Slovinsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 0 zdrojů and označuji 1 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec)
Robot: Opravuji 18 zdrojů and označuji 2 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9)
Řádek 57:
Většinu z&nbsp;přibližně dvou milionů obyvatel Slovinska tvoří Slovinci (83%), následují Srbové (1,98%) a Chorvaté (1,81%).<ref name="etno">{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | odkaz na autora = Statistický úřad Republiky Slovinsko | titul = Prebivalstvo po narodni pripadnosti, popisi 1961–2002. Population by ethnic affiliation, 1961–2002 censuses | url = http://www.stat.si/letopis/2010/04_10/04-03-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-09 | jazyk = anglicky, slovinsky}}</ref>
 
Slovinsko se nachází na území několika menších historických zemí, jeho jádrem je někdejší [[Kraňsko]]. Po zániku Rakousko-Uherska se jihoslovanské země postupně zformovaly v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|jugoslávské království]]. Za druhé světové války bylo území Slovinska rozděleno mezi Itálii, Německo a Uhersko. V&nbsp;září 1943 se [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie]] usnesla o&nbsp;obnovení [[Jugoslávie]] na federálním základě.<ref name="AJ-avnoj">{{Citace elektronické monografie | autor = Arhiv Jugoslavije | titul = Deklaracija Drugog zasedanja Antifašističkog veća narodnog oslobođenja Jugoslavije, 29. novembar 1943. | url = http://www.arhivyu.gov.rs/active/sr-latin/home/glavna_navigacija/leksikon_jugoslavije/konstitutivni_akti_jugoslavije/deklaracija_drugog_zasedanja_avnoja.html | datum vydání = 2008 | datum přístupu = 2011-05-09 | jazyk = srbsky}}</ref> Jednou z&nbsp;federálních jednotek se mělo stát i&nbsp;[[Socialistická republika Slovinsko|Slovinsko]].<ref name="safet25">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bandžović | jméno = Safet | titul = Bosna i Hercegovina u koncepcijama Komunističke partije Jugoslavije (1941-1945) | druh nosiče = pdf | url = http://www.anubih.ba/speceditions/socialspeceditions/fulltext/social37/BandzovicSafet.pdf | datum vydání = 2007 | datum přístupu = 2011-05-09 | jazyk = bosensky | strany = 25 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110706131004/http://www.anubih.ba/speceditions/socialspeceditions/fulltext/social37/BandzovicSafet.pdf | datum archivace = 2011-07-06 | nedostupné = ano }}</ref> Za datum vzniku Slovinské republiky je považován [[19. únor]] [[1944]], kdy byl v&nbsp;[[Črnomelj]]u Slovinský národněosvobozenecký výbor přeměněn v&nbsp;[[Slovinská národněosvobozenecká rada|Slovinskou národněosvobozeneckou radu]], v&nbsp;zásadě první [[Zákonodárné sbory Slovinska|slovinský parlament]].<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Banka Slovenije | odkaz na autora = Banka Slovenije | titul = 60th anniversary of the Assembly of the Slovenian Nations Delegates in Kocevje (2003) | url = http://www.bsi.si/en/banknotes-and-coins.asp?MapaId=568 | datum vydání = [2003] | datum přístupu = 2011-05-09 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
