektorech]] (jde o míchání vyzařovaného světla), tudíž nepotřebuje vnější světlo (monitor zobrazuje i v naprosté tmě) na rozdíl např. od [[CMYK]] modelu.
'''Elektromagnetické spektrum''' (někdy zvané Maxwellova duha) zahrnuje [[elektromagnetické záření]] všech možných vlnových délek. Elektromagnetické záření o [[vlnová délka|vlnové délce]] λ (ve vakuu) má [[frekvence|frekvenci]] ''f'' a jemu připisovaný [[foton]] má energii ''E''. Vztah mezi nimi vyjadřují následující rovnice:
 
Podle mezinárodní normy to je červená o [[Vlnová délka|vlnové délce]] 700 nm, zelená o vlnové délce 546,1 nm a modrá o vlnové délce 435,8 nm.<ref>{{Citace elektronického periodika
:<math>\lambda = \frac{c}{f} \,\!</math>
| titul = Edutorium: Barevné stíny {{!}} Eduportál Techmania
| periodikum = edu.techmania.cz
| url = http://edu.techmania.cz/cs/katalog/edutorium/355/barevne-stiny
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-07-18
}}</ref>
 
== RGB barevný model ==
a
[[Soubor:Barevny_model_rgb.svg|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Barevny_model_rgb.svg|vpravo|náhled|200x200pixelů|Barevný model RGB]]Zastoupení a míchání [[Aditivní barvy|aditivních barev]]. Promítání základních barev světla na obrazovku ukazuje [[aditivní barvy]] kdy se dvě překrývají; kombinace všech tří - červené, zelené a modré v odpovídající intenzitě vytváří bílou. <b>RGB barevný model</b> je aditivní barevný model, ve kterém je smícháno společně červené, zelené a modré světlo různými cestami k reprodukci obsáhlého pole barev. Název modelu pochází z počátečních písmen tří aditivních primárních barev – červené, zelené a modré. Název RGBA je použit k označení červené, zelené, modré a Alpha kanálu. Toto není rozdílový barevný model, ale reprezentativní. Alpha kanál je použit pro průhled0nost. RGB model sám o sobě nedefinuje co je míněno červenou, modrou a zelenou kolorometricky, a tak výsledek smíchání složek není přesný, ale relativní. Když bude přesně definována chromatičnost barevných složek, potom se barevný model stává absolutním barevným prostorem, takovým jako sRGB nebo Adobe RGB, viz RGB [[barevný prostor]]. Tento článek diskutuje o společném systému všech rozdílových barevných prostorů, které používají RGB barevný model užitý v nějaké metodě nebo nějaké historické, v barevné podobě produkované, elektronické technologii.
 
Každá [[barva]] je udána ''mohutností'' tří základních barev – komponent (červené - '''''r'''ed'', zelené – '''''g'''reen'' a modré – '''''b'''lue'', odtud RGB). Základní barvy mají vlnové délky 630, 530 a 450 nm. Mohutnost se udává buď v [[Procento|procentech]] (dekadický způsob) nebo podle použité [[Barevná hloubka|barevné hloubky]] jako určitý počet bitů vyhrazených pro barevnou komponentu (pro 8 bitů na komponentu je rozsah hodnot 0 – 255, pro 16 bitů na komponentu je rozsah hodnot 0 – 65535), přičemž čím větší je mohutnost, tím s vyšší intenzitou se barva komponenty zobrazuje.[[Soubor:RGB_krychle.svg|200x200bod|Jednotková krychle. Stejné úseky na&nbsp;osách neodpovídají stejným jasům.|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RGB_krychle.svg|náhled]]Model RGB je možné zobrazit jako [[Krychle|krychli]], ve které každá z kolmých hran udává škálu mohutností barevných složek. Potom libovolný bod se souřadnicemi (r,g,b) v této krychli udává hodnotu výsledné barvy.
:<math>E=hf \,\!</math>,
kde ''c'' je [[rychlost světla]] (3×10<sup>8</sup> m/s) a ''h'' = 6,6252×10<sup>−34</sup> J·s = 4,1 μeV/GHz je [[Planckova konstanta]].
[[Soubor:Spectre.svg|vpravo|400px|náhled|Spektrum vlnových délek]]
 
