Metro v Moskvě: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) |
m Robot: oprava článku rozbitého IABotem; kosmetické úpravy |
||
Řádek 18:
== Rozsah sítě ==
[[Soubor:Moscow metro map en sb.svg|200px|
{{Viz též|Vytížení moskevského metra}}
Celý systém metra má délku 333,4 [[Metr#kilometr|km]] se 200 [[stanice metra|stanicemi]] na dvanácti linkách (jedenáct označených číslem a jedna [[lehké metro|lehkého metra]] jako L1) (k začátku roku [[2008]]). Během každého pracovního dne přepraví podzemní dráha mezi osmi až devíti miliony lidí<ref name="urbanrail" /><ref>[http://www.mosmetro.ru/pages/page_0.php?id_page=2 Oficiální stránky moskevského metra]</ref> (tedy zhruba tolik, kolik ve městě samotném žije lidí). Vlastníkem metra je ruský [[stát]]. Jednotlivé linky mají svůj název, barvu a od 90. let i číslo. Většina z nich spojuje okraje města přes jeho centrum, s výjimkou linky 5 ([[Kolcevaja (linka metra v Moskvě)|Kolcevaja]]). Ta je okružní a slouží hlavně k propojení všech tras – veškeré [[stanice metra|stanice]], které se na ní nacházejí, jsou přestupní, většinou mezi dvěma, ale někdy i mezi 5 trasami. Další z linek, která není stejného typu jako ostatní, je první s názvem [[Kachovskaja (linka metra v Moskvě)|Kachovskaja]], což je oddělená kláda původně druhé ([[Zamoskvoreckaja (linka metra v Moskvě)|Zamoskvorecké]]) linky, jež se v budoucnu stane součástí [[Třetí přestupní okruh (linka metra v Moskvě)|Třetího přestupního okruhu]].
== Konstrukce ==
[[Soubor:Vertical panorama of the Mayakovskaya Metro Station.jpg|
=== Systém ===
Většina úseků jednotlivých tras vede pod zemí, některé krátké, převážně na okraji [[metropole]], jsou ale nadzemní (jedná se hlavně o [[most]]y přes řeky). [[Technologie]], jež byly při výstavbě použity, jsou podobné jako například [[Metro v Praze|v Praze]] nebo [[Metro v Kyjevě|v Kyjevě]] a v Moskvě samotné se vyvíjejí již od 30. let.
Řádek 35:
=== Eskalátory ===
[[Soubor:Park Pobedy Arbatsko-Pokrovskaya Line Moscow Metro escalator.jpg|
{{Viz též|Eskalátory v moskevském metru}}
Eskalátory jsou jedním z nejdůležitějších prvků Moskevského metra, fungují již od jeho začátku. V celé síti je jich celkem 544, jedná se o 29 různých typů (pouze 50 % z nich ale vyhovuje současným náročným provozním podmínkám).<ref>[http://metro.molot.ru/escalator.shtml Informace oeskalátorech na stránce metro.molot.ru (rusky)]</ref> I proto také bývají eskalátory v nejstarších stanicích pod centrem města vyměňovány; [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] probíhají již od 70. let [[20. století]], kdy byly zaváděny do stanic i v jiných zemích známé schody typu ET. V některých dalších stanicích však zatím ještě k výměně nedošlo; a to i přesto, že ty provozované jsou již více než 50 let staré<ref>[http://www.youtube.com/watch?v=8sSLzwH7P00 Desetiminutové video o metru v Moskvě s ukázkou stáří některých eskalátorů]</ref> Rekonstrukce jsou časově velmi náročné; výměna znamená uzavření někdy i celé stanice na dobu devíti měsíců až roku a půl, v případě že se opravují přestupní eskalátory dochází k ztížení přestupu, což vede na velmi vytížených klíčových stanicích ke kritickým situacím.
Řádek 172:
|}
[[Soubor:Karazin Metro 2.jpg|
První plány na výstavbu podzemní dráhy v [[Moskva|Moskvě]] pocházejí ze začátku [[20. století]]. Tratě měly být založené mělce, místy i na povrchu. V plánu bylo i přemostění [[Rudé náměstí|Rudého náměstí]]. Počítalo se také se zahraniční účastí, což bylo následně odmítnuto. Roku [[1912]] nečekaně schválila [[Duma]] (ruský [[parlament]]) koncepci výstavby tří linek podzemní dráhy, realizaci však zhatila [[první světová válka]] a následná [[Ruská občanská válka|občanská válka]].
