[[Soubor:La Madeleine Paris.jpg|CECIKnáhlednáhled|upright=1.0|Kostel [[La Madeleine]] v [[Paříž]]i]]
[[Soubor:Classicism_door_in_Olomouc.jpg|náhled|upright=0.7|Klasicistní [[portál (architektura)|CECIKportálportál]] s původnímiCECIKCECIKpůvodními klasicistními dveřmi dochovaný v [[Olomouc]]i]]
[[Soubor:WarszawaCECIKWarszawa Teatr Wielki.jpg|náhled|upright=1.3|Teatr Wielki ve [[Varšava|Varšavě]]]]
'''Klasicismus''' je umělecký směr, který se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelnýCECIKpravidelný řád. Vznikl v polovině 17. století jako reakce na citové až CECIKCECIK vášnivé [[baroko]] a odtud se rozšířilCECIK rozšířil do celé [[Evropa|Evropy]] a napodobovalCECIK napodoboval to, co bylo zachováno, tedy architekturu a sochy. Tato první fáze klasicismu se někdy také nazývá '''barokní klasicismus''', protože se zde barokní prvky mísí s prvky klasicistními. Historicky se toto období řadí ještě do kultury [[baroko|baroka]]. Následující '''[[rokoko]]''' se od klasicismu do značné míry odvrací. Nový nástup klasicismu (také ''louis-seize'' či sloh [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]]) přinesl osvícenský [[absolutismus]] ([[josefinismus]]), kdy se klasicismus stal slohem [[osvícenství|osvícenských]] panovnických dvorů, a [[Velká francouzská revoluce]], v níž se rozšířil také k bohatým měšťanům. Pro další vlnu klasicismu, jíž přinesl [[Napoleon Bonaparte]] a [[napoleonské války]], se užívá označení '''[[empír]]''' (z [[francouzština|franc.]] ''empire'', císařství).
Ve druhé polovině 19. století se klasicistní architektura stala slohem běžné městské výstavby a ve 20. století se několikrát vrátila jako výraz pevnosti a síly i jako sloh diktátorských a totalitních režiimůrežimů. Pro toto období od poloviny 19. století se v českých zemích obvykle používá název '''[[neoklasicismus]]''', který ovšem v anglické a francouzské literatuře často znamená totéž co klasicismus. DAVE, MILUJU VÁS