Čím větší je součet mohutností, tím světlejší je výsledná barva. Základní směsi jsou:
== Dělení ==
{| class="wikitable" href="rádiové vysílání"
! href="amatérské rádiové přenosy" |R
! href="modulace" |G
!B
!barva
!barva
! href="molekula" |poznámka
|- href="dipólový moment"
| href="voda" |0
| href="mikrovlnná trouba" |0
| href="Wi-Fi" |0
|černá
| width="30%" bgcolor="#000000" |<font color="white">černá</font>
|viz [[CMYK]]
|-
|255
|0
| 0
| href="Barva" |červená
| width="30%" bgcolor="#FF0000" | červená
|-
|-0
| 255
| href="červená" |0
| zelená
| width="30%" bgcolor="#00FF00" | zelená
|-
| 0
| href="oranžová" |0
| 255
| modrá
|- width="30%" bgcolor="#0000FF" |modrá
|
|- href="žlutá"
| 255
| 255
|-0
| žlutá
| width="30%" bgcolor="#FFFF00" href="zelená" |žlutá
| viz [[CMYK]]
|-
| 255
| href="azurová" |0
| 255
| purpurová
|- width="30%" bgcolor="#FF00FF" |purpurová
| viz [[CMYK]]
|-<td>0</td>
| 255<td>255</td>
|-azurová
| width="30%" bgcolor="#00FFFF" | azurová
| href="fialová" |viz [[CMYK]]<tr><td>255</td><td>255</td><td>255</td><td href="Světlo">bílá</td><td width="30%" bgcolor="#FFFFFF" href="oko">bílá</td><td></td></tr>
|}Obrácený systém je [[subtraktivní systém]] [[CMYK]], kdy pro každou jeho barvu (kromě černé) je použita směs dvou základních barev '''RGB''' s maximální mohutností.
 
== Aditivní barvy ==
Přestože je dělení celkově přesné, může občas dojít k překryvům sousedních typů. Například některé záření gama může mít delší vlnovou délku než některé rentgenové záření. To je možné proto, že záření gama je jméno pro fotony vzniklé při [[Jaderná reakce|jaderném štěpení]] a jiných jaderných procesech, zatímco rentgenové záření vzniká jako [[brzdné záření]] či [[charakteristické záření]] [[elektron]]u. Překryv tu tedy nastává proto, že paprsky určujeme dle původu a nikoli dle frekvence.
[[Soubor:AdditiveColorMixiing.svg|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AdditiveColorMixiing.svg|vpravo|náhled|200x200pixelů|Aditivní míchání barev]]Výběr ze ''základních barev'' souvisí s fyziologií lidského oka; dobré primární částice jsou podněty, které zvětšují rozdíl mezi reakcemi kuželových buněk lidské sítnice na světlo o různých vlnových délkách, a tím tvoří rozsáhlý barevný trojúhelník.<p>Běžné tři druhy světlo-citlivosti [[Fotoreceptor|fotoreceptoru]] (citlivá nervová zakončení reagující na světlo) na lidské oko (kuželová buňka) odpovídá často žluté (dlouhým vlnám nebo L), zelené (středně nebo M) a fialové (krátké nebo S) světlo (a to vrchol vlnové délky blížící se 570 nm, 540 nm a 440 nm). Rozdíly tří druhů přijímaných signálů dovolují mozku rozlišit široké škály různých barev, ačkoli bývají většinou velmi citlivé na žlutozelené světlo a na rozdíly mezi hodnotou posunu v zelenooranžovém poli. Jako příklad, lze předpokládat že světlo v rozsahu oranžové barvy o vlnové délce (577 nm do 597 nm) vstupuje do oka a dopadá na sítnici. Světlo těchto vlnových délek může aktivovat čípky sítnice, které jsou citlivé na střední a dlouhé [[Vlnová délka|vlnové délky]], ale ne rovnoměrně – buňky reagující na dlouhé vlny odpovídají více. Rozdíly v odpovědích mohou být detekovány mozkem a spojeny s tím, že světlo je „oranžové“. V tomto smyslu oranžový vjem objektu je jednoduchý výsledek vstupu světla objektu do našich očí který stimuluje důležité druhy čípků současně, ale v různých stupních.</p>Použití tří primárních barev není dostatečné k tomu, aby reprodukovalo všechny barvy, pouze barvy uvnitř trojúhelníku definovaného souřadnicemi primárních částic mohou byt reprodukovány aditivním mícháním nezáporného množství tohoto barevného světla.
 
