Historický Ježíš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historicita Ježíšova života: článek na toto téma a vůbec nezmiňuje Carriera? |
Doplnění relevantních historických údajů podle současného stavu bádání značky: nevhodná syntaxe v nadpisu možný spam editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 164:
{{Překlad|en|Quest for the historical Jesus|761290498|en|Historical Jesus|761084915|de|Historische Jesusforschung|161725484}}
=== '''Chronologické bádání''' ===
V předchozích kapitolách čteme, že Albert Schweitzer nazval bádání o historickém Ježíši hledáním „ Ježíšových portrétů“ a Zenon Kosidowski „upozorňuje na naprostou absenci relevantních historických údajů. Není přesně známo datum narození, když Matouš ve svém evangeliu určuje jako dobu narození pozdní vládu Heroda Velikého (6. – 5. Př. n. l.), zatímco Lukáš dobu, kdy bylo v Judeji vyhlášeno sčítání lidu místosprávcem Quiriniem (6. – 7. n. l.).“
Hledáním přesných dat biblických i historických událostí se věnoval cca od roku 1930 '''Jan Pouč''' (1874 – 1962).Přivedlo ho to k studiu všeobecné chronologie, dělení času podle slunce i podle měsíce, tvoření kalendářů i letopočtů v různých zemích a dobách. Ve svém spisu „Náš letopočet“ (1) vypracoval řadu tabulek. Při tom pečlivě studoval texty biblické i mnoho spisů z prvních staletí AD. Při studiu Starožitností židovských (2) získal čisté svědectví jejich autora Josepha Flavia (asi 37 – 100 AD) (3), bez chyb různých jejich vykladačů, '''''o smrti krále Heroda před Velikonocemi roku 1 AD'''''. ''Tím jsou očištěna tradiční data narození Ježíše Krista 25. prosince roku 1 př. n. l. a letopočtu od 1. ledna prvního roku po jeho narození od všech tvrzení o dřívějším narození Ježíše, o chybách Dionysia Exigua při stanovení začátku letopočtu i od všech dat vymýšlených objeviteli domnělých betlémských hvězd.'' Josephovy údaje jsou opřeny o data známých událostí, o sobotní roky podle bible a potvrzeny objevem zatmění měsíce 29. prosince roku 1 př. n. l., které souhlasí s Josephovým popisem okolností několik měsíců před smrtí krále Heroda.
'''Bádání začíná Pompeyovým dobytí Jerusaléma v roce 63 př. n. l,''' což je pevný bod v historii a sobotní rok podle bible. Stalo se to v den svátku Smíření, což je postní den s pevným datem 10. tišri v židovském kalendáři, v roce 63 př. n. l. to bylo v našem kalendáři dne 21. září. (Ant 14,4,3,66). Pompey obnovil velekněžství Hyrkána II. a ustanovil ho guvernérem, vládl 24 let,(Ant 20,10,1,244) od 21. září 63 př. n. l. by to bylo do 21. září 39 př. n. l., ale bylo to o 8 měsíců déle, protože byl zajat Parthy až o Letnicích 14. května 38. n. l.(Ant 14,13,6,348) – V tu dobu Herodes z Jerusaléma uprchl a odjel do Říma, kde byl jmenován králem koncem roku 38 př. n. l.(Ant 14,14,4,389). – Parhové jmenovali králem Antigona, který vládl 3 roky a 3 měsíce do září 35 př. n. l. kdy byl Herodem předán Antoniovi, aby ho nechal popravit.(Ant 20,10,1,245) – Herodes se ujal vlády v Jerusalémě až po jeho dobytí Sosiem v třetím měsíci olympiády 185, třetího roku od jmenování králem (v r. 38 př. n. l.), v týž den postu jako za Pompeye, 10. tišri, náš 11. září v roce 35 př. n. l. (Ant 14.16,4,487) a byl to rok sobotní podle Josepha (Ant 14,15,2,475) i podle bible. (Údaj v Ant 14,16,4,488, že to bylo za 27 let od dobytí Pompeyem je nejspíš chyba opisovačů nebo nějakého upravovatele. Mezi sobotními roky 63 a 35 př. n. l. to je 28 roků židovských, čili 4x 7 roků židovských od 10. tišri do 10. tišri. V našich rocích