Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrán 1 bajt, před 10 měsíci
m
překlepy
}}</ref> Samotné horniny vzniklé například ze schránek mikroskopických koloniálních živočichů (např. útesové vápence) se mezi bioklasty neřadí. Bioklasty ale bývají nejčastěji součástí právě vápenců po celém světě.
 
V případě dobrého zachování je možné z bioklastu určit i konkrétní druh organismu,. míraMíra zachování bioklastu ale záleží na jeho stáří, místě a hloubce uložení.<ref>{{Citace periodika
| titul = Sedimentary rock - Limestones and dolomites
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| url = https://www.britannica.com/science/sedimentary-rock/Limestones-and-dolomites#ref619087
| datum přístupu = 2018-09-10
}}</ref> Druhy organismů, ze kterých se bioklasty horniny skládají, pomáhají při dataci horninyhornin, ale i při odhadu druhové pestrosti zaniklých [[Ekosystém|ekosystémů]] a zjištění tehdejšího klimatu (složení orgamismůorganismů se mění dle stáří horninyhornin vzhledem k odlišné druhové pestrosti během jednotlivých [[Geologické období|geologických období]]). Jednou z nejčastějších součástí vápencových bioklastů jsou mlži ([[Mlži|Bivalvia]]), resp. úlomky jejich schránek.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Adams
| jméno = Anthony
| poznámka = Google-Books-ID: tG0_RpNSSGcC
| jazyk = en
}}</ref> Častou součástíČasto jsou to také fosilní druhy dříve velmi běžných lilijic ([[Lilijice|Crinoidea]]) a ramenonožců ([[Ramenonožci|Brachiopoda]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Guillemot
| jméno = Jacques