== RGB a displeje ==
[[Soubor:ElmgSpektrum.png|700px|Spektrum elektromagnetického záření]]
[[Soubor:Liquid_Crystal_Display_Macro_Example_zoom.jpg|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Liquid_Crystal_Display_Macro_Example_zoom.jpg|vpravo|náhled|200x200pixelů|Barevné složky RGB [[Pixel|pixelů]] na [[Displej z tekutých krystalů|LCD]] obrazovce]]Jedno z běžných použití tohoto RGB barevného modelu je ukázáno na dělu barevného elektronového paprsku, LCD displeje nebo plazmového displeje jako např.: televizor nebo monitor počítače. Každý pixel na obrazovce může být reprezentován v počítači nebo v jeho součástech (jako např. [[grafická karta]]) jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do intenzity nebo elektrického napětí přes [[gama korekci]] tak, že zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. Použitím vhodných kombinací intenzit červené, zelené a modré, může byt reprezentováno mnoho barev. V roce 2007 využívají běžné zobrazovací displeje 24 bitů na 1 pixel. Toto je obvyklé rozvržení při 8bitech, každý pro červenou, zelenou a modrou, mající rozsah 256 možných hodnot nebo intenzity pro každou barvu. S tímto systémem, 16 777 216 barev (256<sup href="Absorpce">3</sup> nebo 2<sup href="skiagrafie">24</sup>) mohou být jednotlivé kombinace – odstínu, nasycení a jasu specifikovány.
 
=== RádiovéVideo vlnyelektronika ===
Typ '''RGB''' je používány ve video elektronice jako součást obrazového signálu. Skládá se ze tří signálů - červené, zelené a modré - nesených ve třech oddělených kabelech zakončených kolíky (piny). Někdy jsou zapotřebí speciální kabely k vedení synchronizačních signálů. Často jsou formáty RGB signálů založené na upravených verzích RS-170 a RS-343 standardních pro jednobarevné [[video]]. Tento typ obrazového signálu je v Evropě široce používán, protože kvalita tohoto signálu je nejlepší a může být přenášena standardními [[SCART]] kabely a konektory. Mimo Evropu není RGB jako formát pro videosignál příliš populární. Tak či onak, téměř všechny počítačové monitory po celém světě využívají RGB.
{{viz též|Rádiové vlny}}
Rádiové vlny jsou vyzařovány [[anténa]]mi jejichž délka je úměrná [[vlnová délka|délce nosné vlny]], takže jejich rozměry jsou v rozmezí milimetrů až stovek metrů; radiové vlny končí ve vzdálené IR oblasti (max. 300 GHz). Užívají se pro rozličné přenosy informací pomocí služeb jako jsou [[rádiové vysílání]], [[televizní vysílání|televize]], [[mobilní telefon]]y, [[amatérské rádiové přenosy]] a mnoho dalších. Pro přenos informace se využívají analogové a digitální [[modulace]].
 