Nezávislost na Jugoslávii vyhlásilo Slovinsko [[25. červen|25.&nbsp;června]] [[1991]]. Na základě [[Brionská deklarace|Brionské deklarace]] byla účinnost aktu vyhlášení nezávislosti na tři měsíce pozastavena. 2.&nbsp;října 1991 potvrdilo společné zasedání všech komor [[Zákonodárné sbory Slovinska|Skupščiny]] úmysl nabýt nezávislost okamžitě, jakmile uplyne tříměsíční [[moratorium]] smluvené [[Brionská deklarace|Brionskou deklarací]].<ref name="ULRSL016">Stališča in sklepi Skupščine Republike Slovenije ob izteku trimesečnega moratorija za nadaljnje uresničevanje osamosvojitvenih aktov Skupščine Republike Slovenije z&nbsp;dne 25. junija 1991, predpisanega z&nbsp;„Brionsko deklaracijo“, z&nbsp;dne 7. julija 1991. In ''Uradni list Republike Slovenije'' [online]. 1991 [cit. 2010-03-08]. [http://www.uradni-list.si/_pdf/1991/Ur/u1991016.pdf Dostupné online.] (slovinsky)</ref> Moratorium vypršelo 8. října 1991, kdy Slovinsko definitivně získalo svou nezávislost na Jugoslávii.<ref name="ULRSL016"/><ref>{{Citace periodika | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Slovinci a&nbsp;Jugoslávie | periodikum = Revue pro křesťanství a&nbsp;kulturu | rok = 1997 | ročník = 40 | číslo = 1 | strany = 16-17 | poznámky = <!-- [dále jen Hladký (1997)] --> | issn = 0862-6928}}</ref>
Řádek 149:
Ke správní reformě došlo v&nbsp;roce 1952, kdy bylo Slovinsko rozděleno na 19 okresů (okraji), tvořené třemi městy (z&nbsp;toho jedno hlavní město – Lublaň) a 371 [[občina (Slovinsko)|občin]] (z&nbsp;toho 44 městských občin).<ref name="adminstat">{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Razvoj upravnega prostorskega oblikovanja Slovenije v letih 1939 in 1945–2010. Development of the administrative territorial structure of Slovenia in 1939 and 1945–20 | url = http://www.stat.si/letopis/2010/02_10/02-01-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}}</ref> Od roku 1955 již existovaly jen občiny, jejichž počet postupně klesal – od 130 v&nbsp;roce 1955 na 60 v&nbsp;roce 1982.<ref name="adminstat" /> V&nbsp;roce 1982 se počet občin zvýšil na 65, aby v&nbsp;roce 1990 opět klesl na 62.<ref name="adminstat" /> Po osamostatnění Slovinska se vedly diskuse o&nbsp;reformě systému. V&nbsp;současnosti je ve Slovinsku 212 občin, z&nbsp;nichž 11 má status městské občiny.<ref name="polsys">{{Citace elektronické monografie | autor = Vlada Republike Slovenije | titul = Politični sistem | url = http://www.vlada.si/si/o_sloveniji/politicni_sistem/ | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2012-06-06 | jazyk = slovinsky}}</ref> Poslední z občin, [[Občina Ankaran|Ankaran]], vznikla v červnu 2011 rozhodnutím [[Ústavní soud Republiky Slovinsko|Ústavního soudu]].<ref>Odločba o ustanovitvi Občine Ankaran in o ugotovitvi, da Zakon o razpisu rednih lokalnih volitev v Mestni občini Koper ter Akt o razpisu rednih volitev v občinski svet in rednih volitev župana Mestne občine Koper nista v neskladju z Ustavo, Stran 6350. In ''Uradni list Republike Slovenije'' [online]. 2011 [cit. 2012-06-06]. [http://www.uradni-list.si/_pdf/2011/Ur/u2011047.pdf Dostupné online.] (slovinsky)</ref>
 
