Otroctví: Porovnání verzí

S otroctvím se lze setkat i na [[stát]]ní úrovni, definici otroctví jako nesvobodné práce odpovídá práce vězňů v nápravných institucích států. Nucená práce vězňů se v Evropě využívala od začátku 16. století.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bauman | jméno = Zygmunt | odkaz na autora = | titul = Globalizace:Důsledky pro člověka | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-204-0817-7 | kapitola = | strany = 129-130}}</ref> Nacistické [[Nacistické Německo|Německo]] nutilo obyvatelstvo [[vojenská okupace|okupovaných zemí]] vykonávat [[Nucená práce|nucené práce]] ve svém válečném průmyslu. Obrovského rozsahu dosáhl systém [[Gulag|pracovních táborů]] v [[Sovětský svaz|SSSR]]. Sovětský vzor následoval i [[komunistický režim v Československu]], který rovněž vytvořil síť [[Tábor nucené práce|táborů nucené práce]]. Prací vězňů získávají nezanedbatelné prostředky [[firma|firmy]] vlastnící nápravná zařízení ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]],<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Pelaez | jméno = Vicky | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = The prison industry in the United States: big business or a new form of slavery? | periodikum = Global Research | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2008-03-10 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-01-31 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=8289 | issn =}} převzato z El Diario-La Prensa, New York</ref> v západních zemích jsou za využívání nucené práce vězňů kritizovány [[Čínská lidová republika]]<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Nadace výzkum Laogai |url=http://www.laogai.org/news/index.php |datum přístupu=24-05-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080514022935/http://www.laogai.org/news/index.php |datum archivace=14-05-2008 |nedostupné=ano }}</ref> a [[Severní Korea]]<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = Roman Gazdík | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = KLDR zneužívá děti k těžké práci, tvrdí uprchlíci | periodikum = Aktualně.cz | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2009-02-02 | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=628562 | issn =}}</ref> Podle tiskové zprávy ČTK<ref>tisková zpráva ČTK ze dne 6.6.2006</ref> je v pracovních táborech pro politické vězně v KLDR drženo na 150 &nbsp;tisíc lidí. Podle odhadu ministerstva zahraničí Spojených států Severní Korea drží v táborech 150–200 &nbsp;tisíc vězňů. Severokorejští vězňové jsou zbaveni základních práv a nuceni každý den tvrdě pracovat zejména v uhelných dolech, při těžbě dřeva a na polích.

V africkém státě [[Niger]] bylo otroctví postaveno mimo zákon teprve v roce [[2004]], některé humanitární organizace ale odhadují, že v otroctví stále žije až 8 &nbsp;% obyvatel Nigeru.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = Hilary Andersson | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = V Nigeru se do otroctví někteří lidé přímo rodí | periodikum = Econnect | odkaz na periodikum = http://zpravodajstvi.ecn.cz/ | datum vydání = 14. 2. 2005 | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://econnect.ecn.cz/txt_zpr_full.stm?x=222989 | issn =}}</ref> Otroctví přetrvává i ve státech [[Mauritánie]], [[Mali]] a [[Súdán]]. Všechny tyto státy se nacházejí na pomezí arabské a černé (subsaharské) Afriky. Otroci jsou příslušníci různých černošských etnik, kteří žijí v otroctví již po celé generace a přijali identitu svých pánů (např. poarabštělí [[Haratínové]] černé pleti). Majiteli černých otroků jsou [[Kočovnictví|nomádské]] kmeny žijící na [[Sahara|Sahaře]] a v oblasti Sahelu[[Sahel]]u - [[Arabové]] (bílí [[Maurové]] v Mauritánii nebo kmeny[[Baggarové|baggarské]] Baggarakmeny v Súdánu), berberští [[Tuaregové]] a [[Fulbové]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Otroci jsou v Mauritánii veřejným tajemstvím | periodikum = cestování.tiscali.cz | odkaz na periodikum = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://www.tiscali.cz/trav/trav_center_050119.814485.html | issn =}}</ref>

Otrokářství je často vnímáno pouze jako jeden z typů společenského systému. Ovšem ze sociopsychologického pohledu představuje extrémní způsob stratifikace (rozvrstvení) společnosti, který otevírá závažné etické otázky z hlediska otrokáře, které jsou aktuální, pokud tento vyznává nějaký hodnotový systém (náboženský). Zatímco dnes panuje obecná shoda ohledně etiky otrokářství, případy totalitních režimů zejména z 20. &nbsp;století ukazují, že psychologie lidského jedince patrně neprošla nějakým zásadním vývojem a určité státní formy otrokářství (ve smyslu zbavení lidských práv určitých sociálních skupin) jsou i v současné době možné, ačkoliv je naděje, že nejsou dlouhodobě stabilní.{{Doplňte zdroj}}