=== MikrovlnyNelinearita ===
Kvůli '''gama korekci''' je intenzita barevného výstupu na displej počítače nepřímo úměrná k hodnotám R, G a B v obrazových souborech. A to když se jedná o hodnotu 0.5, která se blíží polovině mezi 0.0 a 1.0 (maximální intenzita). Při zobrazování je světelná intenzita displeje (0.5, 0.5, 0.5) běžně při standardní gamě (22 CRT/LCD) jen asi o 22 %, kdežto displeje (1.0, 1.0, 1.0) o 50 %.
{{viz též|Mikrovlny}}
Mikrovlny o frekvencích 3–300 GHz dělíme na SHF (3–30 GHz) a EHF (30–300 GHz). Mikrovlny jsou absorbovány [[molekula]]mi tekutin, jež mají [[dipólový moment]], zvláště [[voda|vody]]; toho se využívá k ohřívání v [[mikrovlnná trouba|mikrovlnné troubě]]. Mikrovlny se rovněž využívají pro bezdrátovou komunikaci zvanou [[Wi-Fi]] a pro vysílání satelitní televize.
 
=== Profesionální kalibrace (cejchování) barev ===
=== Infračervené záření ===
Řádná reprodukce barev v profesionálním prostředí vyžaduje rozsáhlé barevné kalibrování veškerého zařízení spojeného s technologickým procesem. Toto vyplývá z několika [[transparentních]] konverzí (přeměn) závislých na barevném prostředí během typického procesu k tomu, aby bylo možné zajistit barevnou konzistenci (hustotu) během procesu. Profesionální zařízení a [[Software|softwarové]] nástroje počítají s 48 bpp (bits per pixel – počty bitů na obrazový bod) k znázornění pro manipulaci (16 bitů na kanál), aby zvýšily hustotu stupnice.
{{viz též|Infračervené záření}}
Infračervené záření pokrývá frekvence 300 GHz až 400 THz (má vlnovou délku mezi 760 nm a 1 mm). Dále se dělí na blízkou IČ (near-IR), střední IČ (mid-IR), vzdálenou IČ (far-IR).
 
=== ViditelnéČíselná světlozobrazení ===
Barevný RGB model mapovaný do krychle. Hodnoty se zvětšují podél osy x (červená), osy y (zelená), a osy z (modrá). Barva v RGB modelu může být popisována zastoupením každé barvy – červené, zelené a modré. Každá může kolísat na minimum (zcela tmavá barva) a na maximum (plná intenzita). Pokud jsou všechny barvy na minimu, odpovídá výsledek černé, pokud jsou všechny barvy na maximu, odpovídá výsledek bílé. Tyto barvy mohou byt kvantifikovány několika různými způsoby:
{{viz též|Světlo}}
 
{| style="margin: 0 0 1em 1em; float: right" class="wikitable"
*často jsou barvy rozmístěny v rozsahu 0 (minimum) přes 1 (maximum).
! [[Barva]]
 
! Vlnová délka
Mnoho rovnic využívá těchto hodnot. Např. plná intenzita červené využívá této konvence: 1, 0, 0 (R, G, B).
! Frekvence
 
|-
<li />hodnoty barev mohou byt zapsány procenty od 0% (minimum) do 100% (maximum).<p />Maximální intenzita červené používá tohoto procentuálního zápisu: 100%, 0%, 0%.<ul /><li />hodnoty barev mohou byt zapsány číselně v rozsahu od 0 do 255.Toto je obvykle zajištěno v počítači kde programy naleznou každou barevnou hodnotu v jednom bytu (8 bitů - 2^8 pozic). Maximální intenzita červené používá tohoto schématu: 255, 0, 0.
| [[červená]]
 
| bgcolor="#DF0000" | ~ 625 až 740 nm
*tento rozsah od 0 do 255 je někdy napsán v šestnáctkové soustavě – plná intenzita červené je pokud:
| bgcolor="#DF0000" | ~ 480 až 405 THz
 