Ačkoliv původní koncepce počítala s&nbsp;tím, že po druhých volbách do orgánů občin (1998<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Republiška volilna komisija | titul = Lokalne volitve 1998 | url = http://www.dvk.gov.si/volitve/lv1998/ | datum vydání = 1998-12 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky}}</ref>) bude přijata zákonná úprava krajského zřízení, doposud se tak nestalo.<ref>Cabada (2005). s. 224.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Zastupitelský úřad Lublaň | titul = Slovinsko: Základní informace o teritoriu | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovinsko-2011-05-03.pdf | druh nosiče = pdf | datum aktualizace = 2011-05-03 | datum přístupu = 2011-05-12 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718170905/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovinsko-2011-05-03.pdf | datum archivace = 2011-07-18 | nedostupné = ano }}</ref>
 
=== Zahraniční vztahy ===
{{Podrobně|Zahraniční vztahy Slovinska|Česko-slovinské vztahy}}
 
Slovinsko se stalo samostatným svrchovaným státem [[25. červen|25. června]] [[1991]], 26. června 1991 bylo Slovinsko uznáno [[Chorvatsko|Chorvatskem]].<ref name="mzz">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Trekman | jméno = Borut | titul = Fifteen years of Slovenia's international recognition | periodikum = News | datum vydání = 2007-01-14 | datum přístupu = 2009-12-10 | url = http://www.mzz.gov.si/nc/en/tools/cns/news/article/999/22815/ | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110524112912/http://www.mzz.gov.si/nc/en/tools/cns/news/article/999/22815/ | datum archivace = 2011-05-24 | nedostupné = ano }}</ref> 7. července 1991 byla [[Brionská deklarace|Brionskou deklarací]] účinnost aktů z&nbsp;25. června 1991 na tři měsíce přerušena. V&nbsp;říjnu 1991 potvrdilo Slovinsko svou vůli opustit [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]]. Následně ho uznaly některé bývalé státy SSSR, 19. prosince 1991 bylo Slovinsko uznáno [[Island]]em, [[Švédsko|Švédskem]] a [[Německo|Spolkovou republikou Německo]].<ref name="mzz" /> [[Vatikán]] Slovinsko uznal 13. ledna 1992, [[San Marino]] 14. ledna 1992 a [[Evropská společenství]] pak 15. ledna 1992.<ref name="mzz" /> [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] uznala Slovinsko společně s&nbsp;Chorvatskem 16. ledna 1992.<ref name="zagreb">{{Citace elektronického periodika | autor = Velvyslanectví České republiky v Záhřebu | periodikum = Vztahy s Chorvatskem | datum vydání = 2005-01-25 | datum aktualizace = 2006-05-17 | datum přístupu = 2009-12-10 | url = http://www.mzv.cz/zagreb/cz/vzajemne_vztahy/vztahy_s_chorvatskem.html}}</ref> [[Spojené státy americké]] uznaly Slovinsko 7. dubna 1992.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Slovenia and the USA [pdf] | periodikum = Eye on Slovenia | datum vydání = 2007-06-28 | datum přístupu = 2009-12-10 | url = http://www.mzz.gov.si/fileadmin/pageuploads/Novinarsko_sredisce/sta/junij_2007_ang.pdf | issn = 1854-4924 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
Slovinsko je od 28. března 2004 členem [[Severoatlantická aliance|NATO]], od 1. května 2004 členem [[Evropská unie|Evropské unie]], od 1. ledna 2007 členem [[Evropská měnová unie|Evropské měnové unie]], od 21. července 2010 pak i&nbsp;[[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]].<ref name="bizinfo">{{Citace elektronického periodika | autor = Zastupitelský úřad Lublaň | titul = Slovinsko: Zahraničně-politická orientace | periodikum = Slovinsko: Souhrnná teritoriální informace | datum aktualizace = 2011-05-03 | datum přístupu = 2011-05-12 | url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/slovinsko-zahranicne-politicka-orientace/3/1000908/}}</ref><ref name="sloinw">{{Citace elektronické monografie | autor = Government of the Republic of Slovenia | titul = Slovenia in the World | url = http://www.vlada.si/en/about_slovenia/slovenia_in_the_world/ | datum vydání = 2005 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky}}</ref> V&nbsp;letech 1997 až 1999 bylo Slovinsko nestálým členem [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]], v&nbsp;první polovině roku 2008 předsedalo Slovinsko [[Rada Evropské unie|Radě Evropské unie]] a v&nbsp;období května až listopadu 2008 bylo v&nbsp;čele [[Výbor ministrů (Rada Evropy)|Výboru ministrů]] [[Rada Evropy|Rady Evropy]].<ref name="sloinw" /><ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Slovenia | titul = Past Projects | url = http://www.mzz.gov.si/en/foreign_policy/past_projects/ | datum vydání = c2011 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110524112952/http://www.mzz.gov.si/en/foreign_policy/past_projects/ | datum archivace = 2011-05-24 | nedostupné = ano }}</ref>
 
Mimořádnou a zplnomocněnou velvyslankyní Republiky Slovinsko v&nbsp;České republice je od února 2011 [[Smiljana Knez]].<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Pražský hrad | titul = Zahraniční velvyslanci v ČR: Přijetí vedoucích zastupitelských misí prezidentem republiky u příležitosti předání jejich pověřovacích listin | url = http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/rozhodnuti-prezidenta/jmenovani-odvolani-rozhodnuti/zahranicni-velvyslanci-v-cr.shtml | datum přístupu = 2011-05-21 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110506182759/http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/rozhodnuti-prezidenta/jmenovani-odvolani-rozhodnuti/zahranicni-velvyslanci-v-cr.shtml | datum archivace = 2011-05-06 | nedostupné = ano }}</ref>
 
