Enzo Ferrari: Porovnání verzí

Nastoupil poté do vývojového oddělení Alfy Romeo, souběžně dál vedl vlastní tým, v němž bylo čtyřicet závodních jezdců, k nejznámějším z nich patřil [[Tazio Nuvolari]]. Uzavřel za tým smlouvu s Alfu Romeo, časem se ke spolupráci přidala i firma [[Pirelli]]. S vývojem Alfy však Ferrari nebyl spokojen. V roce 1937 tým Scuderia Ferrari rozpustil. Roku 1939 pak opustil i Alfu Romeo. V [[Modena|Modeně]] poté založil konstrukční firmu Auto-Avio Costruzioni. Krátce na to firma přesídlila do [[Maranello|Maranella]]. Vývoj aut ovšem zbrzdila [[druhá světová válka]], protože firma musela povinně vyrábět letecké díly pro armádu. Po válce se firma znovu soustředila na automobily. Roku 1947 založila závodní tým a Ferrari mu dal znovu název Scuderia Ferrari. V roce 1949 zvítězil v závodě [[24 hodin Le Mans]], a to s vozem Ferrari 166M. V roce 1950 se tým přihlásil do nově vzniklé [[Formule 1]]. První závod vyhrál v roce 1951 na britském okruhu v [[Silverstone|Silverstonu]]. Za rok již Ferrari vyhrálo prvně celý šampionát.

 

 

Navzdory tomu, že se týmu dařilo, firma se v 60. letech dostala do špatné situace. Jednání o prodeji [[Ford Motor Company|Fordu]] Enzo přerušil, protože [[Henry Ford II]] nepřijal jeho podmínku, že si Enzo ponechá kontrolu nad týmem. Nakonec firmu zachránil [[FIAT (automobilka)|Fiat]], který roku 1969 odkoupil polovinu konstrukční firmy, a to i za podmínky, že Enzo zůstane prezidentem firmy (byl jím do roku 1977) a bude dále kralovat v závodním týmu (vedl ho až do konce svého života).<ref>{{Citace periodika