Wikipedie

Lev Burian Berka z Dubé: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
111 476 editací
m +Kategorie:Úmrtí 1626; +Kategorie:Muži za použití HotCat
port, doplnění ib, ref za interpunkci, + kat, wl
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}politik
| jméno =
[[File:Berkove.png|thumb|right|Erb Berků z Dubé]]
| obrázek = Berkove z Dube.jpg
'''Lev Burian Eusebius hrabě Berka z Dubé a z Lipé''' (cca [[1586]]/[[1590]] – [[26. březen|26. března]] [[1626]]) byl český šlechtic ze starobylého rodu [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]], synovec pražského arcibiskupa [[Zbyněk Berka z Dubé a Lipé|Zbyňka Berky z Dubé]]. Patřil ke katolické šlechtě a stoupencům [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] zastával nejvyšší zemské úřady v [[České království|Čechách]] a na [[Markrabství moravské|Moravě]]. Vlastnil rozsáhlý majetek ve východních Čechách a na Vysočině, pro svůj rod získal titul [[Hrabě|říšských hrabat]] ([[1623]])<ref>Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1996), s. 818 ISBN 80–7185–070–5</ref>.▼
| popisek = Erb Berků z Dubé
| pořadí =
| úřad = [[Nejvyšší zemský komorník]] [[Markrabství moravské|Moravského markrabství]]
| od = [[1625]]
| do = [[26. březen]] [[1626]]
| panovník = [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]]
| předchůdce =
| nástupce =
| pořadí2 =
| úřad2 = [[Nejvyšší zemský sudí]] [[Markrabství moravské|Moravského markrabství]]
| od2 = [[1623]]
| do2 = [[1625]]
| panovník2 = [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]]
| předchůdce2 =
| nástupce2 =
| pořadí3 =
| úřad3 =
| od3 = [[1617]]
| do3 = [[1618]]
| panovník3 = [[Matyáš Habsburský|Matyáš]]
| předchůdce3 = Vilém z Roupova
| nástupce3 =
| pořadí4 =
| úřad4 = [[Nejvyšší maršálek]] [[České království|Českého království]]
| od4 = [[1620]]
| do4 = [[1625]]
| panovník4 = [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]]
| předchůdce4 = Pertold Bohubud z Lipé
| nástupce4 = Matyáš Ferdinand Berka z Dubé
| pořadí5 =
| úřad5 = [[Císařský komorník]]
| od5 =
| do5 =
| panovník5 =
| předchůdce5 =
| nástupce5 =
| rodiče = Václav starší Berka z Dubé <br> Markéta Trčková z Lípy
| choť = Františka Hipolyta z Fürstenbergu
| děti = Matyáš Ferdinand Berka z Dubé
| zaměstnání = politik
| profese = [[Šlechta|šlechtic]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| ocenění =
| poznámky = [[1623]] hraběcí stav
}}
▲'''Lev Burian Eusebius hrabě Berka z Dubé a z Lipé''' (cca [[1586]]/[[1590]] – [[26. březen|26. března]] [[1626]]) byl český šlechtic ze starobylého rodu [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]], synovec pražského arcibiskupa [[Zbyněk Berka z Dubé a Lipé|Zbyňka Berky z Dubé]]. Patřil ke katolické šlechtě a stoupencům [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] zastával nejvyšší [[Zemský úřad|zemské úřady]] v [[České království|Čechách]] a na [[Markrabství moravské|Moravě]]. Vlastnil rozsáhlý majetek ve východních Čechách a na Vysočině, pro svůj rod získal titul [[Hrabě|říšských hrabat]] ([[1623]]).<ref>Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1996), s. 818 ISBN 80–7185–070–5</ref>.
 
== Život ==
Narodil se jako mladší syn [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyššího komorníka]] Václava staršího Berky z Dubé (1554–1600) a jeho manželky Markéty [[Trčkové z Lípy]] (†1644). Po otci byl mimo jiné synovcem pražského arcibiskupa Zbyňka Berky, díky matce byl spřízněn s tehdy nejbohatší českou rodinou Trčků z Lípy. Po otci zdědil panství [[Rychmburk]], k němuž přikupoval další statky ([[Rosice (okres Chrudim)|Rosice]]), takže ve východních Čechách vytvořil rozsáhlý majetkový komplex.
 