== Ekonomika ==
{{Podrobně|Ekonomika Slovinska}}
 
Počátky industrializace Slovinska sahají do období habsburské monarchie. Již od vzniku [[Jugoslávie|státu jižních Slovanů]] se slovinské oblasti řadily k&nbsp;hospodářsky nejrozvinutějším.<ref>Hladký (2010). s. 171–172.</ref> V&nbsp;letech 1945 až 1946 došlo ke [[zestátnění]] velkého průmyslu a bylo rozhodnuto, že se ve Slovinsku bude rozvíjet zejména [[těžký průmysl]].<ref>Hladký (2010). s. 101.</ref> 1.&nbsp;září 1947 tak maršál Tito otevřel železárnu v&nbsp;Lublani – ''Titovi zavodi Litostroj'' (dnes ''[[Litostroj]]'').<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = History | url = http://www.litostrojgroup.com/litostrojsteelhistory.php | datum vydání = 1999-2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky}}</ref> Jednostranná orientace na těžký průmysl byla opuštěna v&nbsp;období reformní vlády Stane Kavčiče ve druhé polovině šedesátých let, kdy současně začalo období surovinově a technologicky efektivnější výroby.<ref>Hladký (2010). s. 108.</ref> Ačkoliv byli reformní komunisté kolem Kavčiče nakonec odstaveni, Slovinsko si i&nbsp;nadále udrželo relativně intenzivní ekonomické styky se západními zeměmi a firmami, což ovšem naráželo na odpor srbského a jugoslávského vedení.<ref name="hlad10-172">Hladký (2010). s. 172.</ref><ref name="GP">{{Citace elektronické monografie | titul = Slovenija kam? Intermarium? Zamisel, ki še obstaja, četudi zanjo ne slišimo. | url = http://www.goriski-panterji.com/Intermarium.html | datum vydání = c2006-2008 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110711112942/http://www.goriski-panterji.com/Intermarium.html | datum archivace = 2011-07-11 | nedostupné = ano }}</ref> Vyhlášení nezávislosti, a tak ztráta celojugoslávského trhu, způsobila slovinskému hospodářství značné problémy: vzrostla nezaměstnanost, přibližně o&nbsp;polovinu klesla průměrná mzda a průmyslová výroba klesla na hodnoty z&nbsp;roku 1977. Situace vyvrcholila v&nbsp;roce 1993.<ref>Hladký (2010). s. 135–136.</ref> V&nbsp;letech 1995 až 2008 byl hospodářský růst stabilní a dosahoval přibližně 4 %.<ref name="econ">{{Citace elektronické monografie | autor = Government of the Republic of Slovenia | titul = Economy | url = http://www.vlada.si/en/about_slovenia/economy/ | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky}}</ref> V&nbsp;roce 2009 došlo v&nbsp;důsledku [[Ekonomická krize od 2007|globální krize]] k&nbsp;meziročnímu poklesu o&nbsp;devět procent.<ref name="econ" /> V&nbsp;roce 2009 dosahovala výše [[hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP) na hlavu 17&nbsp;331&nbsp;€, [[nezaměstnanost]] byla 5,9 %, [[inflace]] 0,9 %.<ref name="econ" /> Průměrná mzda byla v&nbsp;roce 2009 necelých 1&nbsp;439 €.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Povprečne mesečne plače na zaposleno osebo pri pravnih osebah, indeksi nominalnih in realnih plač. Average monthly earnings per person by legal persons, indices of nominal and real earnings | url = http://www.stat.si/letopis/2010/13_10/13-01-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}}</ref>
 
Ve Slovinsku bylo v&nbsp;roce 2008 evidováno přes sto padesát tisíc podnikatelských subjektů<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Podjetja po pravnoorganizacijskih oblikah in velikosti glede na število oseb, ki delajo, 2008. Enterprises by organisational form and size class by number of persons employed, 2008 | url = http://www.stat.si/letopis/2010/03_10/03-01-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}}</ref>, z&nbsp;nichž nejznámější jsou [[Elan (firma)|Elan]], [[Gorenje]], [[Krka (firma)|Krka]], [[REVOZ]] a [[Triglav (pojišťovna)|Triglav]].<ref name="hlad10-172" />
Řádek 176:
[[Slovenske železnice|Slovinské železnice]] provozují 1&nbsp;228 kilometrů trati<ref name="DŽPLT">{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Dolžina železniških prog. Length of tracks | url = http://www.stat.si/letopis/2010/21_10/21-02-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-09 | jazyk = anglicky, slovinsky}}</ref>, [[Rozchod koleje|rozchod kolejí]] je 1&nbsp;435&nbsp;mm, 330 kilometrů<ref name="DŽPLT" /> je [[Dvoukolejná trať|dvoukolejných]]. Železnice protíná všechny části země. [[Elektrování tělesa|Elektrifikace]] je poskytována prostřednictvím systému 3kV DC a pokrývá 503&nbsp;km.<ref name="DŽPLT" />
 