je to však jen 27 let 11 měsíců a 20 dní od 21. září 63 př. n. l. do 11. září 35 n. l. Rozhodující je rozdíl v židovském kalendáři.) – Josephus svá data opírá o další pevný bod v historii, o bitvu u Actia dne 2 září roku 31 př. n. l. Píše, že od jmenování králem byla tato bitva v 7. roce. Od jmenování v prosinci 38 př. n. l. je to skutečně v sedmém roce, 6 roků a 8 měsíců, (Ant 15,5,2,121). – O smrti krále Heroda Josephus píše, že zemřel 34 roků od popravy Antigona a 37 roků od jmenování králem (Ant 17,8,1,191) což je od prosince 38 př. n. l. prosinec roku 1 př. n. l., ale bylo to o 6 měsíců víc, do března 1 n. l. před Velikonocemi, protože po Herodovo pohřbu Archelaus potlačoval rebelii o Velikonocích, které byly 27. března roku 1 n . l.(Ant 17,9,3,213) A od jmenování králem to bylo jen o 3 měsíce víc. Herodes zemřel ve vysokém věku (Ant 17,8,1,192) okolo 70 let. (Ant 17,6,1,148). Výpočet Jana Pouče o smrti krále Heroda v březnu 1 AD potvrzuje zatmění měsíce 29. prosince v roce 1 př. n. l. (Ant 17,6,4,166), které objevil astronom J. P. Pratt v roce 1990. (4) Bylo to po postním dnu, který má stálé datum 10. teveth, což byl 26. prosinec roku 1 př. n. l. (5) (Ant 17,6,4,168) několik měsíců před smrtí krále Heroda před Velikonocemi roku 1 AD, které byly 27. března. (Ant 17,8,1,191)
Po vyvrácení všech námitek proti správnosti našeho letopočtu AD začal Jan Pouč hledat důkazy pro správnost našeho letopočtu AD, především data o životě Ježíše Krista, od jehož narození letopočet začíná. Objevil svědectví z evangelií, ze spisů z prvních staletí AD i z historických spisů, Další badatele jeho data potvrdili, doplnili a přinesli objev dat o zvěstování knězi Zachariášovi o narození Jana Křtitele,
- '''Všechna evangelia''' píší o ukřižování Ježíše v pátek před Velikonocemi. '''P. Jan Pouč''' o tom píše: „Sám Pán se postaral, abychom měli naprostou jistotu o roku jeho pro nás velikého díla, neboť '''za vlády Pontia Piláta, který Ježíše odsoudil, připadl pátek před Velikonocemi, kdy byl Ježíš ukřižován, jen na pátek 3. dubna roku 33 n. l.“''' Je to nejpřesnější datum v evangeliích, astronomicky židovský 15. nisan, úplněk a podle židovského začínání nového měsíce, až od spatření prvního měsíčního srpku, to byl 14. nisan, den zabíjení beránků a velikonoční večeře; tak píše také evangelista Jan. Angličtí vědci '''C. J. Humphreys a W. G. Waddington''' a J. '''B. Riccioli''' už v 17. století AD (6) doplňují obraz dne ukřižování objevem večerního zatmění měsíce o němž sv. Petr při seslání Ducha svatého kázal, že odpolední tmou a zatměním měsíce se naplnilo Joelovo proroctví „Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev“ (Sk 2,16) '''''V Ježíšově oběti na kříži v pátek 3. dubna roku 33 n. l. se také naplnilo Danielovo proroctví''''' o zabití pomazaného uprostřed 70. týdne roků (sedmiletek) od vyjití židů z Babylonska v r. 458 př. n. l. za vlády krále Artaxerxe I. (7) (490 let od 1.tišri/28. září 455 př. n. l. – 29. elul/11. září 36 AD - '''Jan Pouč''' při tomto bádání '''objevil data sobotních roků podle bible.)''' - V dubnu roku 33 AD to byly Ježíšovy třetí Velikonoce v chrámě, druhé r. 32, první r. 31. Před tím v roce 30 byl '''Ježíš pokřtěn Janem,''' podle věrohodného svědectví sv. Epifania to bylo '''8. prosince''' (8). '''To odpovídá Lukášovu „asi 30 let“'''a Ježíšovi by chybělo do 30 let jen 16 dní'''. Jan Křtitel už kázal něco přes dva roky''' od srpna roku 28 AD, když začínal 15. rok vlády císaře Tiberia od smrti císaře Augusta 19. srpna 14 n. l.
