Uprchlické kvóty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 52:
=== První verze kvót ===
Hlavními podporovateli uprchlických kvót v Evropské unii byly především ty země EU, které jsou nejvíce zatíženy imigrační vlnou ([[Německo]], [[Rakousko]], [[Itálie]], [[Řecko]] apod.) Jiné státy (zejména členové [[Visegrádská skupina|Visegrádské čtyřky]] – [[Česko|Česká republika]], [[Slovensko]], [[Maďarsko]] a [[Polsko]]) princip kvót ostře odmítají, především v souvislosti s [[veřejné mínění|veřejným míněním]], které je silně odsuzuje. Podle původního návrhu z [[květen 2015|května 2015]], který byl součástí 1. implementačního balíčku EK na řešení migrační krize, mělo být přemístěno celkem 40 000 imigrantů z Itálie a Řecka a dalších 20 000 běženců z uprchlických táborů v [[Jordánsko|Jordánsku]] a autonomní oblasti [[Irácký Kurdistán|Kurdistán]]<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = European Commission - PRESS RELEASES - Press release - First measures under the European Agenda on Migration: Questions and Answers|url = http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-5038_en.htm|vydavatel = europa.eu|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Evropská migrační agenda a tolik kontroverzní kvóty : Migrace Online|url = http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/evropska-migracni-agenda-a-tolik-kontroverzni-kvoty|vydavatel = www.migraceonline.cz|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> do ostatních 26 členských států Evropské unie. Na
Tyto kvóty ale byly na konci [[Červen 2015|června 2015]] po odporu některých zemí včetně
=== Druhá verze kvót ===
Řádek 61:
Na zasedání [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] ve [[Štrasburk]]u v druhém týdnu v září apeloval předseda [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Jean-Claude Juncker]] na země [[Visegrádská čtyřka|Visegrádské skupiny]], aby změnily svůj postoj k přijímání migrantů a souhlasily s kvótami na jejich přerozdělení. Vláda České republiky, stejně jako prezident [[Miloš Zeman]], však i nadále odmítají celý návrh jako nesmyslný a nic neřešící. Obdobné postoje vyjádřili i představitelé dalších zemí; odmítl je například polský prezident [[Andrzej Duda]],<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Wyborcza.pl|url = http://wyborcza.pl/1,75478,18738298,prezydent-duda-kwoty-uchodzcow-to-zle-rozwiazanie-nie-zgadzam.html|vydavatel = wyborcza.pl|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> který jej nazval diktátem mocných.
Kvóty schválili ministři vnitra členských států EU na jednání [[Rada Evropské unie|Rady Evropské unie]] dne 21. září 2015. Proti návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a [[Rumunsko|Rumunska]], [[Finsko]] se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili. Maďarský premiér [[Viktor Orbán]] oznámil, že Maďarsko již s imigranty nemá problém a proto nemělo být plánovaných 54 000 osob z Maďarska přemístěno v roce 2015. Na
Původní plány, které mluvily vyřešení krize díky kvótám, ale zcela selhaly – v roce 2015 bylo namísto 106 000 žadatelů o azyl přemístěno jen 259 migrantů, z toho 177 z Itálie a 82 z Řecka.<ref>http://www.novinky.cz/domaci/391983-unijni-zeme-si-za-lonsky-rok-prerozdelily-jen-259-migrantu-uvadi-zprava-vnitra.html</ref> K 5. květnu 2017 bylo přesunuto pouze 18 119 lidí.<ref name="zpravy.aktualne.cz/zahranici/soud-eu-resil-zalobu-slovenska-a-madarska-na-kvoty-na-migran/r~117fc37e356411e7afda0025900fea04">{{Citace elektronického periodika
Řádek 80:
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/soud-eu-resil-zalobu-slovenska-a-madarska-na-kvoty-na-migran/r~117fc37e356411e7afda0025900fea04/
| issn =
}}</ref> Při prvním pokusu o přesídlení sedmi vybraných syrských uprchlíků do
| příjmení =
| jméno =
Řádek 110:
== Soudní spor kvůli kvótám ==
{{aktualizovat}}
V květnu 2017 se konalo jednání před [[Soudní dvůr Evropské unie|Soudním dvorem Evropské unie]], kde zástupci Maďarska a Slovenska vysvětlovali, proč se tyto země na soud kvůli uprchlickým kvótám obrátili.<ref name="zpravy.aktualne.cz/zahranici/soud-eu-resil-zalobu-slovenska-a-madarska-na-kvoty-na-migran/r~117fc37e356411e7afda0025900fea04" /> Podle Slovenska rada EU svým rozhodnutím zasáhla do práv národní parlamentů a podle žaloby prý porušeny principy zastupitelské demokracie, institucionální rovnováhy a řádné správy věcí veřejných.<ref name="zpravy.aktualne.cz/zahranici/soud-eu-resil-zalobu-slovenska-a-madarska-na-kvoty-na-migran/r~117fc37e356411e7afda0025900fea04" /> Věc nebyla rozhodnuta, generální advokát [[Yves Bot]] vypracuje v průběhu několika měsíců své stanovisko k žalobě.<ref name="zpravy.aktualne.cz/zahranici/soud-eu-resil-zalobu-slovenska-a-madarska-na-kvoty-na-migran/r~117fc37e356411e7afda0025900fea04" /> Výrok soudu může mít vliv i na debatu EU ohledně reformy azylového systému.<ref name="zpravy.aktualne.cz/zahranici/soud-eu-resil-zalobu-slovenska-a-madarska-na-kvoty-na-migran/r~117fc37e356411e7afda0025900fea04" /> Začátkem ledna 2018 podala Evropská komise na
| titul = Evropská komise podala na Česko, Polsko a Maďarsko žalobu kvůli přerozdělování migrantů - E15.cz
| periodikum = Zprávy E15.cz
|