Výstavba prvního třicetikilometrového dálničního úseku ve [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinsku]] i&nbsp;v&nbsp;[[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] – [[Vrhnika]] – [[Postojna]] byla zahájena v&nbsp;květnu 1970. Úsek byl otevřen 29.&nbsp;prosince 1972. K&nbsp;profinancování výstavby byl použit i&nbsp;[[úvěr]] od [[Světová banka|Mezinárodní banky pro obnovu a&nbsp;rozvoj]].<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Družba za avtoceste v Republiki Sloveniji d.d | titul = Vrhnika - Postojna | url = http://www.dars.si/Dokumenti/O_avtocestah/Nacionalni_program_izgradnje_avtocest/O_avtocestah/Obstojece_AC_in_HC/A1_sentilj_-_Srmin_126.aspx | datum vydání = [2010] | datum přístupu = 2010-03-27 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20101014183538/http://www.dars.si/Dokumenti/O_avtocestah/Nacionalni_program_izgradnje_avtocest/O_avtocestah/Obstojece_AC_in_HC/A1_sentilj_-_Srmin_126.aspx | datum archivace = 2010-10-14 | nedostupné = ano }}</ref> Výstavbě dálnice předcházela tzv. [[Silniční aféra (Jugoslávie)|silniční aféra]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Vodopivec | jméno = Peter | titul = Komunistične skupščine v senci partije | příjmení sestavitele = Brglez | jméno sestavitele = Alja | spolusestavitelé = et al. | sborník = Analiza razvoja slovenskega parlamentarizma | url = http://www.dz-rs.si/typo3conf/ext/acts/pi1/acts/getfile.php?cat=p&id=1548133 | vydavatel = Inštitut za civilizacijo in kulturo | místo = Ljubljana | rok vydání = 2004 | strany = 254 | jazyk = slovinsky}}</ref> Do vyhlášení nezávislosti Slovinska bylo v&nbsp;republice v&nbsp;provozu 187 kilometrů dálnic a&nbsp;rychlostních silnic.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Družba za avtoceste v Republiki Sloveniji d.d | titul = Zgrajene AC, HC ter druge javne ceste v okviru NPIA | url = http://www.dars.si/Dokumenti/O_avtocestah/Nacionalni_program_izgradnje_avtocest/Zgrajene_AC_in_HC_30.aspx | datum vydání = [2010] | datum přístupu = 2010-03-27 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20090918095150/http://www.dars.si/Dokumenti/O_avtocestah/Nacionalni_program_izgradnje_avtocest/Zgrajene_AC_in_HC_30.aspx | datum archivace = 2009-09-18 | nedostupné = ano }}</ref> V&nbsp;roce 1995 byl přijat ''Národní program výstavby dálnic v&nbsp;Republice Slovinsko'' ({{Cizojazyčně|sl|Nacionalni program izgradnje avtocest v Republiki Sloveniji}}, ''NPIA''), který počítá především s&nbsp;výstavbou komunikací v&nbsp;ose severovýchod–jihozápad a&nbsp;severozápad–jihovýchod.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Družba za avtoceste v Republiki Sloveniji d.d | titul = National motorway construction programme | url = http://www.dars.si/Dokumenti/About_motorways/National_motorway_construction_programme_282.aspx | datum vydání = [2010] | datum přístupu = 2010-03-27 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20091217145628/http://www.dars.si/Dokumenti/About_motorways/National_motorway_construction_programme_282.aspx | datum archivace = 2009-12-17 | nedostupné = ano }}</ref><ref>Nacionalni program izgradnje avtocest v Republiki Sloveniji (NPIA) (610). In ''Uradni list Republike Slovenije'' [online]. 1996. [cit. 2010-03-27]. [http://www.uradni-list.si/1/content?id=9350 Dostupné online.] (slovinsky)</ref> [[Dálnice ve Slovinsku|Dálnice]] jsou ve Slovinsku označovány písmenem '''A''', což souvisí se slovinským pojmenováním – ''{{Cizojazyčně|sl|avtoceste}}''. Maximální povolená rychlost na dálnicích je 130&nbsp;km/hod. V&nbsp;roce 1994 byla dálniční síť převedena na ''Společnost pro dálnice v&nbsp;Republice Slovinsko'' ({{Cizojazyčně|sl|Družba za avtoceste v&nbsp;Republiki Sloveniji}}, DARS), která dnes spravuje 592 kilometrů dálnic a&nbsp;155 kilometrů rychlostních silnic.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Družba za avtoceste v Republiki Sloveniji d.d | titul = About us | url = http://www.dars.si/Dokumenti/About_us_59.aspx | datum vydání = [2010] | datum přístupu = 2010-03-27 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20100306064033/http://www.dars.si/Dokumenti/About_us_59.aspx | datum archivace = 2010-03-06 | nedostupné = ano }}</ref> [[Rychlostní silnice ve Slovinsku|Rychlostní silnice]] jsou označovány písmenem '''H''', což souvisí se slovinským pojmenováním – ''{{Cizojazyčně|sl|hitra cesta}}''. Maximální povolená rychlost na rychlostních silnicích je 100&nbsp;km/hod.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Zenit | titul = Republic of Slovenia | url = http://www.zenit-spedition.at/slovensko/slovensko.php | datum vydání = [2008] | datum přístupu = 2010-06-25 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110706095722/http://www.zenit-spedition.at/slovensko/slovensko.php | datum archivace = 2011-07-06 | nedostupné = ano }}</ref>
 