|-
FF, 00, 00, toto může být převedeno jako #FF0000 (užívané v HTML).
| [[oranžová]]
 
| bgcolor="#FF8000" | ~ 590 až 625 nm
=== 24 bitová reprezentace ===
| bgcolor="#FF8000" | ~ 510 až 480 THz
''Barvená hloubka: 8/16/24/32''
|-
{|
| [[žlutá]]
| rowspan="3" |
| bgcolor="#FFFF00" | ~ 565 až 590 nm
*(0, 0, 0) je [[černá]]
| bgcolor="#FFFF00" | ~ 530 až 510 THz
*(255, 255, 255) je [[bílá]]
|-
*(255, 0, 0) je [[červená]]
| [[zelená]]
*(0, 255, 0) je [[zelená]]
| bgcolor="#00FF00" | ~ 520 až 565 nm
*(0, 0, 255) je [[modrá]]
| bgcolor="#00FF00" | ~ 580 až 530 THz
*(255, 255, 0) je [[žlutá]]
|-
|*(0, 255, 255) je [[azurová]]
*(255, 0, 255) je [[purpurová]]
| bgcolor="#00D4D4" | ~ 500 až 520 nm
|žlutá
| bgcolor="#00D4D4" | ~ 600 až 580 THz
(255,255,0)
|-
| align="center" href="Spektroskop" |zelená
| [[modrá]]
(0,255,0)
| bgcolor="#0000FF" | <font color=white>~ 430 až 500 nm</font>
| href="Elektromagnetická spektroskopie" |azurová
| bgcolor="#0000FF" | <font color=white>~ 700 až 600 THz</font>
(0,255,255)
|-
|- href="Elektromagnetické záření"
| [[fialová]]
|Červená
| bgcolor="#50007F" | <font color=white>~ 380 až 430 nm</font>
(255,0,0)
| bgcolor="#50007F" | <font color=white>~ 790 až 700 THz</font>
|<figure-inline>[https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RGBR.png [[Soubor:RGBR.png|odkaz=|256x256pixelů]]]</figure-inline>
| Modrá
(0,0,255)
<tr><td href="Kategorie:Monitoring:Články s autoritní kontrolou"></td><td align="center" href="Kategorie:Elektromagnetické záření">červená
(255,0,0)
</td><td href="Kategorie:Optika">purpurová
(255,0,255)
</td></tr>
|}
RGB hodnoty kódované ve 24 bitové hloubce jsou specifikovány třemi 8bitovými celými čísly (0 až 255), která reprezentují intenzitu červené,zelené a modré barvy (obvykle v tomto pořadí). Například na následujícím obrázku jsou znázorněny tři „plně nasycené“ podoby krychle, rozvinuté do plochy.
[[Světlo|Viditelné světlo]] o vlnových délkách 400–800 nm je ta část spektra, na kterou je citlivé lidské [[oko]]. Viditelné světlo a blízké infračervené záření je absorbováno a emitováno elektrony v atomech a molekulách, když přecházejí mezi energetickými hladinami.
 
Předchozí definice využívá konvenci známou jako plnohodnotné RGB. Barvené hodnoty jsou také často v rozsahu 0 až 1, které mohou být mapovány v dalším digitálním kódování. Plnohodnotné RGB využívající 8 bitové hloubky může zobrazit 256 odstínů šedi, červené, modré a zelené barvy a také jejich vzájemné kombinace.
Tato část elektromagnetického spektra se také označuje jako '''světelné spektrum'''. Jednotlivé barvy, vyskytující se ve světelném spektru se nazývají '''spektrálními barvami''' a odpovídají jim určité intervaly [[vlnová délka|vlnových délek]] elektromagnetického záření.
 