Řádek 187:
=== 1935–1941: Otevírání prvních úseků ===
[[Soubor:Kievsk kol 21.jpg|
Nejprve byl otevřen úsek linky 1 mezi stanicemi [[Sokolniki (stanice metra v Moskvě)|Sokolniki]] a [[Park Kultury (stanice metra v Moskvě)|Park Kultury]], a to již [[15. květen|15. května]] [[1935]] (první jízda celou tratí se konala již [[6. únor]]a). Slavnostního otevření se účastnil nejen Stalin, ale také umělci, jako například [[Viktor Treťjakov]] nebo [[Bertolt Brecht]]. Následné prodloužení přes řeku [[Moskva (řeka)|Moskvu]] do stanice [[Kijevskaja (stanice metra v Moskvě)|Kijevskaja]] bylo zprovozněno v dubnu [[1937]]. Propojil se tak severovýchod a jihozápad města. Stanice na těchto prvních úsecích metra však ještě nepatří mezi ty, které jsou typicky a bohatě zdobené; architekti se tehdy spíše inspirovali ostatními podzemními drahami v [[Evropa|Evropě]], hlavně [[Londýn]]em.
Řádek 203:
=== 1959–1991: Metro získává dominantní postavení ===
[[Soubor:Moscow metro car from inside.jpg|
V tomto období je metro stále rozšiřováno, přibývají nové linky (7, 8, 9) a od konce 70. let se objevují i jednolodní stanice bez sloupů či jakýchkoli podpěr. Moskevská technologie výstavby metra se šíří do ostatních měst SSSR a [[východní blok|východního bloku]]. Nasazovány jsou stále delší vlaky (až soupravy s osmi vozy), roku [[1978]] se objevují dodnes známé a rozšířené soupravy typu [[Souprava metra 81-71|81-71]], poprvé jsou tak soupravy rozdělené na čelní a vložené vozy. Metro začíná mít stále významnější roli, vytlačuje postupně [[Tramvajová doprava v Moskvě|tramvajovou]] povrchovou dopravu (ta se pod jeho vlivem rozpadá v letech 1957–1962 a po 1973 na dvě oddělené sítě). Podzemní dráha zajišťuje důležitá spojení obrovských [[Panelový dům|panelových]] [[sídliště|sídlišť]] s centrem města.
Řádek 229:
=== 1991–2000: Po rozpadu SSSR ===
[[Soubor:Bulushakova-mm.jpg|
[[Rozpad Sovětského svazu|Rozpad SSSR]] v roce [[1991]] a přechod od budování socialismu k [[kapitalismus|kapitalistické]] společnosti způsobil v nově vzniklém [[Rusko|Rusku]] změnu pohledu a přehodnocení přísunu finančních prostředků na rozvoj moskevského metra. V roce [[1995]] byla sice otevřena [[Ljublinsko-Dmitrovskaja (linka metra v Moskvě)|již desátá linka]], nebyla však zcela dokončena a tempo výstavby se neustále zpomalovalo – některé její úseky (severní a přes centrum města) jsou stále rozestavěné; buď byly zakonzervovány, nebo se při pokračujícím velmi pomalém tempu výstavby oddaluje jejich datum otevření. [[Vozový park]] zastarával (poslední velká změna bylo vyřazení [[Souprava metra typu D|souprav typu D]] v roce [[1995]]) a ještě dnes se skládá z vozů podobných typu [[Souprava metra Ečs|Ečs]] (jedná se o [[Souprava metra E|typ E]]).
=== 2000–2018: Současná doba ===
V současnosti se na předměstích a sídlištích budují nové trasy [[lehké metro|lehkého metra]], které jsou označovány písmeny (L1, L2 atd.), objevil se také [[monorail v Moskvě|monorail]]. Byl rekonstruován železniční [[Moskevský centrální okruh]], který funguje jako součást systému metra. Nyní je ve výstavbě [[Třetí přestupní okruh (linka metra v Moskvě)|Třetí přestupní okruh]] jehož součástí se stane linka [[Kachovskaja (linka metra v Moskvě)|Kachovskaja]]. Prvního úsek Třetího přestupního okruhu [[Dělovoj centr (stanice metra v Moskvě)|Dělovoj centr]] - [[Petrovskij park (stanice metra v Moskvě)|Petrovskij park]] byl zprovozněn dne [[26. březen|26. března]] [[2018]]. Na přelom let [[2018]] a [[2019]] se plánuje otevření zcela nové [[Kožuchovskaja (linka metra v Moskvě)|Kožuchovské]] linky s číslem 15, která bude vést moskevským [[Východní administrativní okruh|Východním]] a [[Jihovýchodní administrativní okruh|Jihovýchodním administrativním okruhem]]. U té se nyní předpokládá její další prodloužení jižním směrem do [[Novomoskovský administrativní okruh|Novomoskovského]] a [[Troický administrativní okruh|Troického administrativního okruhu]].