Až do konce první světové války byl hlavním slovinským přístavem [[Terst]], který byl považován také za jediný jižní „německý“ přístav.<ref name="hladky167" /> Jelikož se však Terst stal posléze součástí Itálie, uvědomila si jugoslávská vláda nutnost vybudování přístavu nového. Tak byl v&nbsp;roce 1957 založen přístav [[Koper]], který se v&nbsp;roce 1958 otevřel [[Zahraniční obchod|mezinárodnímu obchodu]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Company history | url = http://www.luka-kp.si/eng/vsebina/65 | datum vydání = c2005 | datum přístupu = 2010-07-08 | jazyk = anglicky}}</ref> Přístav byl od té doby rozšířen a v&nbsp;roce 2007 jím prošlo 15 milionů tun nákladu, díky čemuž byl druhým největším přístavem v&nbsp;[[Jaderské moře|Jaderském moři]] po Terstu před [[Rijeka|Rijekou]]. Další rozšíření přístavu je závislé na vybudování železničního napojení.
Řádek 183:
 
=== Cestovní ruch ===
Rozvoj cestovního ruchu nastal ve druhé polovině devatenáctého století, kdy byla dostavěna železniční trať spojující Terst s&nbsp;podunajským vnitrozemím, a z&nbsp;počátku byl spojen především se sídly [[Bled]] a [[Postojna]].<ref>Olešovská (2011). s. 17.</ref> Také rozvoj turismu byl ve Slovinsku spojen s&nbsp;reformní vládou Stane Kavčiče.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Ferda | jméno = Jaroslav | titul = Slovinsko v EU: středoevropské, alpské, středomořské a balkánské rysy v charakteristice státu | url = http://is.muni.cz/th/77685/prif_m/Diplomova_prace.pdf | druh nosiče = pdf | rok vydání = 2007 | datum přístupu = 2011-05-12 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | strany = 118}}</ref> Klíčovým zákonem pro oblast cestovního ruchu je zákon o&nbsp;podpoře rozvoje cestovního ruchu z&nbsp;prosince 2003.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Zakon o spodbujanju razvoja turizma (ZSRT) | url = http://zakonodaja.gov.si/rpsi/r07/predpis_ZAKO1577.html | datum aktualizace = [2009] | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110524022944/http://zakonodaja.gov.si/rpsi/r07/predpis_ZAKO1577.html | datum archivace = 2011-05-24 | nedostupné = ano }}</ref> Hlavní národní turistickou organizací je ''Slovinská organizace cestovního ruchu'' ({{cizojazyčně|sl|Slovenska Turistična Organizacija}}).<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Holešinská | jméno = Andrea | titul = Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu | url = http://is.muni.cz/th/21026/esf_d/Holesinska-disertace-finale.pdf | druh nosiče = pdf | rok vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | strany = 111}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Slovenian Tourist Board | titul = Slovinsko | url = http://www.slovenia.info/en/Slovinsko.htm?slovenia_cze=0&lng=2 | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = česky}}</ref> V&nbsp;lednu se konává veletrh zaměřený na cestovní ruch – ''Alpe-Adria: Turizem in prosti čas''.<ref name="bizinfo" /><ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Gospodarsko razstavišče | titul = Alpe-Adria: Turizem in prosti čas | url = http://www.gr-sejem.si/sejmi/koledar-sejmov/alpe-adria-turizem-in-prosti-cas/ | datum aktualizace = [2011] | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky }}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
 
== Věda a školství ==
Řádek 192:
Jediným slovinským nositelem [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny]] je [[Fritz Pregl|Friderik Pregl]], jenž však pracoval v&nbsp;rakouském Grazu.<ref name="scienvrs" />
 
