Ignác Šustala: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Život: úprava závorek
Řádek 16:
Ignác Šustala se narodil v kopřivnickém fojtství, které podle tehdejších zvyklostí zdědil později Ignácův nejstarší bratr [[Jan Šustala]]. Jeho matka zemřela v roce [[1828]], kdy mu bylo šest let. V jedenácti letech se stal, po úmrtí otce, sirotkem. Základní vzdělání nabyl v kopřivnické obecné škole. Na závěr školního vzdělání se učil i němčinu v hlavní škole v [[Nový Jičín|Novém Jičíně]], to bylo v letech [[1834]] až [[1835]].(zdroj: Fojtství v Kopřivnici, s. 11)
 
Dne [[23. května]] [[1836]] zahájil Ignác Šustala své učení řemesla [[sedlářství|sedlářského]] u [[mistr]]a [[Jan Kudlík|Jana Kudlíka]] v [[Koloredov|Koloredově]] u [[Místek|Místku]] (dnes součást [[Frýdek-Místek|Frýdku-Místku]]. Při tom si osvojil i práce [[kolářství|kolářské]] a [[lakýrnictví|lakýrnické]]. Svoji pozornost zaměřil zejména na [[kočár|kočáry]], zaujaly ho zejména ty, které projížděly po [[Císařská silnice|Císařské silnici]] vedoucí přes Místek.(zdroj: Fojtství v Kopřivnici, s. 11)
 
V roce [[1841]] se stal Šustala [[tovaryš]]em. Pro získání zkušeností se vydal na na zkušenou ([[vandr]]). Nejprve pracoval coby tovaryš u sedlářského mistra [[Josef Sviták|Josefa Svitáka]] v [[Hukvaldy|Hukvaldech]]. V roce [[1842]] přešel do [[Holešov|Holešova]] za [[řemenářství|řemenářským]] mistrem [[Jakub Pekárek|Jakubem Pekárkem]]. U Pekárka pracoval v období od [[5. června]] [[1984]] do [[4. května]] [[1843]]. Po zkušenostech u mistra Pekárka se přesunul do [[Vídeň|Vídně]], která byla vyhlášenou mekkou výroby kočárů. Ve Vídni strávil 7 let svého života. Zprvu pracoval ve [[firma|firmě]] [[Waniek]], následně byl zaměstnán u firmy [[Friedrich Kindler]]. Propracoval se až k [[c. k.]] dvornímu dodavateli kočárů, sedláři [[Filip Koller|Filipu Kollerovi]]. U Filipa Kollera nabyl potřebné znalosti k výrobě kočárů, a tak přichází první myšlenky na osamostatnění se. Ignác Šustala tak u sedláře Kollera rozvázal pracovní poměr a vrátil se zpět do Kopřivnice s cílem založit si vlastní [[dílna|dílnu]]. (zdroj: Fojtství v Kopřivnici, s. 11)
 
Po návratu domů požádal nemajetný Ignác svého bratra Jana, který byl v té době již kopřivnickým fojtem, o pomoc. Jan mu v rámci svého fojtství přidělil jednu hospodářskou budovu, ze které Ignác vybudoval dílnu o rozměrech 6 x 7 m s předsíní o rozměrech 3 x 3,7 m. Jednalo se o objekt - stodolu. V roce [[1850]] se dvěma pomocníky postavil Šustala první kočár. Do výroby zapojil i další kopřivnické řemeslníky: železné součásti vyráběl [[kovář]] [[Bortel]] z domu [[č. p.]] 6, dřevěné [[korba|korby]] na kočáry pak vytvářel kolář [[Kuchař]] pracující v dílně č. p. 206. Poptávka po kočárech byla tak vysoká, že se v dílně prováděly pouze některé montážní a dokončovací práce, ale převážná část prací se odehrávala na dvoře fojtství. V letech [[1850]] - [[1852]] se krom výroby kočárů věnuje i výrobě [[bryčka|bryček]] a [[koňský povoz|koňských povozů]]. (zdroj: Fojtství v Kopřivnici, s. 11)