Zemská porodnice u Apolináře: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Instituce na Novém Městě (Praha) za použití HotCat
Zdbocm (diskuse | příspěvky)
doplnění informace
Řádek 32:
Výstavba probíhala mezi roky [[1865]] až [[1875]]. Autorem je český architekt a stavitel [[Josef Hlávka]], který se ve svém návrhu řídil moderními lékařskými poznatky i plány významných soudobých evropských porodnic. V průběhu stavby Hlávka částečně ochrnul a stavbu do jejího zdárného konce řídil konzultačně ze svého zámku v [[Lužany (okres Plzeň-jih)|Lužanech]] prostřednictvím stavitele Čeňka Gregora. Její originální název byl ''Královská česká zemská porodnice u svatého Apolináře''. Jmenuje se podle [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|blízkého kostelu svatého Apolináře]].
 
Zemská porodnice byla uvedena do provozu v roce 1875. Informace o prvním narozeném dítěti byla zveřejněna 28. dubna v [[Národní listy|Národních listech]]: ''Nová porodnice již odevzdána jest svému účelu. Předevčírem večer přijala prvého novorozence, holčičku. Matka její jest Barbora Koutná z Rožmitálu.''<ref name=":1">http://www.apolinar.cz/cs/historie</ref> Od té doby slouží budova nepřetržitě svému účelu a v jejích prostorách působily v různých organizačních uspořádáních vedle české porodnické kliniky i klinika německá a babicí (řízená porodními bábami). V budově pracovalinemocnice významníse představitelé českéhonacházel i německého lékařství, například [[Jan Streng]], [[Antonín Jan Jungmann]], [[Gottfried Ritter von Rittershain]], [[Karel Pawlík]], [[Václav Rubeška]] a [[Josef Jerie]].nalezinec<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hrubešová
| jméno = Eva
| příjmení2 = Hrubeš
| jméno2 = Josef
| titul = Toulky pražskou minulostí
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok =
| počet stran =
| strany = 138-9
| isbn =
}}</ref>. Od té doby slouží budova nepřetržitě svému účelu a v jejích prostorách působily v různých organizačních uspořádáních vedle české porodnické kliniky i klinika německá a babicí (řízená porodními bábami). V budově pracovali významní představitelé českého i německého lékařství, například [[Jan Streng]], [[Antonín Jan Jungmann]], [[Gottfried Ritter von Rittershain]], [[Karel Pawlík]], [[Václav Rubeška]] a [[Josef Jerie]].
 
Dne 14. února 1945 byla při [[bombardování Prahy]] částečně zasažena i budova porodnice.