Dalšími významnými osobnostmi slovinské vědy jsou [[Janez Vajkard Valvasor]], jenž vydal německy psanou encyklopedickou práci ''Sláva vévodství kraňského'' ({{cizojazyčně|de|Die Ehre des Hertzogthums Crain}}), matematik a fyzik [[Jurij Vega]], jenž ovlivnil vývoj balistiky, fyzik [[Jožef Stefan]], právník a politik [[Peter Kozler]], jenž byl autorem podrobné mapy území osídleného slovinským etnikem, letecký konstruktér [[Edvard Rusjan]] či jazykovědec [[Franc Miklošič]], který se zapojil i do revoluce roku 1848.<ref name="scienvrs">{{Citace elektronické monografie | autor = Government of the Republic of Slovenia | titul = Science | url = http://www.vlada.si/en/about_slovenia/society/science/ | datum vydání = 2005 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Communication department of the European Commission | titul = Slovinsko | url = http://europa.eu/abc/european_countries/eu_members/slovenia/index_cs.htm | datum vydání = c1995-2011 | datum přístupu = 2011-05-12 | url archivu = https://web.archive.org/web/20101002210153/http://europa.eu/abc/european_countries/eu_members/slovenia/index_cs.htm | datum archivace = 2010-10-02 | nedostupné = ano }}</ref> Dalším významným lingvistou 19. století byl [[Jernej Kopitar]]. Elektrické jevy studoval [[Milan Vidmar]], bioakustiku biolog [[Ivan Regen]]. Ve Slovinsku se narodil i známý filozof [[Slavoj Žižek]]. Odborníkem na moderní slovinské dějiny je historik [[Janko Prunk]].
 
Školský systém ve Slovinsku je možné rozdělit na obecnou část a zvláštní část. Obecnou část tvoří předškolní vzdělání, základní vzdělání, střední vzdělání (odborné a technické vzdělávání, střední všeobecné vzdělávání), vyšší odborné vzdělávání a terciární vzdělávání. Zvláštní část systému tvoří vzdělávání dospělých, hudební a taneční vzdělávání, speciální vzdělávání, modifikované vzdělávací programy a programy v&nbsp;etnicky a jazykově smíšených oblastech.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Výzkumný ústav pedagogický v Praze | odkaz na autora = Výzkumný ústav pedagogický v Praze | titul = Základní informace o vzdělávacím systému ve Slovinsku | url = http://old.vuppraha.cz/soubory/VS_Slovinsko.pdf | datum vydání = 2007-03-08 | datum přístupu = 2011-05-12 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718190125/http://old.vuppraha.cz/soubory/VS_Slovinsko.pdf | datum archivace = 2011-07-18 | nedostupné = ano }}</ref> Školní rok trvá ve Slovinsku od října do června.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Slovenia | url = http://www.euroeducation.net/prof/slnco.htm | datum vydání = [2006] | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
Ve školním roce 2008/2009 bylo ve Slovinsku 791 základních škol, kde studovalo necelých 162 tisíc žáků, 129 středních škol, na nichž studovalo přes 87 tisíc studentů, v&nbsp;rámci terciárního vzdělávání působilo 89 institucí, na nichž studovalo přes 114 tisíc studentů.<ref name="eduvlad">{{Citace elektronické monografie | autor = Government of the Republic of Slovenia | titul = Education | url = http://www.vlada.si/en/about_slovenia/society/education/ | datum vydání = 2005 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky}}</ref> Ve Slovinsku působí čtyři univerzity: [[Univerzita v Lublani]], [[Univerzita v Mariboru]], [[Primorská univerzita]] a [[Univerzita v Nove Gorici]].<ref name="eduvlad" />
Řádek 219:
Významným slovinským malířem byl [[Ivana Kobilca]]. Slavným renesančním hudebním skladatelem byl [[Jacobus Gallus]]. Z romantických skladatelů se proslavil nejvíce [[Hugo Wolf]].
 
