Lýsandros: Porovnání verzí

Odebráno 9 bajtů ,  před 15 lety
m
odkaz
m (Robot: Změna kategorie Kategorie:Válečníci antického Řecka)
m (odkaz)
Podle spartských zákonů bylo zakázáno, aby jedna a tatáž osoba zastávala stejný úřad dvakrát po sobě. Novým velitelem flotily byl proto určen Kallikratidés. Lýsandros však oslabil jeho postavení, když vrátil Kýrovi jeho zlato a odplul s flotilou zpět na Peloponés. Když Kallikratidés po porážce v [[Bitva u Arginuských ostrovů|bitvě u Arginuských ostrovů]] ([[406 př. n. l.]]) zemřel, spartští spojenci požadovali Lýsandrovo opětné jmenování velitelem loďstva. Novým admirálem byl sice nakonec učiněn Arakos, přičemž Lýsandros byl formálně pouze jeho zástupcem, ve skutečnosti však osobně velel flotile.
 
V této pozici Lýsandros přispěl rozhodující měrou k definitivní porážce athénského loďstva v [[Bitva u Aigospotamoi|bitvě u Aigospotamoi]] v roce [[405 př. n. l.]], která prakticky ukončila peloponéskou válku. V [[Attika (Řecko)|Attice]] se poté spojil s vojskem spartských králů [[Ágis II.|Ágida II.]] a [[Pausaniás (Sparta)|Pausania]] a když se vyhladovělé Athény po několikaměsíčním obléhání konečně vzdaly, dosadil Lýsandros Athéňanům vládu třiceti mužů, kteří se stáli později známí jako [[třicet tyranů]].
 
Nicméně Lýsandros brzy ztratil svoji popularitu mezi [[Řekové|Helény]] tím, že příliš preferoval své přátele a rovněž projevoval svoji mstivost vůči těm, kteří se mu znelíbili. Když si na jeho chování stěžoval perský satrapa Farnabazos, spartští [[eforové]] Lýsandra odvolali. To vyústilo v mocenský boj v samotné Spartě, neboť králové byli ochotní připustit v obcích [[Demokracie|demokratičtější]] režimy, jen aby redukovali Lýsandrovu velkou moc.