Varnsdorf: Porovnání verzí

'''Varnsdorf''' ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Warnsdorf''}}, {{vjazyce|hsb}} {{cizojazyčně|hsb|''Warnoćicy''}}) je město v nejsevernější části [[Česko|Česka]], ve východní části [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]], v [[okres Děčín|okrese Děčín]], na jihovýchodě [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]]. Protéká jím říčka [[Mandava]] a je ze tří stran obklopen územím [[Německo|Německa]]. Leží 32 kilometrů východně od [[Děčín]]a a 34 kilometrů severozápadně od [[Liberec|Liberce]].

 

 

Dějiny města začínají ve 2.&nbsp;polovině 14.&nbsp;století založením zemědělských dvorů. V&nbsp;roce 1830 se zde konalo první úplné [[liturgie|liturgické]] provedení [[Ludwig van Beethoven|Beethovenovy]] slavnostní mše ''[[Slavná mše|Missa solemnis]]''. Varnsdorf byl povýšen na město v&nbsp;roce 1868, do té doby byl největší vesnicí [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=1

| titul= Sdružení pro rozvoj Šluknovska - Členové

| vydavatel = 2005 WebActive s.r.o.

| titul= Nadační fond Hrádek-Burgsberg Varnsdorf

| vydavatel = 2001 WebActive s.r.o.

== Přírodní poměry ==

[[Soubor:Letecký pohled na Varnsdorf.JPG|thumb|left|Letecký pohled na Varnsdorf, vlevo dole [[Kostel Proměnění Páně (Varnsdorf)|starokatolický kostel]], za ním závod Elite|288x288pixelů]]

 

Územím města protéká říčka [[Mandava]]. Dále se zde nachází [[Varnsdorfský rybník]] a prameny řeky [[Křinice (řeka)|Křinice]], která je odvodňována Labem do [[Severní moře|Severního moře]]. Další menší rybníky se nazývají Valčík, Valcha a Kočka.

 

Historicky měla ve městě silnou pozici [[starokatolická církev]], byla však značně oslabena poválečným odsunem většiny německých věřících. Přesto stále působí místní farní obec a sociálně-pastorační středisko Communio Varnsdorf.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Ve Varnsdorfu působí též [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Varnsdorfu|sbor Českobratrské církve evangelické]] a sbor [[Apoštolská církev (Česko)|Apoštolské církve]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.e-cirkev.com/

| titul= Vítáme Vás v Apoštolské církvi ve Varnsdorfu!

=== Divadlo a muzeum ===

[[Soubor:Divadlo ve Varnsdorfu.JPG|thumb|Budova divadla]]

}}</ref>

 

}}</ref>

 

| vydavatel = 2005 WebActive s.r.o.

| datum přístupu=2008-07-30

}}</ref> Ve městě jsou dále drobné sakrální památky jako zvonička na Pěnkavčím vrchu, Lichtenštejnské kameny, kříž Nejsvětější trojice v&nbsp;Bratislavské ulici. [[Almanach]] ke 140.&nbsp;výročí povýšení Varnsdorfu na město uvádí 17 opravených drobných sakrálních památek.<ref name="alman80">{{Citace monografie

| příjmení = Milan

Kultura ve městě Varnsdorf je těsně spjata jak s&nbsp;německou kulturou, tak i&nbsp;s&nbsp;kulturou Lužických Srbů. Ve Varnsdorfu působil lužickosrbský hudební skladatel [[Bjarnat Krawc]] a jeho dcera, malířka [[Hanka Krawcec]], kterým město po druhé světové válce poskytlo azyl.

 

}}</ref>

[[Soubor:Knihovna varnsdorf.JPG|thumb|upright 1.3|Budova Městského centra kultury a vzdělávání v&nbsp;průběhu rekonstrukce v&nbsp;srpnu 2008]]

| strany = 101 až 102

| isbn =

}}</ref> a pořádá soutěž Literární Varnsdorf<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3327

| titul= Varnsdorf: Literární Varnsdorf úspěšně uzavřen

| rok = 2006

| strany = 132 až 143

}}</ref> Dále je ve Varnsdorfu velice aktivní Sbor dobrovolných hasičů Varnsdorf, který se v&nbsp;roce 2004 stal vítězem soutěže o&nbsp;nejlepší internetové stránky dobrovolných hasičů v&nbsp;ČR.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://hasici.varnsdorf.cz/

| titul= Hasiči.Varnsdorf.cz

| vydavatel =

| datum přístupu=2008-07-30

 

Kopaná ve městě je spojena s&nbsp;[[FK Varnsdorf]], který hraje [[Fotbalová národní liga|druhou ligu]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.skslovanvarnsdorf.cz/

| vydavatel =

| datum přístupu=2008-07-30

}}</ref> Město má plavecký areál, krytou sportovní halu, atletický stadión, tenisové kurty, fotbalový stadión SK Slovanu Varnsdorf. Příznivci lyžování využívají lyžařské areály na [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]] a v&nbsp;[[Horní Podluží|Horním Podluží]].

