Josef Charvát (lékař): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění životopisných údajů značky: možný spam editace z Vizuálního editoru |
doplnění životopisu, zdroje značky: chybný odkaz na rok editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
[[Profesor|Prof.]] [[Doktor medicíny|MUDr.]] '''Josef Charvát''', [[Doktor věd|DrSc.]] ([[6. srpen|6. srpna]] [[1897]], [[Praha]] – [[31. leden|31. ledna]] [[1984]], tamtéž) byl [[Česko|český]] [[akademik]] [[Československá akademie věd|ČSAV]] a lékař [[Vnitřní lékařství|interní medicíny]], zakladatel české [[endokrinologie]]
== Život ==
Narodil se v chudé rodině vyučeného [[kovář]]e a [[zámečník]]a, zaměstnance ''Elektrických podniků'' v Praze. Vystudoval gymnázium v [[Praha|Praze]]
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| příjmení2 = Černý
| jméno2 = Jiří
| titul = Přemožitelé času sv. 6
| vydání =
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
| místo = Praha
| rok = 1988
| počet stran =
| kapitola = Josef Charvát
| strany = 52-55
| isbn =
}}</ref> Začal studovat na [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařské fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], v roce [[1916]] musel však studium přerušit a narukovat k [[Dělostřelectvo|dělostřelectvu]]. Později bojoval na třech různých frontách [[První světová válka|1. světové války]]. Promoval až v roce [[1923]]. Chtěl se věnovat psychiatrii, ale v tomto oboru nenašel umístění v Praze. Nastoupil na II. interní kliniku, kde se začal věnovat biochemii a endokrinologii. O rok později zveřejnil svou habilitační práci z oboru endokrinologie o účinku [[inzulin]]u.
Později studoval ve [[Francie|Francii]] a v [[Anglie|Anglii]] ([[Londýn]], [[Cambridge]]). V roce [[1933|1935]]
| příjmení = www.sinacek.cz
| titul = Historie - Česká endokrinologická společnost
| periodikum = www.endokrinologie.cz
| url = http://www.endokrinologie.cz/o-spolecnosti/historie.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-09-10
}}</ref>
Dne [[1. září]] [[1939]] byl zatčen [[Gestapo|gestapem]] pro odbojovou aktivitu a vězněn ve [[Věznice Pankrác|věznici Pankrác]] a v koncentračních táborech [[Koncentrační tábor Dachau|Dachau]] a [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]]. Dlouho se mělo za to, že se o jeho propuštění zasloužil tehdejší [[Švédsko|švédský]] korunní princ [[Gustav VI. Adolf]] údajnou přímou intervencí u [[Adolf Hitler|Hitlera]]. S Gustavem Adolfem se Charvát sice znal ze skautského setkání [[rovermoot]] ve [[Švédsko|Švédsku]] z roku [[1937]], ale tuto účelovou historku vyvrátilo pátrání mladého australského novináře W. H. Burkeho (*1983), nazvané Třicet čtyři (kniha vyšla v češtině v roce 2013 v nakladatelství Academia pod názvem Čtyřiatřicet) – propuštění zařídil Albert Göring, mladší (a nejspíše nevlastní) bratr význačného nacisty Hermanna Göringa, inženýr a dosazený ředitel Škodových závodů, se kterým se Charvát znal z předválečné doby. Svého příjmení Göring využil nejen k propuštění profesora Charváta, ale i k pomoci dalším 33 lidem, významným i obyčejným. Po válce byl očištěn norimberským i českým soudem.
Jako lékař se zapojil do [[Pražské povstání|pražského povstání]] v květnu 1945.
Od roku [[1912]] až do [[Druhá světová válka|2. světové války]] se aktivně věnoval [[Skauting|skautingu]]. V roce [[1932]] byl zvolen místostarostou [[Svaz skautů a skautek Republiky československé|Svazu skautů a skautek Republiky československé]] a po rezignaci [[Edvard Beneš|E. Beneše]] z funkce starosty, zastával tuto vrcholovou funkci až do ukončení činnosti skautské organizace v roce [[1938]].<ref>[http://www.nidm.cz/inspiromat/inspiromat-01-2011/galerie-osobnosti/josef-charvat-a-jeho-doba Josef Charvát a jeho doba – skauting]</ref>
Byl členem [
| titul = Řádná a dokonalá Lóže Národ č. 1 v Orientu Praha
| periodikum = www.lnarod.cz
| url = http://www.lnarod.cz/bratri.htm
| datum přístupu = 2018-09-10
}}</ref>
V roce [[1945]] založil ''III. interní kliniku'' na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] v [[Praha|Praze]] a do roku [[1970]] byl jejím přednostou. V 50. letech se později snažil o vyvrácení ideologických chybných interpretací z oboru biologie. V roce [[1969]] byl
| | periodikum = Univerzita Karlova
| jazyk = en
| url = https://www.cuni.cz/UK-8660.html
| datum přístupu = 2018-09-10
}}</ref> O rok později se vzdal vedení kliniky, působil zde však jako vědecký pracovník.
Je považován za zakladatele české endokrinologie, která byla jeho hlavním oborem. Zabýval se též [[stres]]em, [[Imunologie|imunologií]] a dalším vzděláváním lékařů. Byl propagátorem lékařské [[Kybernetika|kybernetiky]] a [[Genetika|genetiky]]. Jako první na světě používal [[inzulin]] jako [[katalyzátor]] výživy při stavech slabosti a vyčerpání. Je autorem tzv. Charvátovy diety pro rychlé hubnutí, dnes již opuštěné.
Byl zastáncem tradice etického, vědeckého a syntetického pohledu jak na pacienta, tak na celý obor vnitřního lékařství. Psal medicínsko-humoristicky zaměřené populární články a též i filosofická díla. Vycházel z humanistické tradice, užíval syntetického myšlení. Je autorem úvah, které začleňují medicínu do širšího kontextu.<ref>http://www.lekarskeknihy.cz/?id=80-7262-244-7</ref> Jeho hlavním dílem je kniha Choroby žláz s vnitřní sekrecí.
Léčil řadu významných osobností z řad politiků, umělců i jiných prominentů (např. Antonín Švehla, Edvard Beneš, Marta Gottwaldová). Za svou práci získal řadu ocenění: byl nositel Řádu republiky, Řádu práce a Řádu Zlaté hvězdy, Státní ceny Klementy Gottwalda, dostal titul Hrdina socialistické práce, byl Čestným doktorem Karlovy univerzity a dalších světových univerzit, členem poradního sboru pro vědu a techniku v OSN .
Zemřel 31. ledna 1984 v Praze.
== Citáty ==
| |||