'''- Svědectví starých spisů,''' již dříve známá, doplňují a potvrzují svědectví evangelií '''o narození Ježíše v roce 1 př. n. l.''' '''ze spisů z prvních staletí AD.''' (9) a - '''o narození Ježíše 25. prosince roku 1 př. n. l. Hippolyt Římský''' v r. 204 n. l. píše v komentáři k Danielovi, že se Ježíš narodil 25. prosince v 42. roce vlády císaře Augusta, to je r. 1 př. n. l. Datum 25. prosince tedy nebylo odvozeno z „kultu Slunce v den zimního slunovratu“, který se pokusil zavést císař Aurelianus v letech 270-275 n. l., jak se domnívali ti, kdo neznali svědectví Hippolyta.
'''''- Třetí svědectví o narození Ježíše 25. prosince roku 1 př. n. l. přináší''''' '''''bádání''''' '''od zvěstování knězi Zachariášovi o narození Jana Křtitele''' při jeho službě v chrámě. Dva badatelé zjistili nezávisle''', Shemaryahu Talmon''' r. 1956 (10) a '''Annie Jaubert''' 1960 (11), že pravoslavnou tradicí uznávané datum zjevení Zachariášovi 23září(12) bylo skutečně v době služby Zachariášovy kněžské třídy v chrámě (sobota 20. – sobota 27. září r. 2 př. n. l.) Od početí Jana po tomto datu v šestém měsíci bylo zvěstováno narození Ježíše Panně Marii 25. března (podle tradice) a '''''za devět měsíců''''' '''''25. prosince roku 1 př. n. l. se narodil Ježíš.'''''
'''''- Čtvrté svědectví o narození Ježíše 25. prosince roku 1 př. n. l. podává soupis všeho lidu, kvůli kterému šli Josef s Marií do Betléma, tím, že se konal v roce 1 př. n. l.''''', „soupis všeho lidu, kdy i Bůh (Augustus) se dal zapsat jako člověk, soupis jaký ještě nikdy nebyl ani v Babylonii nebo Makedonii“. Podle nařízení císaře Augusta se soupis konal v roce 752 od založení Říma v „letopočtu podle tabulek konsulů na radnici“, který byl jediným úředně užívaným letopočtem „od založení Říma“, a je to náš rok 1 př. n. l.'''''.''''' Píše o tom římský historik Pavel Orosius († asi 418) v knize Proti pohanům. (Ve 4. století AD vzniklo asi 20 letopočtů od založení Říma a lidé to pletou, jako by byl jen jeden.) - ''Nelze datovat cestu Josefa s Marií daty jiných soupisů za správy Sýrie Quiriniem.''
