Bitva u Jutska: Porovnání verzí

Taktické vítězství získali Němci, kteří ztratili výrazně méně lodí i námořníků. Daleko lépe také propagandisticky využila bitvu německá strana, která prohlásila svou flotilu za velkého vítěze a "topila" ve svých prohlášeních víc plavidel, než ve skutečnosti. Císař Vilém již 5. června provedl prohlídku základny v [[Wilhelmshaven]]u a vlajkové lodi admirála Scheera, kterého povýšil na úroveň [[Paul von Hindenburg|Hindenburga]] v pozemním vojsku. K další velké námořní bitvě ale už nedošlo, protože Scheer držel své bitevní lodě většinou v přístavech a když už mělo dojít ke střetu, tak raději ustoupil. Císařské námořní síly vedly až do konce války jen sporadické a omezené operace hladinových sil. K tomu vedlo jednak vědomí materiální převahy královské flotily (od 1917 roku posílené eskadrou amerických drednotůbitevních lodí) a jednak panická bázeň císaře Viléma před další velkou bitvou. O to razantněji podporoval jiný způsob boje proti Britům a obnovil strategii neohraničené podmořské války. Ohrožení britských dopravních linek se zmenšilo až po vstupu USA do války a zavedení systému konvojů.