|
== Ptáci a dinosauři ==
Ptáci jsou skupinou [[Teropodi|teropodních]] [[Dinosauři|dinosaurů]], která přežila velké [[vymírání]] na konci [[Křída|křídy]] a poté se v eocénu rozrůznila do velkého množství druhů. Nejbližšími žijícími příbuznými ptáků jsou [[krokodýli]]–společně tvoří klad [[Archosauria]]. Vznik ptáků je v současné době velmi dobře zdokumentován díky [[Fosilie|fosilnímu]] záznamu, ve kterém je patrný vývoj [[peří]] a změny kostry nutné pro přechod od pasivního k aktivnímu letu. Určení sesterské skupiny ptáků opět závisí na definici jména Aves: v Gauthierově definici založené na žijících druzích to jsou ''[[Ichthyornis]]'' nebo ''[[Iaceornis]]'' (velmi podobní žijícím ptákům a s jediným nápadným primitivním znakem, který představují zuby v čelistech), v Chiappeho definici zase nejčastěji dinosauři ze skupiny [[Scansoriopterygidae]] nebo [[Deinonychosauria]], která zahrnuje klady [[Troodontidae]] a [[Dromaeosauridae]]. (Do druhé z nich spadá i známý ''[[Microraptor]]'', popsaný v roce [[2000]]<ref>Xu, X., Zhou, Z. and Wang, X. (2000). "The smallest known non-avian theropod dinosaur." ''Nature'' 408 (6813): 705–708</ref>, ''[[Velociraptor]]'' a další.) Peří ale měli již méně odvození (ne však nutně starší) dinosauři, jako ''[[Sinosauropteryx]]'' nebo ''[[Dilong]]'' (předekvzdálený příbuzný legendárního druhu [[Tyrannosaurus rex|Tyrannosaura rexe]]). Zatímco znaky, jako dýchání usnadňované vzdušnými vaky<ref>Wedel, M. J. (2007). „What pneumaticity tells us about ‚prosauropods‘, and vice versa“. ''Special Papers in Palaeontology'' 77: 207–222.</ref>, duté obratle, [[endotermie]]<ref>Seymour, R.S., Bennett-Stamper, C.L., Johnston, S.D., Carrier, D.R. & Grigg, G.C. (2004). „Evidence for endothermic ancestors of crocodiles at the stem of archosaur evolution“. ''Physiological and Biochemical Zoology'' 77 (6): 1051–1067.</ref> nebo dokonce jednoduché vláknité peří<ref>Xu, X. and Guo, Y. (2009). „The origin and early evolution of feathers: insights from recent paleontological and neontological data“. ''Vertebrata PalAsiatica'' 47 (4): 311–329.</ref> byly přítomny u většiny dinosaurů a někdy dokonce i u jiných skupin ([[Pterosauria|pterosauři]]), další rysy, jako revertovaný palec na noze<ref>Mayr, G., Pohl, B. and Peters, D.S. (2005). "A well-preserved ''Archaeopteryx'' specimen with theropod features". ''Science'' 310(5753): 1483–1486.</ref>, [[alula]], aktivní let<ref>Senter, P. (2006). "Scapular orientation in theropods and basal birds, and the origin of flapping flight". ''Acta Palaeontologica Polonica'' 51 (2): 305–313.</ref> nebo karpometakarpus se nevyskytují ani u všech taxonů historicky pokládaných za ptáky. V takovéto situaci, kdy typické ptačí znaky přibývají postupně na velké časové škále, je těžké rozhodnout, co již může být považováno za ptáka a co ještě ne. Za prvního ptáka je především pro svůj historický význam často považován ''Archaeopteryx'', jehož nález roku [[1860]] (popsán [[1861]]) způsobil senzaci. Mezi další významné fosilní taxony patří čínský ''[[Confuciusornis]]'', jeden z prvních ptáků se zkráceným ocasem a pygostylem, ''Ichthyornis'', který vzdáleně připomíná [[Rybákovití|rybáka]] se [[zuby]], a dravý ''[[Hesperornis]]'' s nepneumatizovanými kostmi a redukcí křídel podobného dnešním [[Potápky|potápkám]]. Velkým kladem, zahrnující jak mnoho fosilních druhů, tak i všechny žijící ptáky, je [[Ornithothoraces]]. U báze této skupiny se poprvé vyskytuje množství odvozených znaků, jako je křidélko (alula), karpometakarpus, tarzometatarzus, revertovaný palec, prsní kost s masivním hřebenem, do stran orientovaná jamka na lopatce pro skloubení s pažní kostí a aktivní let. Ornitotoracini se dělí na tzv. protiptáky ([[Enantiornithes]]), kam patří např. ''[[Gobipteryx]]'' nebo ''[[Sinornis]]'', a pravé ptáky ([[Euornithes]]), jejichž nejbazálnějšími zástupci je klad [[Hongshanornithidae]] a nelétavý ''[[Patagopteryx]]'' a kam patří i všichni moderní ptáci ([[Neornithes]]). Ty se u své báze rozdělují na skupiny, [[Palaeognathae]]–zahrnující nelétavé běžce (kivi, emu, nandu, pštrosy, kasuáry a vyhynulé ptáky moa) a létavé [[tinamy]] – a [[Neognathae]], zahrnující všechny ostatní ptáky. K rozdělení na paleognáty a neognáty došlo zřejmě ještě před koncem křídy. Systém neognátů je zatím značně nestálý, což je způsobeno velmi rychlou evoluční radiací. Za prokázané lze považovat další rozdělení na Galloanserae ([[Domácí drůbež|drůbež]]), kam patří [[hrabaví]] a [[vrubozobí]], a [[Neoaves]]. Vnitřní struktura Neoaves není dosud stabilní, některé studie však odhalily existenci dalších dvou obsáhlých podskupin, [[Metaves]] a [[Coronaves]].<ref name="rfr1">Fain, M.G. and Houde, P. (2004). „Parallel radiations in the primary clades of birds“. ''Evolution'' 58 (11): 2558–2573.</ref>
== Systematika ==
|