U jiných barev je odstínů méně. 256 stupňová hloubka neprezentuje rovnoměrné rozložení intenzity a to díky gama-korekci. Typicky, RGB digitální video není plnohodnotné RGB, využívá konvencí úprav a dorovnávání tak, že (16,16,16) je černá, (235,235,235) je bílá, atd. Například tyto změny jsou užívány v definici digitálního RGB CCIR 601.
=== Ultrafialové záření ===
{{viz též|Ultrafialové záření}}
Ultrafialové záření (UV) o vlnových délkách 400 – 10 nm a frekvenci 10<sup>15</sup> – 10<sup>17</sup>Hz. Fotony tohoto záření mají vysokou energii a mohou proto štěpit [[Chemická vazba|chemické vazby]]. Například [[chlor]] za běžných podmínek nereaguje s [[alkany]]. Po osvícení UV začne rychle reagovat, protože UV záření štěpí chemickou vazbu v molekule Cl<sub>2</sub>, která se rozpadá na extrémně reaktivní [[radikál]]y. Ty pak reagují i s jinak víceméně inertními alkany.
 
=== Paměťový prostor ===
Fotony UV záření mohou také poškodit zejména [[DNA]], což může způsobit ve spojitosti s dalším poškozením závislosti na závažnosti postižení až prosté odumření poškozené buňky (tzv. [[Nekróza|nekrózu]]). Při méně závažném neopravitelném poškození pak spustí buď řízený zánik buňky (tzv. [[apoptóza]]), nebo nekontrolované množení poškozené buňky, tedy [[Rakovina|nádorové bujení]]. UV záření však může poškodit i další struktury a vyvolat tak [[zánět]] kůže, radiodermatitidu (tzv. ''"spálená kůže"'').
Velikost paměti zabrané nekomprimovaným obrázkem je specifikována počtem bodů v obrázku a také barevnou hloubkou. Ve 24 bitovém obrázku každý pixel představuje 24 bitů v paměti. K výpočtu velikosti paměti zabrané obrázkem je třeba převod na bajty, to se provede tak, že číslo uvedené v bitech vydělíme 8.
 
''Příklad.'' Obrázek: rozlišení 640x480, barevná hloubka 24 bitů Velikost obrázku v bajtech je: 640 × 480 × 24/8 = 921 600 bajtů
=== Rentgenové záření ===
{{viz též|Rentgenové záření}}
Rentgenové záření o vlnových délkách 10 – 0,1 nm a frekvenci 10<sup>17</sup> – 10<sup>20</sup> Hz. V praxi se využívá především schopnost pronikat celou řadou materiálů a jen slabě se v nich [[Absorpce|absorbovat]]. V lékařství se využívá především v diagnostice ([[skiagrafie]], [[Počítačová tomografie|CT]]), v průmyslu pak v [[Defektoskopie|defektoskopii]]. V rentgenovém spektru lze pozorovat i některé [[Astronomie|astronomicky]] zajímavé objekty, např. [[Černá díra|černé díry]] a [[neutronová hvězda|neutronové hvězdy]].
 
=== Gama4 zářeníbitový mód ===
4 bitový mód, byl využíván u prvních barevných grafických karet, umožňuje zobrazit pouze 16 barev. Číslo uložené v tomto módu neurčuje přímo barvu, ale představuje index do palety (tabulky) barev, kde je definována RGB trojice definující barvu.
{{viz též|Záření gama}}
Záření gama vznikající při [[radioaktivita|radioaktivních]] a jiných jaderných a subjaderných dějích (jako je například [[anihilace]]). Název vychází ze značení [[ionizující záření|ionizujícího záření]] (ostatní druhy ionizujícího záření nejsou elektromagnetické povahy). Využívá se v [[neurochirurgie]] v přístroji [[Leksellův gama nůž]].
 
