Lineární algebra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Základní úvod: Připadalo mi škoda, že intenzita pole nemá link. Samozřejmě. Ale intenzita el. pole má. Tak aspoň to, ne?
→‎Základní úvod: Ale když tam byly ty dvě elektrický věcičky... Tak ať je to hezký, tak jsem to zaměnil za magnetický. V podstatě jsem ten link jenom otočil o pravej úhel.
Řádek 11:
Lineární algebra má svoje počátky ve studiu [[vektor]]ů v [[Kartézská soustava souřadnic|kartézském]] dvourozměrném a trojrozměrném prostoru. Obecně jsou ale vektory jakékoliv objekty, které lze dobře sčítat a násobit číslem (viz [[vektorový prostor]]).
 
Vektor je tedy např. směrovaná [[úsečka]] a je charakterizovaný jak svojí velikostí, která je dána délkou úsečky, tak svým směrem. Takovéto vektory slouží dobře ve fyzice jako reprezentace tzv. vektorových veličin ([[rychlost]], [[síla]], [[elektrický proud]], [[intenzita elektrickéhomagnetického pole]], ...). Vektorem ale může být také [[polynom]], [[funkce]] nebo [[posloupnost]]. Z těchto vektorů můžeme navíc vybrat takové s nějakou vlastností, která se zachovává sčítáním i násobením číslem (u funkcí spojitost nebo diferencovatelnost, u polynomů nejvyšší stupeň, u posloupností omezenost ...).
 
Takto uzavřenou množinu nazýváme [[vektorový prostor]]. Jak vidíte, podstatnou vlastností je, že pokud sečteme dva vektory nebo vynásobíme vektor číslem, získáme zase vektor. Může existovat konečná skupina vektorů takových, že sčítáním různých násobků těchto vektorů lze získat jakýkoliv libovolný vektor. Např. tři navzájem kolmé úsečky v kartézské soustavě třírozměrného prostoru. Takovéto vektory nazýváme generátory. Pokud navíc platí, že žádný z generátorů nelze nakombinovat z ostatních, nazýváme je [[báze (algebra)|bází]].