Tatranská magistrála: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jalovská -> Jaloveck8
m Robot: doplnění chybějícího prvku referencí dle žádosti ze dne 19. 1. 2018; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[FileSoubor:Tatranska magistrala.JPG|thumbnáhled|Tatranská magistrála nad Hrebienkom]]
{{turistická značka|červená}} '''Tatranská magistrála''' je vžité jméno nejdelšího souvislého turistického chodníku ve [[Vysoké Tatry|Vysokých]] a [[Západní Tatry|Západních Tatrách]]. Značení je červené. Evidenční číslo východní části je [[Turistická značená trasa 0860|860]] a západní části [[Turistická značená trasa 0930|0930]]. <ref>[http://www.kst.sk/images/stories/skrovinaj/imformacie/zoznamtzt2010b.pdf Evidencia turistických značkovaných trás KST podľa geomorfologických celkov]</ref> V roce [[2013]] byla prodloužena přes [[Spišská Magura|Spišskou Maguru]] do [[Polsko|Polska]].
 
== Historie ==
Původní myšlenku na vybudování stezky publikoval [[Hugo Jeltsch]] roku [[1903]] v ročence [[Uderský karpatský spolek|Uherského karpatského spolku]]. V té době již existovaly některé úseky dnešní magistrály, nebyly však propojeny do jednoho celku. Nápad oživil v roce [[1923]] [[Petr Karel]] (pod pseudonymem [[Karel Petrovič]]), když popsal svoji cestu tehdejšími chodníky a vyslovil návrh na jejich propojení do ''Vyšné cesty tatranské'', pro kterou navrhl pojmenování ''Sokolská cesta''. [[Klub československých turistů]] návrh uskutečnil v letech [[1931]]–[[1937]] na vlastní náklady s přispěním státu. V pozdějších letech došlo k několika změnám, zejména přeložení a zkrácení úseku mezi [[Batizovské pleso|Batizovským]] a [[Velické pleso|Velickým plesem]] roku [[1949]]. Největším zásahem se stalo uzavření celého hřebenu [[Belianské Tatry|Belianských Tater]] v roce [[1978]], tím se magistrála zkrátila o 19&nbsp;km. Tento úsek vedl z [[Kopské sedlo|Kopského sedla]] hřebenem Belianských Tater přes [[Kobylí vrch]] do [[Tatranská Kotlina|Tatranské Kotliny]].
 
== Současnost ==
Nynější západní konec červené značky se nachází na [[rozcestí]] na Tokárinách nedaleko obce Jalovec u [[Liptovský Mikuláš|Liptovského Mikuláše]]. Od něj chodník prochází jižním pohůřím [[Západní Tatry|Západních Tater]] do [[Podbanské]]ho a dále jižními dolinami [[Vysoké Tatry|Vysokých Tater]]. Východní konec magistrály je u [[Veľké Biele pleso|Velkého Bílého plesa]] pod [[Kopské sedlo|Kopským sedlem]].
 
Celková délka je přibližně 65&nbsp;km, čas potřebný ke zdolání trasy je asi dvacet hodin. Často se jako magistrála uvádí jen její vysokotatranská část od Podbanského. Ta se od západní části liší hlavně tím, že je vedena výše v horách s výraznějším převýšením.
 
== Průběh trasy ==
=== Západní část ===
{{turistická značka|červená}} [[Turistická značená trasa 0860]] nevystupuje tak vysoko do hor jako východní část ani nezabíhá do jižních dolin Západních Tater. Je vedena níže v podhůří, většinou po hranici [[Tatranský národní park|Tatranského národního parku]], od rozcestí na Tokárinách do ústí [[Jalovecká dolina|Jalovecké doliny]], odtud k ústí [[Žiarská dolina|Žiarské doliny]], [[Račková dolina|Račkové doliny]] a dále až do [[Podbanské]]ho. Na délce 22,5&nbsp;km je celkové převýšení pouze 1000&nbsp;m (600&nbsp;m stoupání, 400&nbsp;m klesání v uvedeném směru). Většina trasy prochází nadmořskou výškou 900–1000&nbsp;m.
 
=== Východní část ===
{{viz též|Turistická značená trasa 0930}}
{{turistická značka|červená}} [[Turistická značená trasa 0930]] [[Traverz|traverzujetraverz]]uje úbočí všech jižních dolin Vysokých Tater. Z Podbanského stoupá přes [[Tri studničky (Vysoké Tatry)|Tri studničky]] k [[Jamské pleso|Jamskému plesu]] a pokračuje mírným klesáním [[Furkotská dolina|Furkotskou dolinou]] ke [[Štrbské pleso|Štrbskému plesu]]. Štrbské pleso značka těsně obchází a bokem [[Mengusovská dolina|Mengusovské doliny]] pomalu stoupá k [[Popradské pleso|Popradskému plesu]]. Za Popradským plesem následují [[Serpentina|serpentiny]] v prudkém svahu do [[sedlo pod Ostrvou|sedla pod Ostrvou]]. Zde magistrála velice rychle vystoupá o 470&nbsp;m a dosáhne své druhé nejvyšší nadmořské výšky. Také zde poprvé vystoupí trvale nad hranici lesa. Dále pokračuje [[Štôlská dolina|Štôlskou]] a [[Batizovská dolina|Batizovskou dolinou]] k [[Batizovské pleso|Batizovskému plesu]] a stálým klesáním až do [[Velická dolina|Velické doliny]] k hotelu [[Sliezsky dom]] u [[Velické pleso|Velického plesa]]. Odtud chodník pokračuje [[Slavkovská dolina|Slavkovskou dolinou]] stálým klesáním opět až na úroveň lesa ke středisku [[Hrebienok]]. Ze střediska Hrebienok stoupá magistrála do ústí [[Velká studená dolina|Velké Studené doliny]] a kolem [[Obrovský vodopád|Obrovského vodopádu]] přes Lomnickou vyhlídku na [[Skalnaté pleso]]. Zde už je opět nad úrovní lesa a nepřetržitým stoupáním vede do [[sedlo pod Svišťovkou|sedla pod Svišťovkou]], kde dosahuje nejvyšší nadmořské výšky 2023&nbsp;m. Následuje prudké klesání k [[Zelené pleso|Zelenému plesu]] a poslední, mírně stoupající úsek k [[Veľké Biele pleso|Velkému Bílému plesu]], kde červená značka v současnosti končí.
 
Vysokotatranský úsek magistrály je přibližně 46&nbsp;km dlouhý, na trase překonává celkové převýšení 4800&nbsp;m (2800&nbsp;m výstup, 2000&nbsp;m sestup v uvedeném směru).
Z [[dolina Bielych plies|doliny Bielych plies]], kde je východní konec magistrály, lze pokračovat zelenou značkou do [[Tatranská kotlina|Tatranské kotliny]] nebo po modré přes Kopské sedlo dolinou [[Zadné Meďodoly]] do [[Tatranská Javorina|Tatranské Javoriny]]. Třetí možnost je po modré v opačném směru do [[Tatranské Matliare|Tatranských Matliarů]].
 
=== Severní část ===
{{turistická značka|červená}} Vede od [[Veľké Biele pleso|Veľkého Bieleho plesa]] přes [[Belianské Tatry]] a [[Spišská Magura|Spišskou Maguru]] do [[Polsko|Polska]].
 
== Mapy ==
Celou délku Tatranské magistrály pokrývají dvě turistické mapy:
* Turistická mapa číslo 112, VKÚ a.s. Harmanec, Západné Tatry – Roháče.
* Turistická mapa číslo 113, VKÚ a.s. Harmanec, Vysoké Tatry.
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==