=== 8 bitový mód ===
== Spektrum záření při interakci s látkou ==
8 bitový mód, byl prvním vylepšením barevného zobrazení grafických karet, umožňuje zobrazit 256 barev. Číslo uložené v tomto módu neurčuje přímo barvu, ale představuje index do palety (tabulky) barev, kde je definována RGB trojice definující barvu.
[[Soubor:Spektrum_spojite_carove.png|náhled|Příklady spekter:<br />a) spojité spektrum<br />b) čárové (emisní) spektrum<br />c) pásové spektrum<br />d) absorpční čárové spektrum]]
Při interakci [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] s [[látka|látkou]] (při průchodu nebo odrazu) může dojít k pohlcení některých částí elektromagnetického spektra. Obdobně je možné (a časté), že určitý druh látky vyzařuje pouze určité části elektromagnetického spektra.
 
=== 16 bitový mód ===
Spektrum obsahující vlnové délky v určitém rozsahu se označuje jako '''spojité spektrum'''. Příklad spojitého spektra lze získat [[rozklad světla|rozkladem]] [[bílé světlo|bílého světla]]. Rozkladem spojitého spektra získáme souvislý pás spektrálních barev.
16 bitový mód, občas nazývaný HighColor, ve kterém je buď 5 bitů na jednu barvu, pak se tomuto módu také říká mód 555,nebo jeden extra bit pro zelenou barvu (protože zelená barva nejvíce ovlivňuje jasovou složku, na kterou je citlivé lidské oko),pak se tento mód nazývá mód 565. Obecně potřebujeme pro červenou a zelenou složku o jeden bit více než pro modrou.
 
=== 32 bitový mód ===
[[Atomové spektrum|Spektra atomů]] [[plyn]]ů často obsahují pouze sadu ostrých čar, mezi kterými se nachází tmavé (neosvětlené) pásy. Taková spektra se označují jako '''čárová'''. Jednotlivé části čárového spektra získané jeho rozkladem se nazývají '''[[spektrální čára|spektrální čáry]]'''. Spektrální čáry lze pozorovat při přechodech mezi [[energetická hladina|energetickými hladinami]] atomů.
Takzvaný 32 bitový mód je téměř stejný jako 24 bitový mód, má však ještě 8 speciálních bitů navíc, které nejsou až tak často používány. Důvodem existence tohoto módu je, že na moderním hardwaru jsou data seřazená dle adresy rychleji dělitelná dvěma, než data neseřazená.
 
Některé grafické adaptéry nevyužitých 8 bitů využijí jako sadu vrstev.
Pokud spektrum obsahuje sadu širších pruhů, hovoří se o '''pásovém spektru'''. Pásy jsou tvořeny vzájemně se překrývajícími spektrálními čarami, které nelze vzájemně odlišit. Pásová spektra jsou obvykle pozorována u [[molekulové spektrum|molekul]].
 
Vstupující vrstva (0 až 255) je navržena jako průhledná. Pokud má tato vrstva hodnotu TrueColor, je výsledný obrázek zobrazen. Jinak je hodnota vrstvy prohlédnuta a použita.
Prvky v plynném stavu, zvláště jednoatomové, vytváří čárové spektrum. Plyny složené z molekul mají obvykle spektra pásová. Zdrojem spojitého spektra bývají žhavá [[pevné těleso|pevná]] a [[kapalina|kapalná tělesa]].
 
=== 48 bitový mód (někdy také nazýván 16 bitový mód) ===
Pokud záření vzniká v určité látce (např. v zahřáté kapalině), hovoří se o '''spektru emisním'''. Emisní spektra prvků a jednoduchých látek jsou obvykle tvořena sadou spektrálních čar na tmavém pozadí. Pokud pozorujeme spektrum, které vzniklo [[Absorpce záření|absorpcí]] (''průchodem'') bílého světla určitou látkou, pak mluvíme o '''spektru absorpčním'''. Absorpční spektrum dané látky je vlastně doplňkem jejího emisního spektra. Tam, kde se u absorpčního čárového spektra nachází tmavé pruhy, jsou u emisního spektra stejné látky spektrální čáry a naopak.
„16 bitový mód“ může rovněž odkazovat na komponent 16 bitů, mající za následek 48 bpp. Tento mód umožňuje znázorňovat 65536 tónů každé barevné komponenty (místo 256). Toto je především využíváno v profesionálním znázornění a obrazových úpravách, jako Adobe Photoshop – pro udržení větší přesnosti, kdy sekvence z více než jednoho filtru navrženého podle obrazových parametrů – algoritmy – je aplikována na obraz. Pouze s 8bity na komponentu inklinují k zaokrouhlení chyby a přiklání se k nahrazení každého filtrujícího algoritmu, který je použitý a deformuje jeho konečný výsledek.
 