 

Varnsdorf leží mimo hlavní dopravní cesty. Místní částí Studánka prochází [[Silnice I/9|silnice číslo&nbsp;9]] vedoucí z&nbsp;vnitrozemí Čech na hranici s&nbsp;Německem, ve městě jsou dva silniční [[hraniční přechod|přechody]] do Německa. Do samotného Varnsdorfu vedou silnice druhé třídy číslo [[Silnice II/264|264]] a [[Silnice II/265|265]].

 

 

[[Soubor:Quick Bus.JPG|thumb|left|Minibus Mercedes 616CDI Sprinter varnsdorfského dopravce [[Quick Bus]] a. s. na lince Rumburk – Praha]]

| issn = 1212-6918

}}</ref> Autobusová linka do Prahy je v&nbsp;provozu od roku 1948.<ref name="fiala34">Fiala, str. 34.</ref>

}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1203654&query=usnesení+rady&p1=84858

| titul= Usnesení z 67. schůze Rady Ústeckého kraje - II. volební období 2004 - 2008 konané dne 11.12.2006

 

=== Turistika ===

}}</ref>

 

| vydavatel = 2005 WebActive s.r.o.

| datum přístupu=2008-08-02

}}</ref>

 

| vydavatel = Střední škola technická Varnsdorf

| datum přístupu=2008-07-30

}}</ref> Ve&nbsp;městě je dále Základní umělecká škola,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.zusvarnsdorf.estranky.cz/

| titul= zusvarnsdorf.estranky.cz

| datum přístupu=2008-07-30

}}</ref>

}}</ref>

V&nbsp;klubu Střelnice působí Studentské centrum.

}}</ref>

 

}}</ref> Historie balení koření z&nbsp;zdejším kraji je od roku 1884, kdy ve [[Chřibská|Chřibské]] založil J.C.Horn [[mlýn]] na mletí [[koření]]. Ve své době vyráběl široký sortiment koření a prodával je do celého Rakouska-Uherska do [[Rusko|Ruska]]. Po znárodnění byla část výroby koření převedena do bývalé textilky Richter ve Varnsdorfu, kde byl mlýn na mletí koření a balírna koření. Pražily a balily se zde také [[Podzemnice olejná|arašídy]] ve slupce. V&nbsp;roce 1991 byl [[státní podnik]] přejmenován na ARKO (arašídy-koření), který se osamostatnil od Balíren obchodu Praha. Ve firmě dochází k&nbsp;rozvoji, v&nbsp;krátké době je provoz vybaven třemi linkami na [[pražení]] arašídů v&nbsp;oleji a balicí linkou. Rozšiřuje se i&nbsp;výroba koření. V&nbsp;roce 1996 se měsíčně vyrábí 200 tun koření. V&nbsp;této době se na trhu objevuje nová konkurence a majitelé přijímají nabídku [[Norsko|norské]] firmy Rieber na odkoupení. Majitel již v&nbsp;Česku vlastnil firmu [[Vitana]], a.s. a zásadním způsobem reorganizoval firmu. Výroba arašídů byla přesunuta do [[Moskva|Moskvy]], výroba rýže a luštěnin do [[Roudnice nad Labem]]. Výroba suchých plodů byla ukončena. Do Varnsdorfu se přesunula výroba koření z&nbsp;norského [[Elverlum]]u. V&nbsp;současnosti se ve Varnsdorfu vyrábí 300 druhů koření pro norský, český a slovenský trh.<ref name="ruth55">{{Citace monografie

| příjmení = Pavel

}}</ref>

 

Je zde jedna ze&nbsp;dvou mlékáren v&nbsp;Ústeckém kraji<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3412

| titul= BIO máslo z Varnsdorfu

Ve Varnsdorfu se za dobu jeho existence narodilo či zde působilo mnoho významných osobností, byly [[Němci|německého]], [[Češi|českého]], [[Židé|židovského]] a [[Lužičtí Srbové|lužickosrbského]] původu.

 

}}</ref>

* [[Maxmilián Rudolf Schleinitz]] (1606–1675), byl prvním biskupem v Litoměřicích.

* [[Jan Beneš (fotbalista)|Jan Beneš]] (*1982) je fotbalista.

 

}}</ref> a [[Dana Durecová]], mezinárodní mistr Německa v&nbsp;[[zápas]]e ve volném stylu.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3330

| titul= Varnsdorfák roku a Osobnost města

}}</ref>

 

}}</ref> a výtvarník [[Josef Poláček (malíř)|Josef Poláček]] (1925–2017).<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://muzeum.varnsdorf.cz/kluby/vytvarnici.htm

| titul= Klub přátel výtvarného umění

* [http://www.kamzajit.cz/mesto/varnsdorf.php Turistické pamětihodnosti Varnsdorfu]

* [http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/varnsdorf Varnsdorf na stránkách turistika.cz]

 

{{Části české obce}}