Verze z 20. 8. 2018, 10:25 editovat Borzywoy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 484 editací typo, kat, souvis. čl, na celkové předělání značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 9. 2018, 10:25 editovat zrušit editaci Borzywoy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 484 editací drobné doplnění, bude rozšířeno značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 14: \| druh popsal = [[Carl Linné\|L.]], [[1753]] }} '''Buk lesní''' (''Fagus sylvatica'') je statný opadavý listnatý [[strom]] se štíhlým [[kmen (botanika)\|kmenem]] a pravidelnou vejčitou [[koruna stromu\|korunou]], který může dorůstat výšky i přes 4540 metrů. Jeho přirozený [[Areál (biologie)\|areál]] zahrnuje většinu [[Evropa\|Evropy]], od jižní [[Itálie]] po [[Švédsko]] a od [[Portugalsko\|Portugalska]] po [[Turecko]]. Je jednou z nejvýznamnějších lesních dřevin v Evropě a dominantou přirozených středoevropských lesů od pahorkatin až do horských poloh. Má vysoce ceněné středně tvrdé a snadno štípatelné [[dřevo]] hnědé až narůžovělé barvy.▼ ~~[[Soubor: Muzeum Vimperska - expozice šumavské přírody 10.jpg\|náhled\|Informační tabule o buku lesním v expozici [[Šumava\|šumavské]] přírody v Muzeu [[Vimperk\|Vimperska]]]]~~ ▲'''Buk lesní''' (''Fagus sylvatica'') je statný opadavý listnatý [[strom]] se štíhlým [[kmen (botanika)\|kmenem]] a pravidelnou vejčitou [[koruna stromu\|korunou]], který může dorůstat výšky i přes 45 metrů. Jeho přirozený [[Areál (biologie)\|areál]] zahrnuje většinu [[Evropa\|Evropy]], od jižní [[Itálie]] po [[Švédsko]] a od [[Portugalsko\|Portugalska]] po [[Turecko]]. == Synonyma == Řádek 23 ⟶ 22: * ''Fagus moesiaca'' (K. Malý) Domin 1932 ex Czeczott, 1933 Někteří taxonomové považují ''Fagus orientalis'' Lipsky, 1898 pouze za poddruh nebo varietu ''Fagus sylvestris'', např. ''Fagus sylvatica'' subsp. ''orientalis'' (Lipsky) Greuter & Burdet, 1981. == Vzhled == Koruna je mohutná, pravidelného vejčitého tvaru. Kmen je štíhlý, pokrytý tenkou hladkou [[borka\|borkou]] bělošedé barvy, někdy s mírným namodralým nádechem. Srdcovitý [[Kořen\|kořenový systém]] s mohutnými kořeny do všech stran dobře ukotvuje strom v zemi a chrání před vývraty. Dožívá se 200-400 let.<ref name=":0">Ivan Musil, Jana Möllerováː ''Listnaté dřeviny 1''. Prahaː ČZU 2005, s. 25-26</ref> [[Pupen]]y jsou úzce kuželovité a pichlavě zašpičatělé, červenohnědé a pokryté brvitými šupinami. [[List]]y jsou řapíkaté, velmi mírně nepravidelně laločnaté (téměř celokrajné), široce vejčité, zašpičatělé, lysé, jen při kraji brvité. Kvete v [[duben\|dubnu]] a [[květen\|květnu]]. Samčí [[květ]]y rostou ve vztyčených svazečcích, samičí po dvou na konci [[letorost]]ů. [[Plod (botanika)\|Plody]] jsou [[bukvice (plod)\|bukvice]] – trojboké [[nažka\|nažky]] v číšce pokryté měkkými ostny. Plody jsou jedlé, avšak ve velkém množství mírně toxické, díky svému obsahu [[Třísloviny\|tříslovin]]. ~~Roste hojně od pahorkatin do hor, vytváří významná společenstva – [[bučina\|bučiny]]. Má vysoce ceněné středně tvrdé a snadno štípatelné [[dřevo]] hnědé až narůžovělé barvy.