Ohledně financování nových traťových úseků se situace dnes již v porovnání s 90. lety zásadně zlepšila, a proto je většina sítě metra v podstatě již dobudována a do velké míry již odpovídá velkolepým projektům z konce 40. let.<ref>[https://web.archive.org/web/20070929121213/http://www.mymetro.ru/img/5/1/1947future.jpg Schéma plánovaného rozvoje metra] z knihy Метро Москвы ([[1947]])</ref>
Řádek 242:
=== Typy souprav ===
[[Soubor:EstacionSerdikaMetroSofia.jpg|
[[Soubor:Metro wagon 81-720.jpg|
Nejstarší vozy jsou [[Souprava metra E|typu E]] (jedná se o pravzor použitý pro modifikace nejstarších vozů metra v zemích [[Východní Evropa|východní Evropy]], například v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] [[Souprava metra Ečs|Ečs]]). Ty existují v několika modifikacích (Ež, Ež1, Ež3, Em508, Em509, Em508t), obsluhovaly nejstarší linku [[Sokolničeskaja (linka metra v Moskvě)|Sokolničeskou]] a postupně je nahradily relativně novější a modernizované [[Souprava metra 81-71|81-717/714M]] z 90. let [[20. století]]. Na dalších linkách byly tyto soupravy modernizovány ještě v nedávných dobách; odstranily se postupně kabiny řidiče ve vložených vozech. Roku [[2006]] jezdily již soupravy typu E jen na [[Filjovskaja (linka metra v Moskvě)|Filjovské lince]]; jejich průměrné stáří se pohybuje mezi třiceti a čtyřiceti lety.
Řádek 263:
== Metro 2 ==
{{Neověřeno část}}
Dle informací [[Jurij Zajcev|Jurije Zajceva]] existuje kromě veřejné sítě metra ještě jedna, která je hlouběji založena a slouží pro [[Armáda|vojenské]] účely a účely [[evakuace]].<ref>United States Department of Defense: ''Military Forces In Transition''. ISBN 0-16-035973-2. pp. [http://www.palal.net/metro2/311.jpg 40], [http://www.palal.net/metro2/312.jpg 41](anglicky)
=== Linka 1 ===
Řádek 278:
=== Linka 2 ===
[[Soubor:81-741-e.jpg|
Tato linka měla být do provozu uvedena počátkem roku [[1987]], její celková délka má činit cca 60 km. Vede paralelně s Varšavským šosse ve směru k záložnímu velitelství „Bor“. Ze stanic je známa pouze jedna předpokládaná zakonzervovaná, dostupná ze stanice [[Treťjakovskaja (stanice metra v Moskvě)|Treťjakovskaja]] [[Kalininskaja (linka metra v Moskvě)|Kalininské linky]].
Řádek 288:
== Bezpečnost ==
[[Soubor:Avtozavodskaya-memorial.jpg|
K prvnímu [[terorismus|teroristickému]] útoku v síti moskevského metra došlo [[8. leden|8. ledna]] [[1977]], když nastražená [[bomba]] zničila vlak projíždějící mezi stanicemi [[Izmajlovskaja (stanice metra v Moskvě)|Izmajlovskaja]] a [[Pervomajskaja (stanice metra v Moskvě)|Pervomajskaja]]. Zahynulo sedm lidí a dalších 33 bylo zraněno. Z útoku byli později obviněni tři [[Arménie|arménští]] separatisté (Stěpan Zatikjan, Akop Stěpanjan a Zaven Bagdasarjan), kteří byli následně [[trest smrti|odsouzeni k smrti]] a v roce [[1979]] popraveni zastřelením.<ref>[http://lenta.ru/articles/2003/12/22/metro/ Новости подземки], 22. 12. 2003 (rusky)</ref>
| |||