Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 1 rokem
→‎Magnetické pole a radiace: Přestylizováno, opraveny překlepy
=== Magnetické pole a radiace ===
[[Soubor:Mercury Magnetic Field NASA.jpg|upright=1.5|náhled|Náčrtek intenzity magnetického pole planety]]
Sonda [[Mariner 10]] v roce 1974 detekovala magnetické pole Merkuru o síle asi 1 % zemského.<ref name="stra114" /> To bylo pro vědecký svět překvapením, jelikož se věřilo, že takto malá planeta má jen malé pevné jádro, které již dávno vychladlo, a tudíž nevytváří magnetismus. Objev sondy znamenal přehodnocení tohoto předpokladu a možnost existence většího, částečně roztaveného jádra, které by rozdílnou rychlostí rotace mohlo generovat magnetické pole planety na principu [[Magnetické pole planet|dynama]].<ref name="solarviews" /> Magnetické pole je skloněné o 7 stupňů vůči rotační ose Merkuru skloněné o 7 stupňů a je natolik silné, že umožňuje vznik [[magnetosféra|magnetosféry]] okolo planety, která odklání [[sluneční vítr]].<ref name="tucek">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Tuček
| jméno = Josef
}}</ref>
 
Existují i dalšíjiná vysvětlení magnetického pole planety, kterékterá se obejdou bez hypotézy jejího většího jádra planety. Je možné, že magnetické pole planety můžeMůže být vybuzováno [[Paleomagnetismus|remanentní magnetizací]] železohornin obsahujících horninželezo, které mohly být zmagnetizovány v době vzniku planety.<ref name="solarviews" />
 
Jak potvrdila měření další sondy MESSENGER během dvou průletuprůletů na počátku 21. století, je magnetické pole Merkuru je menší než pozemské, čehož se využívá pro počítačové modelace. Současná výpočetní kapacita počítačů neumožňujenestačí na numerické modelování pozemského magnetického jádra, a proto se modeluje snadnější pole Merkuru, čehož se pak používá pro snahu objasnit tajemství spojenýchspojená s pozemským polem.<ref name="tucek" />
 
== Oběžná dráha ==