Polyakrylonitrilová vlákna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Výroba: roztok probíhá zaměněno za protéká značka: editace z Vizuálního editoru |
aktualiizace |
||
Řádek 1:
'''Polyakrylnitrilová vlákna''' (mezinárodní zkratka: '''PAN''') jsou umělá [[textilní vlákno|textiln]]í vlákna vyráběná polymerizací akrylonitrilu, obvykle ve spojení s jinými monomery.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Acrylic Fiber
| url = https://www.merriam-webster.com/dictionary/acrylic%20fiber
| datum vydání = 2018
| datum přístupu = 2018-09-19
| vydavatel = Merriam Webster
| jazyk = anglicky
}}</ref>
== Historický vývoj ==
PAN vlákno bylo vyvinuto ve 40. letech [[20. století]], s komerčním využitím se začalo v roce [[1950]]. <ref name = „Pos“>Pospíšil: ''Příručka textilního odborníka'', (SNTL Praha 1981) str.191-196 a 209 </ref>
V roce [[2005]] dosáhla světová produkce 2,5 milionu tun,v dalších letech výroba stagnuje, v roce 2016 byl zaznamenán prodej cca 2 milionů tun za průměrnou cenu 2,50 USD/kg.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Acrylic Fiber Market
| url = https://www.mordorintelligence.com/industry-reports/acrylic-fiber-market
| datum vydání = 2018
| datum přístupu = 2018-09-19
| vydavatel = Mordor Intelligence
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[File:Polyacrylnitril.svg|thumb|150px|Chemická struktura polyakrylnitrilu]]
== Chemické složení ==
[[Soubor:Acrylic 40x.JPG|thumbnail|250px|PAN vlákno 400 x zvětšené]]▼
Podle obsahu [[akrylonitril]]u se rozlišují dva typy akrylového vlákna:<ref name = „Pos“/>
* normální typ s obsahem nejméně 85 % akrylonitrilu
Řádek 15 ⟶ 28:
== Výroba ==
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = dralon
Akrylonitril se vyrábí z [[propylen]]u a [[amoniak]]u. Další možností výroby je adice kyanovodíku HCN na acetylen. Akrylonitril se [[polymer]]izuje, polymer se rozpouští a zvlákňuje.▼
| url = https://www.dralon.com/en/fiber-types/production-processes/
| datum vydání = 2018
| datum přístupu = 2018-09-19
| vydavatel = Bayer AG
| jazyk = anglicky
▲}}</ref> Akrylonitril se vyrábí z [[propylen]]u a [[amoniak]]u. Další možností výroby je adice kyanovodíku HCN na acetylen. Akrylonitril se [[polymer]]izuje, polymer se rozpouští a zvlákňuje.
Menší část se zvlákňuje ''suchým způsobem''. (Tekutina z vlákenné hmoty se po průchodu tryskami vypaří). Přibližně 95 % světové výroby se ''spřádá za mokra''. Vlákenná hmota zde po průchodu tryskami tvrdne ''[[Srážení|koagulací]]''.
Řádek 22 ⟶ 41:
''Modifikované druhy'' polyakrylu se odlišují (alespoň teoreticky) od ''modakrylu''. Při výrobě tohoto vlákna obsahuje roztok 20-50 % [[vinylchlorid]]u, čímž se má především snížit hořlavost výsledného vlákna.
Asi 80 % vláken se dodává k textilnímu zpracování ve formě stříže: na bavlnářské příze 0,6-0,9 [[tex (jednotka)|dtex]] ||(32-40 mm) a 1,1-2,2 dtex (40-50 mm), pro vlnařské příze 3,3- 17 dtex (max. 150 mm). Jen malá část se zpracovává jako [[filament]] a cca 150 000 tun (v roce 2015) se používá jako surovina ([[prekurzor (chemie)|prekurzor]]) k k výrobě [[uhlíková vlákna| uhlíkových vláken]].
== Vlastnosti ==
<ref name = „Pos“/>
* Polyakryl má vynikající odolnost proti vlivům světla, povětrnosti a mikroorganizmů.
* Pevnost je nižší než u jiných syntetických vláken a tím ale i nižší sklon ke [[žmolkování]] (''pilling'').
Řádek 31 ⟶ 51:
== Použití ==
[[Soubor:Vorhang.jpg|thumbnail|
<ref name = „Pos“/> [[Stapl]]ové příze z čistého polyakrylu se velmi často požívají k výrobě strojních i ručních [[pletenina|pletenin]] všeho druhu.
Z tkaného zboží je akryl sotva nahraditelný u levných přikrývek, nábytkových potahů, u imitátů kožešin a u všech textilií vystavených povětrnostním vlivům (markýzy, slunečníky atd).
== Zacházení s výrobky z polyakrylových vláken ==
<ref name = „Pos“/> Výrobky jsou obvykle označovány obchodními názvy jako: ''Dolan'', [[Dralon]], ''Orlon, Cashmilon'' atd.
Praní je možné jen ve vlažné vodě, žehlení je většinou zbytečné (nemačkavost).
Řádek 46 ⟶ 66:
== Literatura ==
* Alfons Hofer, ''Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte'', str. 337-358, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
* Koslowski: ''Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen'', Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3871508764
| |||