'''''Badatelé objevem těchto svědectví doplnili a potvrdili tradicí dochovaná data o narození našeho Pána Ježíše Krista 25. prosince r. 1 př. n. l. a letopočtu od prvního roku po Jeho narození.''''' Také tím potvrdili, že chronologie je páteří historie a z astronomie odvozené kalendáře a letopočty dávají přesná data a vyvrací mythy o chybách. Velkou zásluhu na tom má P. Jan Pouč (1874-1962)
<nowiki>------------------------------------------</nowiki>
1).Jan Pouč - Náš letopočet, Ježíš Kristus a král Herodes,www.academia.edu i Our Era a řada článků česky i anglicky na www.academia,edu
2)The Works of Flavius Josephus, tranlated by William Whiston, Antiquities of the Jews. <nowiki>http://www.ccel.org/j/josephus/works/JOSEPHUS.HTM</nowiki>
3) Označování u Josepha Flavia: postní dny = pevné datum v kalendáři; sobotní rok = pevné místo v bibli, a pod
4) Astronom J. P. Pratt oznámil v roce 1990 zatmění měsíce 29. prosince r. 1 př. n. l. v www. „Yet Another Eclipse for Herod, by John P. Pratt. Reprinted from The Planetarion, vol. 19, no- 4. Dec. 1990, pp. 8-14 Podrobně v Zatmění měsíce 29.12. roku 1 př. Kr. Ant XVII-166: …velekněz Mathias v den postu ….nemohl konat obřad… “167:„Herodes zbavil toho Mathiase velekněžství a upálil za živa jiného Mathiase s jeho společníky, protože způsobil vzpouru. '''A právě té noci bylo zatmění měsíce.“'''
5 Data 26. prosinec a 10 tevet dle www.fourmilab.ch/documents/calendar. Calendar Converter by John Walker.
6) Colin J. Humphreys and W. G. Waddington: The Jewich Calendar, A Lunar Eclipse and the Date of Christ´s Crucifixion, Tyndale Bulletin 43,2, 1992, 331-351 (na Googlu).- Večer 3. dubna 33 n. l. bylo v Jeruzalémě vidět zatmění měsíce od 6,20 do 7,10 hodin odpoledních podle slunečního času. - J. B. Riccioli podle J. P. Pratta v History of the Bible astronomicaly decoded by Iurii Mosenkis, chap. The celestialy signs of The New Testament
10 Dle Esdrášovy knihy vytáhli židé od řeky Ahavy v Babylónsku dne 12. nisanu (Ezd 8,31;7,7) v sedmém roce krále Artaxerxe I. Ten začal panovat na podzim roku -465. Sedmý rok jeho vlády byl tedy od podzimu roku -459 do podzimu -458. Tudíž židé, vracející se do Jeruzaléma, vyšli v roce -458, našeho dne 14/4. Nejbližší hebdomada čili sedmiletí po roce -458 začala dnem 1. Tišri=28/9 -455. 70. hebdomada začala 1. Tišri=27/9 roku 29 AD a trvala do 1. Tišri=10/9 roku 36 AD, půlka byl 1. nisan 33 AD a 15. Nisan = 3. dubna 33 AD byl Ježíš ukřižován. Tak se ono proroctví splnilo doslova. Jan Pouč - Náš letopočet, Ježíš Kristus a král Herodes www Academia.edu. ch. 40. –
11) Dne 8. nebo 9. prosince roku 30 n. l. začínal v chrámě svátek Světel Chanuka. Sv Epifanius uvádí 8. prosinec, ale rok neuvádí.
12) “Náš letopočet“ uvádí autory: Klement Alexandrijský, Tertulián, Epifanius, Eusebius, Nicejský sněm.- Tehdy počítali v řeckých olympiádách, dělených na 4 roky. Rok olympiád začínal 1. července a končil 30. června. Oktavián/Augustus začal vládnout v roce olympiád 734 (náš rok 43 BC od 1. července do 30. června 42) + 42 roků = rok 776 (od 1. července roku 1 BC do 30. června roku 1 n. l.) V té době se narodil Ježíš a zemřel král Herodes a za 14 roků zemřel Augustus v roce 790, (od 1. července 14 n. l. do 30. června roku 15 n. l.) za 56 let vlády, podle Tacita. To je počítání v rocích.
13) Shemaryahu Talmon: The Calendar Reckoning of the Sect from the Judaen Desert, in Scripta Hierolyminitana IV (1956) s.162 – 9
14) Annie Jaubert, La data de la Cene, Paris 1957; Jesus et le calendarier de Qumran, in“New Testament Studies“ 7, 1960-61, 1-30.
15) 23. září 2 BC v pravoslavné tradici uvádí '''prof. Nicola Bux:''' Gesu di Nazaret e nato il 25 dicembre? v Documentazione interdisciplinare di Scienza e Fide, Dicembre 2011.
== Reference ==
| |||