Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 1 rokem
 
== Příčina záplav ==
[[6. srpen|6. srpna]] 2002 začala počasí v Čechách kravina ovlivňovat [[cyklóna|tlaková níže]], která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do [[7. srpen|7.]] a [[8. srpen|8. srpna]] vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna již na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody (především na jihu Čech).{{Doplňte zdroj}} Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. [[Vltava]] v Praze dosáhla průtoku 1500 m³/s a začala klesat. [[11. srpen|11.]] a [[12. srpen|12. srpna]] začalo opět pršet. Nad jihozápadem Čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které se jenom pomalu posunovaly k severovýchodu. Návětrný efekt na jihu Čech navíc přinášel další zesilování deště. Půda přesycená vodou z předešlých srážek nedokázala zadržet vodu a ta stékala do naplněných řek. V týdnu od 12. do [[18. srpen|18. srpna]] tak část Čech postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok [[Labe]] a okrajově také toky v povodí [[Ohře]] a povodí [[Dyje]].
 
Příčinou záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území Čech. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskády]]. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážkovou epizodu již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi, došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.
Anonymní uživatel