BAC 1-11: Porovnání verzí

| obrázek = British Island Airways at Basle - 1985.jpg

| popisek = BAC-111 (G-AXBB, British Island Airways)

| první let = 20. srpna 1963

| zavedeno = 1965

| výroba = 1963-1982 (Británie)<br /> 1982-1989 (Rumunsko)

| vyrobeno kusů = 244

| cena za kus = 800 000 £

| hlavní uživatel = British United Airways

| více uživatelů = [[Royal Air Force]], Philipine Air Lines, Autair International

== Vývoj ==

[[Soubor:BAC 111-479FU One-Eleven, UK - Air Force AN0969838.jpg|náhled|vlevo|BAC 111-479FU (ZE433), [[Royal Air Force|RAF]]]]

[[Prototyp]] nového letounu označený BAC-111 (G-ASGH) poprvé vzlétl 20. srpna 1963, avšak již v říjnu havaroval a jeho sedmičlenná posádka zahynula. [[Letoun]] se dostal se do silně přetažené polohy se sklonem osy trupu 35°, v níž byly [[vodorovné ocasní plochy]] v úplavu [[křídlo|křídla]] a motorových gondol, přičemž kormidla přestala reagovat.

 

Upravené sériové provedení '''BAC-111-200''' poháněly dva motory Rolls-Royce Spey 506-14 po 47,1 kN. Oproti prototypu byla rekonstruována [[náběžná hrana]] křídla, zvětšila se jeho hloubka u trupu a dodatečně byly namontovány aerodynamické plůtky. Současně byla do řízení zavedena automatika, zabraňující přetažení. Na každé polovině křídla byl umístěn detektor úhlu náběhu, který po překročení stanovené meze ve spolupráci s pneumatickým pracovním válcem automaticky sklonil [[knipl]], aby se podélná osa letounu navrátila do normálu. Vstup do kabiny cestujících byl sklopnými dveřmi se schodištěm pod zádí trupu a dveřmi na levém boku přídě trupu, v nichž mohly být na přání zákazníka instalovány sklopné schůdky. [[Křídlo]] bylo vybaveno velkými Fowlerovými [[vztlakové klapky|vztlakovými klapkami]]. Posádka byla obvykle dvoučlenná plus [[palubní průvodčí]].

Na produkci „dvoustovky“ navázala verze '''BAC-111-300''' se zvýšenou [[vzletová hmotnost|vzletovou hmotností]] a větším [[dolet]]em, které se však prodalo jen 9 kusů (British Eagle, Channel Airways a Laker).

 

 

Výroba pokračovala sérií '''BAC-111-500''' pro 119 cestujících, jejíž prototyp (G-ASYD) byl zalétán 30. června 1967. Trup byl prodloužen o 2,54 m před a 1,57 m za křídlem, jehož plocha byla zvětšena. Motory Spey 512 DW se statickým tahem 55,8 kN každý dokázaly zvládnout vzletovou hmotnost až 47 400 kg. První sériový stroj -500 (G-AVMH) absolvoval [[první let]] 7. února 1968.

'''BAC-111-475''' byl určen pro provoz na vysoko položených [[letiště|letištích]] a v horkých klimatických zónách. Pohyb na nezpevněné [[VPD]] usnadňovaly pneumatiky se širší dosedací plochou. Jako prototyp opět posloužil 27. srpna 1970 letoun [[imatrikulace (letectví)|imatrikulace]] G-ASYD upravený na nový standard. Ten spočíval v instalaci křídla verze -500 v kombinaci s kratším trupem a motory Spey 512DW. Následujícího roku v dubnu vzlétl první sériový stroj, v červenci přišla první dodávka dvou kusů peruánské společnosti Fawcett.

 

 

== Nasazení ==

Prvních devět sériových letounů odebral britský svaz dopravních společností British United Airways, dále irský [[Aer Lingus]], Central African Airways, Bavaria a Kuwait Airways. Velkým obchodním úspěchem byl prodej šesti, pozdeji pak dalších osmi letounů [[letecká společnost|letecké společnosti]] Braniff v říjnu 1961. O rok později odebral přepravce Mohawk 4 stroje.

 

 

== Specifikace (BAC 1-11 300/400) ==

=== Technické údaje ===

* '''Posádka:''' 2

* [http://www.airliners.net/search/photo.search?cx=partner-pub-8297169501225184%3Aa05n2n-tzky&ie=ISO-8859-1&q=BAC-111&sa=Submit&search_active=1&search=&sheadline=&search_field=datedesc&submit=&siteurl=www.airliners.net%2F&ref=&ss=2837j1393001j8 Fotogalerie letounu BAC-111]

{{Letadla British Aircraft Corporation}}

{{Portály|Letectví}}

[[Kategorie:Dopravní letadla]]

[[Kategorie:Letadla BAC]]