Historický Ježíš: Porovnání verzí

Přidáno 33 bajtů ,  před 1 rokem
m
drobná úprava Referencí
m (drobné opravy Referencí)
m (drobná úprava Referencí)
{{Překlad|en|Quest for the historical Jesus|761290498|en|Historical Jesus|761084915|de|Historische Jesusforschung|161725484}}
 
=== '''Chronologické bádání''' ===
 
V předchozích kapitolách čteme, že Albert Schweitzer nazval bádání o historickém Ježíši hledáním „ Ježíšových portrétů“ a Zenon Kosidowski „upozorňuje na naprostou absenci relevantních historických údajů. Není přesně známo datum narození, když Matouš ve svém evangeliu určuje jako dobu narození pozdní vládu Heroda Velikého (6. – 5. Př. n. l.), zatímco Lukáš dobu, kdy bylo v Judeji vyhlášeno sčítání lidu místosprávcem Quiriniem (6. – 7. n. l.).“
O smrti krále Heroda Josephus píše, že zemřel 34 roků od popravy Antigona a 37 roků od jmenování králem (Ant 17,8,1,191) což je od prosince 38 př. n. l. prosinec roku 1 př. n. l., ale bylo to o 6 měsíců víc, do března 1 n. l. před Velikonocemi, protože po jeho pohřbu Archelaus potlačoval rebelii o Velikonocích, které byly 27. března roku 1 n . l.(Ant 17,9,3,213) A od jmenování králem to bylo jen o 3 měsíce víc. Herodes zemřel ve vysokém věku (Ant 17,8,1,192) okolo 70 let. (Ant 17,6,1,148).
 
Výpočet Jana Pouče o smrti krále Heroda v&nbsp;březnu 1 AD potvrzuje zatmění měsíce 29. prosince v&nbsp;roce 1 př. n. l. (Ant 17,6,4,166), které objevil astronom''' J. P. Pratt''' v&nbsp;roce 1990. <ref name="ftn4">) Astronom J. P. Pratt oznámil v&nbsp;roce 1990 zatmění měsíce 29. prosince r. 1 př. n. l. v&nbsp;V [http://www.johnpratt.com/items/docs/herod/herod.html „YetYet Another Eclipse for Herod, by John P. Pratt. Reprinted from The Planetarion, vol. 19, no- 4. Dec. 1990, pp. 8-14 ]Podrobně v [https://www.academia.edu/35445892/Zatmění_měsíce_29.12._roku_1_př._Kr Zatmění měsíce 29.12. roku 1 př. Kr.] Ant XVII-166: …velekněz Mathias v&nbsp;den postu ….nemohl konat obřad… “167:„Herodes zbavil toho Mathiase velekněžství a upálil za živa jiného Mathiase s&nbsp;jeho společníky, protože způsobil vzpouru. '''A právě té noci bylo zatmění měsíce.“'''</ref>Bylo to po postním dnu, který má stálé datum 10. teveth, což byl 26. prosinec roku 1 př. n. l.<ref name="ftn5">) Data 26. prosinec a 10 tevet dle [http://www.fourmilab.ch/documents/calendar www.fourmilab.ch/documents/calendar]. Calendar Converter by John Walker.</ref> (Ant 17,6,4,168) několik měsíců před smrtí krále Heroda před Velikonocemi roku 1 AD, které byly 27. března. (Ant 17,8,1,191)
 
Po vyvrácení všech námitek proti správnosti našeho letopočtu AD začal''' Jan Pouč '''hledat důkazy pro správnost našeho letopočtu AD, především data o životě Ježíše Krista, od jehož narození letopočet začíná. Objevil svědectví z evangelií, ze spisů z&nbsp;prvních staletí AD i z historických spisů, Další badatele jeho data potvrdili, doplnili a přinesli objev dat o zvěstování knězi Zachariášovi o narození Jana Křtitele,
'''o narození Ježíše v&nbsp;roce 1 př. n. l.''' '''ze spisů z&nbsp;prvních staletí AD.<ref name="ftn9">''') “Náš letopočet“ uvádí autory: Klement Alexandrijský, Tertulián, Epifanius, Eusebius, Nicejský sněm.- Tehdy počítali v&nbsp;řeckých olympiádách, dělených na 4 roky. Rok olympiád začínal 1. července a končil 30 '''</ref> a - '''o narození Ježíše 25. prosince roku 1 př. n. l. Hippolyt Římský''' v&nbsp;r. 204 n. l. píše v komentáři k&nbsp;Danielovi, že se Ježíš narodil 25. prosince v&nbsp;42. roce vlády císaře Augusta, to je&nbsp;r. 1 př. n. l. Datum 25. prosince tedy nebylo odvozeno z „kultu Slunce v&nbsp;den zimního slunovratu“, který se pokusil zavést císař Aurelianus v&nbsp;letech 270-275 n. l., jak se domnívali ti, kdo neznali svědectví Hippolyta.
 
'''''- Třetí svědectví o narození Ježíše 25. prosince roku 1 př. n. l. přináší''''' '''''bádání ''od zvěstování knězi Zachariášovi o narození Jana Křtitele''' při jeho službě v&nbsp;chrámě. Dva badatelé zjistili nezávisle''', Shemaryahu Talmon''' r. 1956<ref name="ftn13ftn10">) Shemaryahu Talmon: The Calendar Reckoning of the Sect from the Judaen Desert, in Scripta Hierolyminitana IV (1956) s.162 – 9 </ref> a '''Annie Jaubert''' 1960<ref name="ftn11">) Annie Jaubert, La data de la Cene, Paris 1957; Jesus et le calendarier de Qumran, in“New Testament Studies“ 7, 1960-61, 1-30.</ref> , že pravoslavnou tradicí uznávané datum zjevení Zachariášovi 23.září <ref name="ftn15ftn12">) 23. září 2 BC v&nbsp;pravoslavné tradici uvádí '''prof. Nicola Bux:''' Gesu di Nazaret e nato il 25 dicembre? v&nbsp;Documentazione interdisciplinare di Scienza e Fide, Dicembre 2011.</ref>bylo skutečně v&nbsp;době služby Zachariášovy kněžské třídy v&nbsp;chrámě (sobota 20. – sobota 27. září r. 2 př. n. l.) Od početí Jana po tomto datu v&nbsp;šestém měsíci bylo zvěstováno narození Ježíše Panně Marii 25. března (podle tradice) a '''''za devět měsíců''''' '''''25. prosince roku 1 př. n. l. se narodil Ježíš.'''''
 
'''''- Čtvrté svědectví o narození Ježíše 25. prosince roku 1 př. n. l. podává soupis všeho lidu, kvůli kterému šli Josef s&nbsp;Marií do Betléma, tím, že se konal v&nbsp;roce 1 př. n. l.''''', „soupis všeho lidu, kdy i Bůh (Augustus) se dal zapsat jako člověk, soupis jaký ještě nikdy nebyl ani v&nbsp;Babylonii nebo Makedonii“. Podle nařízení císaře Augusta se soupis konal v&nbsp;roce 752 od založení Říma v „letopočtu podle tabulek konsulů na radnici“, který byl jediným úředně užívaným letopočtem „od založení Říma“, a je to náš rok 1 př. n. l.'''''. '''''Píše o tom římský historik Pavel Orosius († asi 418) v&nbsp;knize Proti pohanům. (Ve 4. století AD vzniklo asi 20 letopočtů od založení Říma a lidé to pletou, jako by byl jen jeden.) - ''Nelze datovat cestu Josefa s&nbsp;Marií&nbsp;daty jiných soupisů za správy Sýrie Quiriniem.''
14

editací