=== RGBA ===
Interakce spektra s látkou využívá [[elektromagnetická spektroskopie|spektroskopie]].
S potřebou pro zobrazování složených kompozic se přijaly varianty RGB, které zahrnují jakýsi extra 8bitový kanál pro průhlednost, toto má za následek formát 32 bpp. Kanál průhlednosti je obvykle znám jako alfa kanál, proto je nazýván RGBA. RGBA není zřetelný barevný model, je to jen formát souboru, který integruje v jednom souboru informaci o průhlednosti spolu s informací o barvách. Povoluje alfa směšování, prolínání obrazu - vrstvení (ve formátu PNG). RGBA není jedinou metodou průhlednosti v grafice, podívejte se na průhlednost („transparenci“) grafiky pro alternativy. Digitální fotoaparáty, které využívají CMOS nebo CCD obrazový snímač, operují často s RGB systémem. Snímač může mít červeno-zeleno-modrou mřížku uspořádanou detektory tak, že první řada je RGRGRGRG a následující je GBGBGBGB a tak dále. V Bayerově filtru je zelená detekována více než červená a modrá proto, aby bylo dosaženo vyššího jasu než barevného rozlišení.
 
== Barvy a webdesign ==
{{podrobně|bezpečné barvy}}Barvy používané pro [[webdesign]] se obvykle specifikují v RGB. Zpočátku omezená barevná hloubka většího video hardwaru vedla k omezení barevné palety na 216 RGB, definováno jako Netscape Color Cube. Nicméně při převaze 24bitových displejů je využito plných 16,7 miliónů barev. Bezpečná barevná paleta pro web se tedy skládá z 216 kombinací červené, zelené a modré, kde každá barva má jednu ze šesti hodnot v šestnáctkové soustavě: #00, #33, #66, #99, #CC nebo #FF. (6³ = 216). Tyto [[Šestnáctková soustava|hexadecimální]] hodnoty = 0, 51, 102, 153, 204, 255 jako desetinné a v rámci intenzity = 0%, 20%, 40%, 60%, 80%, 100%. RGB barevný model pro HTML byl formálně přijat jako internetový standard v [[HyperText Markup Language|HTML]] 3.2.
 
== Historie RGB barevného modelu ==
RGB barevný model je založen na teorii Younga a Helmholtze (''Young–Helmholtz theory''), trojbarevného vidění, a na Maxwellově barevném trojúhelníku. Použití RGB barevného modelu, jako standardu pro prezentaci barev na internetu, má své kořeny v letech 1953 RCA barevné TV normy a v použití Edwin Loandova RGB standardu v Land/Polaroidu.
 
== Související články ==
 
* [[Spektroskop]]
* [[Aditivní míchání barev]]
* [[Elektromagnetická spektroskopie]]
* [[Subtraktivní míchání barev]]
* [[Elektromagnetické záření]]
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* http://astro.u-strasbg.fr/~koppen/discharge/index.html Pěkné obrázky spektra prvků
* http://physics.nist.gov/PhysRefData/ASD/lines_form.html Podrobný soupis všech spektrálních čar
{{Autoritní data}}
 
* {{Wikislovník|heslo=RGB}}
{{Barevné prostory}}{{Portály|Fotografie}}
[[Kategorie:Elektromagnetické záření]]
[[Kategorie:Energie]]
Anonymní uživatel