Smíšený les: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
foto s lépe rozpoznatelným smíšeným lesem
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9)
Řádek 1:
[[Soubor:Palkovické hůrky, Kubánkov, les.jpg|náhled|Cesta ve smíšeném lese]]
'''Smíšený les''' je [[les]]ní porost se zastoupením [[Jehličnany|jehličnanů]] i [[Listnatý strom|listnáčů]]. Procentuální zastoupení žádného z druhů tvořících smíšený porost nepřesahuje 90 % (případně 95 % – viz níže nebo také heslo [[Monokultura]]). Smíšené lesy tvoří více něž 80 % celkové plochy našich lesů. Podíl monokultur (s příměsí do 10 %) tvoří necelých 20 % rozlohy našich lesů.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2062/169/ |datum přístupu=2010-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100323213107/http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2062/169/ |datum archivace=2010-03-23 |nedostupné=ano }}</ref> Za uplynulých padesát let se v našich lesích téměř zdvojnásobil podíl listnatých dřevin<ref>http://www.uhul.cz/zelenazprava/1998/334.php</ref>.
 
== Druhová skladba smíšených lesů ==
Řádek 8:
 
== Ekologická stabilita smíšených lesů ==
Smíšený les bývá považován v podmínkách [[Střední Evropa|střední Evropy]] za nejstabilnější lesní [[biom]]{{Doplňte zdroj}}, který je většinou nejlépe schopen odolávat běžným výkyvům [[mírný podnebný pás|mírného klimatu]]. Jeho pestřejší druhová skladba umožňuje snadněji odolávat živelním [[katastrofa|katastrofám]] ([[polom]]ům), ale také [[Škůdce|škůdcům]]. Zvýšená odolnost proti biotickým škůdcům bývá zdůvodňována většími vzdálenostmi jednotlivých jedinců hostitelského druhu. Škůdce je tak při jejich překonávání více vystaven přirozeným predátorům a nepříznivým podmínkám vnějšího prostředí než v monokultuře hostitelského druhu. Vyšší odolnost proti abiotickým škodlivým činitelům (bořivý [[vítr]], mokrý [[sníh]], [[námraza]]) je dána vyšší mechanickou odolností hlavních listnatých dřevin ([[buk]], [[dub]]) ve srovnání se [[smrk]]em nebo [[Borovice|borovicí]] (viz také [[Meliorační a zpevňující dřeviny]]). Ovšem tuto odolnost smíšeného lesa nelze paušalizovat. Buková monokultura může být na stejném stanovišti proti bořivému větru mnohem odolnější než smíšený smrko-jedlový, osikovo-smrkový nebo smrko-borový porost (tedy lesy tvořené dřevinami s nižší mechanickou odolností). Určujícím faktorem pro stabilitu porostů je vedle druhového složení zejména porostní výchova, ale i řada dalších vlivů.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://lesprace.silvarium.cz/content/view/964/98/ |datum přístupu=2010-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101123011541/http://lesprace.silvarium.cz/content/view/964/98 |datum archivace=2010-11-23 |nedostupné=ano }}</ref>
 
Významné je příznivější působení smíšených lesů na lesní půdy, zejména ve srovnání s jehličnatými monokulturami, které lesní půdy jednostranně ochuzují, okyselují a mohou přispívat až k [[podzol]]izaci lesních půd.