[[File:Rychmburk.JPG|thumb|left|Hrad [[Rychmburk]]]]
Kromě toho po tetě Aleně [[Páni z Lomnice|Meziříčské z Lomnice]] zdědil v roce [[1610]] statky na Vysočině ([[Budišov]], [[Osová]], [[Nové Veselí]]) a aktivně se zapojil do veřejného života na Moravě. V letech 1617–1618 byl moravským [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším sudím]], vliv měl i jako [[císařský komorník]] a stoupenec císařů [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] a [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] Na rozdíl od dalších Berků v době [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] setrval na pozicích katolické šlechty a příznivců Ferdinanda II., načež byl v roce [[1619]] vypovězen ze země a byly mu zabaveny statky.
 
Po porážce stavovského povstání obnovil své vlivné postavení, jak na Moravě, tak i v Čechách. Převzal v rodině dědičnou funkci [[Nejvyšší maršálek|nejvyššího maršálka]] Českého království (1620–1625), znovu se stal moravským [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším sudím]] (1623–1625). V této funkci často zastupoval moravského [[Místodržící (zemský správce)|místodržitele]] kardinála [[František z Ditrichštejna|Ditrichštejna]] a rozhodoval o rozdělování konfiskovaných statků. Sám získal panství [[Dačice]] ([[1622]]) a dům v [[Olomouc]]i, východočeské dominium rozšířil o panství [[Slatiňany]] ([[1623]]). Z panství Rychmburk se třemi městečky a 54 vesnicemi vytvořil rodový [[Svěřenství|fideikomis]].<ref>Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989</ref>. V roce 1623 byl povýšen do hraběcího stavu. Svou kariéru završil jako [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšší komoří]] na Moravě (1625–1626), zemřel však náhle v březnu 1626. Spolu s dalšími členy rodu Berků je pohřben v kapli sv. Ludmily v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]].
 
Jeho manželkou byla od roku [[1617]] Františka Hipolyta z [[Fürstenbergové|Fürstenbergu]] (1592–1644), dcera Albrechta z Fürstenbergu, po matce z rodu [[Pernštejnové|Pernštejnů]], sestra prezidenta [[Říšská dvorská rada|říšské dvorské rady]] Vratislava z Fürstenbergu. Jejich jediný syn Matyáš Ferdinand (1620–1644) byl nadějí této linie Berků, zemřel však krátce po dokončení [[Kavalírská cesta|kavalírské cesty]] v [[Jihlava|Jihlavě]].<ref>KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620–1750); Pelhřimov, 2013, s. 123–128 ISBN 978–80–7415–071–5</ref>. O rozsáhlé dědictví poté vypukl soudní spor, který částečně skončil v roce 1669, kdy panství Rychmburk převzal [[František Antonín Berka z Dubé]] z jablonské větve rodu. V případě Dačic a Budišova se soudní spor táhl až do počátku 18. století.<ref>KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996, s. 393–394, 609 ISBN 80–85983–13–3</ref>.
 
== LiteraturaOdkazy ==
=== Reference ===▼
<references />
 
=== Literatura ===
* KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty; Brno, 2006 ISBN 80–210–4130–7
 
=== Externí odkazy ===
* [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/duba2.html Rodokmen Berků z Dubé]
 
{{Portály|Česko|Lidé}}
▲== Reference ==
 
{{DEFAULTSORT:Berka z Dubé, Lev Burian}}
[[Kategorie:Z Dubé (Ronovici)|Lev Burian Berka z Dubé]]
[[Kategorie:Čeští šlechtici]]
[[Kategorie:Čeští komorníci]]
Řádek 29 ⟶ 80:
[[Kategorie:Moravští sudí]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. Víta v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí 26. března]]
[[Kategorie:Úmrtí 1626]]
[[Kategorie:Muži]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Lev_Burian_Berka_z_Dubé“