Strunatci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vhodnější šablona |
Robot: Opravuji 3 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9) |
||
Řádek 92:
* '''[[žaberní štěrbina|Žaberní štěrbiny]]''' či alespoň váčky – v [[hltan]]u, alespoň během embryonálního vývoje. Procházejí skrze stěnu trávicí trubice a směřují ven z těla. U nižších strunatců slouží mimo [[dýchání|výměny plynů]] i k [[Filtrace|filtrování]] potravy. U těch suchozemských jsou silně redukovány a zřejmé jsou spíše jen v embryonální fázi.
* '''[[Ocas|Pravý ocas]]''' – nezasahuje do něj [[trávicí trubice]] (nachází se celý až za [[řitní otvor|řitním otvorem]], je tedy postanální). Je vyztužen chordou či páteří.
* '''[[Endostyl]]''' (též podhltanová žláza), případně [[štítná žláza]]<ref name="zoology" /> – vyvíjí se jako rýha v břišní stěně [[hltan]]u, někdy produkuje [[hlen]] umožňující lepší posun potravy dále,<ref name="Ruppert2005">{{Citace periodika
▲| autor=Ruppert, E.
▲| periodikum=Canadian Journal of Zoology
▲| ročník=83
|rok = 2005
▲| strany=8–23
▲| doi = 10.1139/Z04-158
|
▲| titul=Key characters uniting hemichordates and chordates: homologies or homoplasies?
▲| url=http://article.pubs.nrc-cnrc.gc.ca/RPAS/RPViewDoc?_handler_=HandleInitialGet&articleFile=z04-158.pdf&journal=cjz&volume=83
|příjmení =
▲| datum přístupu=2008-09-22
|jméno =
|url archivu = https://archive.is/20121209232008/http://article.pubs.nrc-cnrc.gc.ca/RPAS/RPViewDoc?_handler_=HandleInitialGet&articleFile=z04-158.pdf&journal=cjz&volume=83
|datum archivace = 2012-12-09
|nedostupné = ano
}}</ref> navíc představuje úložiště [[Jod|jódu]].<ref name="rychel" />
Mimo to se uvádí i další rysy, které obvykle platí pro strunatce. Vakovité [[srdce]] (tedy stahu schopná [[céva]]) se nachází na břišní straně těla<ref name="rosypal" /> a pumpuje [[krev]] nejprve směrem k hlavě. U většiny strunatců je cévní soustava spjata s [[žábry|žábrami]]: odkysličená krev přichází do [[srdce]] či do kontraktilních cév, odkud je pumpována do žaber, načež se odvádí [[aorta|aortou]] do těla. Srdce tedy bylo původně venózní, ale po vzniku [[plíce|plic]] u suchozemských obratlovců se i toto změnilo a např. u člověka je samozřejmě do něj přiváděna i krev okysličená.<ref name="rocek" /> [[Trávicí trubice]] je trubicovitá a zakládá se v podstatě podobně jako u ostatních živočichů.<ref name="zoology" /> [[Fotoreceptor|Světločivné]] buňky oka ([[sítnice]]) se vyvíjí z [[neuroektoderm|ektodermu centrální nervové soustavy]], nikoliv z [[pokožka (živočichové)|epidermis]].<ref name="hajer">{{citace monografie| titul
Co se týče nejbližších příbuzných strunatců, některé ze znaků uvedených výše jsou v určitých obměnách nalézány i např. u polostrunatců. Mají například něco podobného jako je struna hřbetní – u nich se tomu říká [[stomochord]], vypadá poměrně podobně, ale zřejmě vznikl nezávisle, na základě [[Konvergence (evoluce)|konvergentní evoluce]]<ref name="Ruppert2005" /> (jiné zdroje ho však naopak považují za homologii<ref name="hajer" />). Podobná je zřejmě situace s [[neurochord]]em [[žaludovci|žaludovců]]. Naopak jednoduché „žaberní štěrbiny“ polostrunatců jsou zřejmě do určité míry homologické (vývojově spjaté) s pravými žaberními štěrbinami strunatců. Endostyl, další charakteristický orgán strunatců, se zřejmě v pravém slova smyslu u polostrunatců nevyskytuje.<ref name="Ruppert2005" />
Řádek 352 ⟶ 356:
* {{citace monografie| odkaz na autora=Zbyněk Roček| příjmení=Roček|jméno= Zbyněk| titul=Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém | Vydání=1| místo=Praha |vydavatel= Academia| rok= 2002| počet stran= 512| isbn=80-200-0858-6}}
* {{citace monografie| odkaz na autora=Jan Zrzavý (biolog)| příjmení=Zrzavý|jméno= Jan| titul= Fylogeneze živočišné říše | Vydání=1| místo=Praha |vydavatel= Scientia| rok= 2006| počet stran= 255| isbn=80-86960-08-0}}
* {{citace monografie| titul
=== Externí odkazy ===
| |||