Buk lesní: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, kat, souvis. čl, na celkové předělání
drobné doplnění, bude rozšířeno
Řádek 14:
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1753]]
}}
'''Buk lesní''' (''Fagus sylvatica'') je statný opadavý listnatý [[strom]] se štíhlým [[kmen (botanika)|kmenem]] a pravidelnou vejčitou [[koruna stromu|korunou]], který může dorůstat výšky i přes 4540 metrů. Jeho přirozený [[Areál (biologie)|areál]] zahrnuje většinu [[Evropa|Evropy]], od jižní [[Itálie]] po [[Švédsko]] a od [[Portugalsko|Portugalska]] po [[Turecko]]. Je jednou z nejvýznamnějších lesních dřevin v Evropě a dominantou přirozených středoevropských lesů od pahorkatin až do horských poloh. Má vysoce ceněné středně tvrdé a snadno štípatelné [[dřevo]] hnědé až narůžovělé barvy.
[[Soubor: Muzeum Vimperska - expozice šumavské přírody 10.jpg|náhled|Informační tabule o buku lesním v expozici [[Šumava|šumavské]] přírody v Muzeu [[Vimperk|Vimperska]]]]
'''Buk lesní''' (''Fagus sylvatica'') je statný opadavý listnatý [[strom]] se štíhlým [[kmen (botanika)|kmenem]] a pravidelnou vejčitou [[koruna stromu|korunou]], který může dorůstat výšky i přes 45 metrů. Jeho přirozený [[Areál (biologie)|areál]] zahrnuje většinu [[Evropa|Evropy]], od jižní [[Itálie]] po [[Švédsko]] a od [[Portugalsko|Portugalska]] po [[Turecko]].
 
== Synonyma ==
Řádek 23 ⟶ 22:
* ''Fagus moesiaca'' (K. Malý) Domin 1932 ex Czeczott, 1933
 
Někteří taxonomové považují ''Fagus orientalis'' Lipsky, 1898 pouze za poddruh nebo varietu ''Fagus sylvestris'', např. ''Fagus sylvatica'' subsp. ''orientalis'' (Lipsky) Greuter & Burdet, 1981.
 
== Vzhled ==
Koruna je mohutná, pravidelného vejčitého tvaru. Kmen je štíhlý, pokrytý tenkou hladkou [[borka|borkou]] bělošedé barvy, někdy s mírným namodralým nádechem. Srdcovitý [[Kořen|kořenový systém]] s mohutnými kořeny do všech stran dobře ukotvuje strom v zemi a chrání před vývraty. Dožívá se 200-400 let.<ref name=":0">Ivan Musil, Jana Möllerováː ''Listnaté dřeviny 1''. Prahaː ČZU 2005, s. 25-26</ref>
 
[[Pupen]]y jsou úzce kuželovité a pichlavě zašpičatělé, červenohnědé a pokryté brvitými šupinami. [[List]]y jsou řapíkaté, velmi mírně nepravidelně laločnaté (téměř celokrajné), široce vejčité, zašpičatělé, lysé, jen při kraji brvité.
Kvete v [[duben|dubnu]] a [[květen|květnu]]. Samčí [[květ]]y rostou ve vztyčených svazečcích, samičí po dvou na konci [[letorost]]ů.
 
[[Plod (botanika)|Plody]] jsou [[bukvice (plod)|bukvice]] – trojboké [[nažka|nažky]] v číšce pokryté měkkými ostny. Plody jsou jedlé, avšak ve velkém množství mírně toxické, díky svému obsahu [[Třísloviny|tříslovin]]. Roste hojně od pahorkatin do hor, vytváří významná společenstva – [[bučina|bučiny]]. Má vysoce ceněné středně tvrdé a snadno štípatelné [[dřevo]] hnědé až narůžovělé barvy.
 
Vzhledem k vysoké variabilitě zejména ve tvaru listů je značná nejednotnost v taxonomii infraspecifických taxonomických jednotek (podruhů, variet a forem).
[[Soubor:Illustration Fagus sylvatica0.jpg|náhled|250px|Buk lesní – naučná ilustrace]]
[[Soubor:Fagus sylvatica MHNT.BOT.2010.6.81.jpg|náhled|250px|''FagusVzorek sylvatica''bukového dřeva|alt=]]
== Rozšíření a ekologie ==
Vzhledem k vysoké variabilitě zejména ve tvaru listů je značná nejednotnost v taxonomii infraspecifických taxonomických jednotek (podruhů, variet a forem).
Buk lesní roste téměř v celé Evropě mírných [[zeměpisná šířka|zeměpisných šířek]], ve vyšších polohách je rozšířen i v Evropě jižní. V jihovýchodní Evropě na něj navazuje [[buk východní]] (''Fagus orientalis''). Buk se přirozeně vyskytuje především v [[biotop]]ech [[bučina|bučin]], v [[Česko|Česku]] tedy v nadmořských výškách 300 až 1&nbsp;000&nbsp;m. Současný výskyt je oproti přirozenému výrazně omezen; přirozené zastoupení buku v českých lesích by tvořilo 40 %, vlivem masivní těžby a přeměny většiny bučin na převážně smrkové monokultury během 19. a 20. století pokleslo až na jednotky procent. Teprve v poslední letech se podíl buku díky výsadbám zvyšuje; zaujímá plochu 211 835 ha, což je 8,2 %.{{Zdroj?}}
 
== Výskyt ==
Buk lesní roste téměř v celé Evropě mírných [[zeměpisná šířka|zeměpisných šířek]], ve vyšších polohách je rozšířen i v Evropě jižní. V jihovýchodní Evropě na něj navazuje [[buk východní]] (''Fagus orientalis''). Buk se přirozeně vyskytuje především v [[biotop]]ech [[bučina|bučin]], v [[Česko|Česku]] tedy v nadmořských výškách 300 až 1&nbsp;000&nbsp;m. Současný výskyt je oproti přirozenému výrazně omezen.
 
Buk patří v ČR mezi nejčastější listnaté dřeviny a jeho procentuelní podíl ze skladby lesů se stále zvyšuje. Zaujímá plochu 211 835 ha což je 8,2 %.
 
Na území [[Česko|Česka]] se buk dostal po poslední [[doba ledová|době ledové]] až poměrně pozdě, cca 3&nbsp;000 až 4&nbsp;000 let př. n. l. Z větší části vytlačil [[jedle bělokorá|jedli bělokorou]]. Do střední Evropy se dostal jak z jihozápadu, tak z jihovýchodu (šíření z jihu bránily [[Alpy]]). Někteří taxonomové spekulují o tom, že západní a východní buk jsou dokonce dva různé druhy (byly od sebe po celou poslední dobu ledovou a významnou část [[holocén]]u geograficky odděleny).{{Zdroj?}}
 
Patří mezi dřeviny snáčející značné zastínění; po jedli a tisu je prakticky nejstinnější lesní dřevinou. Nejlépe roste na vlhkých, dobře provzdušněných a minerálně bohatých humózních půdách.<ref name=":0" />
Někteří taxonomové spekulují o tom, že západní a východní buk jsou dokonce dva různé druhy (byly od sebe po celou poslední dobu ledovou a významnou část [[holocén]]u geograficky odděleny).
 
== Otravy ==
Řádek 124 ⟶ 121:
* [[Acidofilní bučina]]
* [[Vápnomilná bučina]]
*[[Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy]]
 
=== Externí odkazy ===