The Rolling Stones: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 181:
Začátkem roku [[1989]] byli Rolling Stones (včetně Micka Taylora, Ronnieho Wooda a posmrtně i Iana Stewarta) uvedeni do americké [[Rock and Roll Hall of Fame]]. Jagger a Richards pak i přes vzájemné spory začali pracovat na dalším albu ''[[Steel Wheels]]'' (druhé v Británii, třetí ve Spojených státech). Tímto albem se znovu vrátili do formy, což dokazují i hity „Mixed Emotions“, „Rock and a Hard Place“ a „Almost Hear You Sigh“. Na albu je také skladba „Continental Drift“, kterou Stones nahráli v [[maroko|marockém]] [[Tanger]]u v roce [[1989]]. Z tohoto nahrávání vznikl také dokument ''The Rolling Stones in Morocco''.
Po vydání alba následovalo koncertní turné po [[Severní Amerika|Severní Americe]], [[Japonsko|Japonsku]] a Evropě nazvané [[Steel Wheels/Urban Jungle Tour]]. Koncerty svou pompézností překonaly všechna předešlá turné. Předkapelami byli [[Living Colour]] a [[Guns N' Roses]]. Na koncertech Stones přibyli na pódiu zpěvák [[Bernard Fowler]] a zpěvačka [[Lisa Fischer]]. Z turné vzešlo koncertní album ''[[Flashpoint]]'' (6. v Británii a 16. v USA) a také film ''Live at the Max''.
Toto koncertní turné bylo posledním turné pro [[Bill Wyman|Billa Wymana]], který se po letech uvažování konečně rozhodl odejít z Rolling Stones. Jeho odchod byl oficiálně oznámen až v lednu 1993. Po svém odchodu vydal Wyman knihu ''Stone Alone'' – autobiografii, kterou poskládal ze svých deníkových zápisků, které si vedl od prvopočátků kapely. Pár let po opuštění Stones založil kapelu [[Bill Wyman's Rhythm Kings]] a znovu začal nahrávat a koncertovat.
| |||