Intenzivní rozvoj stavebnictví nastal zejména v&nbsp;období [[baroko|baroka]]. Italští architekti [[Andrea Pozzo]] a [[Francesco Robba]] ovlivnili tvář Lublaně. Lublaňskou radnici, vybudovanou také v&nbsp;této době, pak vystavěl [[Gregor Maček]].<ref>Hladký (2010). s. 36–37.</ref> Barokní ráz Lublaně vydržel až do roku 1895, kdy Lublaň postihlo zemětřesení. Starosta [[Ivan Hribar]] poté do města pozval přední architekty té doby.<ref>Hladký (2010). s. 62.</ref> Nejvýznamnějším slovinským architektem byl [[Jože Plečnik]], jenž byl také autorem úprav [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Právě po odchodu z&nbsp;Prahy se začal Plečnik věnovat práci v&nbsp;Lublani.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | titul = Před 54 lety zemřel nejvýznamnější slovinský architekt Plečnik | periodikum = StavbaWEB | datum vydání = 2011-01-07 | datum přístupu = 2011-05-12 | url = http://www.stavbaweb.cz/Z-domova/Pred-54-lety-zemrel-nejvyznamnejsi-slovinsky-architekt-Plecnik.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718184158/http://www.stavbaweb.cz/Z-domova/Pred-54-lety-zemrel-nejvyznamnejsi-slovinsky-architekt-Plecnik.html | datum archivace = 2011-07-18 | nedostupné = ano }}</ref> Jeden z&nbsp;Plečnikových žáků – [[Edvard Ravnikar]] – pak jako profesor architektury na Fakultě architektury Univerzity v&nbsp;Lublani ovlivnil generace slovinských architektů a jeho vliv je dnes patrný na mnoha stavbách po celém Slovinsku.<ref name="korak">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Curk | jméno = Jožica | titul = Edvard Ravnikar (4. december 1907 – 23. avgust 1993) | periodikum = Korak | druh nosiče = pdf | datum přístupu = 2011-05-12 | strany = 7 | url = http://www.korak.ws/file/open/36_2efada70761ec.pdf | jazyk = slovinsky | issn = 1580-3880 }}{{Nedostupný zdroj}}</ref><ref name="riba">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Znidarsic | jméno = Rok | příjmení2 = Vodopivec | jméno2 = Ales | titul = Edvard Ravnikar: Architect and Teacher | url = http://www.ribabookshops.com/item/edvard-ravnikar-architect-and-teacher/69562/ | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
Hlavními slovinskými divadelními scénami jsou [[Slovinské národní divadlo]] (SND) v&nbsp;Lublani, SND v&nbsp;Mariboru, SND v&nbsp;Nové Gorici a Prešerenovo divadlo v&nbsp;Kranji.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kozár | jméno = Aleš | titul = Slovinská kultura | url = http://slorealie.upce.cz/kultura.html | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12}}</ref>
 
V&nbsp;roce 2008 bylo ve Slovinsku 57 kin.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Kinematografi. Cinemas | url = http://www.stat.si/letopis/2010/08_10/08-20-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}}</ref> Nejstarší slovinské filmy (''{{cizojazyčně|sl|Sejem v&nbsp;Ljutomeru}}'', ''{{cizojazyčně|sl|Odhod od maše v&nbsp;Ljutomeru}}'' a ''{{cizojazyčně|sl|Na domačem vrtu}}'') pocházejí z&nbsp;přelomu let 1905 a 1906 a jejich autorem je Karol Grossmann. Prvním větším počinem byl němý dokument ''{{cizojazyčně|sl|V&nbsp;kraljestvu zlatoroga}}'' (1931).<ref name="mladina">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Štefančič | jméno = Marcel | titul = Neznosna unikatnost slovenskega filma | periodikum = Mladina | odkaz na periodikum = Mladina | datum vydání = 2005 | číslo = 18 | url = http://www.mladina.si/tednik/200518/clanek/kul--obletnica-marcel_stefancic_jr/ | jazyk = slovinsky}}</ref> Z&nbsp;následujícího roku pochází film ''{{cizojazyčně|sl|Triglavske strmine}}'', jenž byl v&nbsp;šedesátých letech opatřen zvukovým komentářem.<ref name="mladina" /><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Rotar | jméno = Simona | titul = Triglavske strmine | url = http://gimvic.org/projekti/timko/sifilm/triglavskestrmine.html | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110228010029/http://gimvic.org/projekti/timko/sifilm/triglavskestrmine.html | datum archivace = 2011-02-28 | nedostupné = ano }}</ref> První film natočený ve slovinském jazyce bylo dílo ''{{cizojazyčně|sl|Na svoji zemlji}}'' z&nbsp;roku 1948.<ref name="mladina" /> Do roku 1995 pak bylo natočeno 130 slovinských celovečerních filmů.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Filmski center | titul = Slovenski film | url = http://www.film-center.si/slovenski_film | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky}}</ref>
== Sport ==
{{Podrobně|Sport ve Slovinsku}}
Řádek 265:
| jazyk = anglicky}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Bertelsmann Stiftung
| titul = BTI 2010 — Slovenia Country Report
| url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Slovenia.pdf
| datum vydání = 2009
| datum přístupu = 2011-08-21
| vydavatel = Bertelsmann Stiftung
| místo = Gütersloh
| jazyk = anglicky}}
|url archivu = https://web.archive.org/web/20110521034712/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Slovenia.pdf
|datum archivace = 2011-05-21
|nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs
Řádek 290 ⟶ 294:
| jazyk = anglicky}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Zastupitelský úřad ČR v Lublani
| titul = Souhrnná teritoriální informace: Slovinsko
| url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovinsko-2011-05-03.pdf
| datum vydání = 2011-05-03
| datum přístupu = 2011-08-21
| vydavatel = Businessinfo.cz
| jazyk = česky}}
|url archivu = https://web.archive.org/web/20110718170905/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovinsko-2011-05-03.pdf
|datum archivace = 2011-07-18
|nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Allcock