~~ Vzhledem k vysoké variabilitě zejména ve tvaru listů je značná nejednotnost v taxonomii infraspecifických taxonomických jednotek (podruhů, variet a forem).▼ [[Soubor:Illustration Fagus sylvatica0.jpg\|náhled\|250px\|Buk lesní – naučná ilustrace]] [[Soubor:Fagus sylvatica MHNT.BOT.2010.6.81.jpg\|náhled\|250px\|~~''Fagus~~Vzorek ~~sylvatica''~~bukového dřeva\|alt=]] == Rozšíření a ekologie == ▲Vzhledem k vysoké variabilitě zejména ve tvaru listů je značná nejednotnost v taxonomii infraspecifických taxonomických jednotek (podruhů, variet a forem). Buk lesní roste téměř v celé Evropě mírných [[zeměpisná šířka\|zeměpisných šířek]], ve vyšších polohách je rozšířen i v Evropě jižní. V jihovýchodní Evropě na něj navazuje [[buk východní]] (''Fagus orientalis''). Buk se přirozeně vyskytuje především v [[biotop]]ech [[bučina\|bučin]], v [[Česko\|Česku]] tedy v nadmořských výškách 300 až 1 000 m. Současný výskyt je oproti přirozenému výrazně omezen; přirozené zastoupení buku v českých lesích by tvořilo 40 %, vlivem masivní těžby a přeměny většiny bučin na převážně smrkové monokultury během 19. a 20. století pokleslo až na jednotky procent. Teprve v poslední letech se podíl buku díky výsadbám zvyšuje; zaujímá plochu 211 835 ha, což je 8,2 %.{{Zdroj?}}▼ ~~== Výskyt ==~~ ▲Buk lesní roste téměř v celé Evropě mírných [[zeměpisná šířka\|zeměpisných šířek]], ve vyšších polohách je rozšířen i v Evropě jižní. V jihovýchodní Evropě na něj navazuje [[buk východní]] (''Fagus orientalis''). Buk se přirozeně vyskytuje především v [[biotop]]ech [[bučina\|bučin]], v [[Česko\|Česku]] tedy v nadmořských výškách 300 až 1 000 m. Současný výskyt je oproti přirozenému výrazně omezen. ~~Buk patří v ČR mezi nejčastější listnaté dřeviny a jeho procentuelní podíl ze skladby lesů se stále zvyšuje. Zaujímá plochu 211 835 ha což je 8,2 %.~~ Na území [[Česko\|Česka]] se buk dostal po poslední [[doba ledová\|době ledové]] až poměrně pozdě, cca 3 000 až 4 000 let př. n. l. Z větší části vytlačil [[jedle bělokorá\|jedli bělokorou]]. Do střední Evropy se dostal jak z jihozápadu, tak z jihovýchodu (šíření z jihu bránily [[Alpy]]). Někteří taxonomové spekulují o tom, že západní a východní buk jsou dokonce dva různé druhy (byly od sebe po celou poslední dobu ledovou a významnou část [[holocén]]u geograficky odděleny).{{Zdroj?}} Patří mezi dřeviny snáčející značné zastínění; po jedli a tisu je prakticky nejstinnější lesní dřevinou. Nejlépe roste na vlhkých, dobře provzdušněných a minerálně bohatých humózních půdách.<ref name=":0" /> Někteří taxonomové spekulují o tom, že západní a východní buk jsou dokonce dva různé druhy (byly od sebe po celou poslední dobu ledovou a významnou část [[holocén]]u geograficky odděleny). == Otravy == Řádek 124 ⟶ 121: * [[Acidofilní bučina]] * [[Vápnomilná bučina]] *[[Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy]] === Externí odkazy ===

Buk lesní: Porovnání verzí