Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 114 bajtů ,  před 1 rokem
revert některých formulací, které nejsou jasně lepší (viz Diskuse s wikipedistou:Phiwy)
<center>Mapa severní polokoule pořízená nástrojem [[MESSENGER|MLA]]<br>nejnižší (fialová) do 10&nbsp;km (6,2 mil) nejvyšší (červená)..</center>
|}
Povrch Merkuru se velmi podobá povrchu pozemského [[Měsíc]]e, jak ukázaly první detailnější snímky pořízené americkou sondou [[Mariner&nbsp;10]].<ref name="solarviews" /> Pokrývá ho především obrovské množství [[kráter]]ů vzniklých srážkou s [[meteorit]]y a [[planetka]]mi nejrůznějších velikostí (tzv. [[impaktní kráter]]y). Podobně jako na Měsíci se i na povrchu Merkuru některénachází zrozsáhlé velkýchlávové impaktníchpláně pánvívyplňující vyplňujíněkteré rozsáhlévelké lávovéimpaktní pláněpánve. Oproti Měsíci je povrch Merkuru mnohem tmavší a to i přes to, přestožeže se tamna jeho povrchu nachází menší množství minerálů obsahujících [[železo]], které jsou zodpovědné za tmavost povrchu Měsíce zodpovědné. V případě Merkuru tak může za jeho tmavost jiný prvek, konkrétně [[uhlík]]. Ten se na povrch dostal během impaktů, které obnažily starší kůru Merkuru, pravděpodobně vzniklou utuhnutím magmatického oceánu v rané fázi vývoje planety. Grafit, minerál tvořený uhlíkem, je totiž jeden z prvků, skterý hustotou natolikdostatečně nízkou hustotu, žeaby se mohl vznášet při hladině magmatického oceánu mohl vznášet.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Nejvýraznějším povrchovým útvarem Merkuru je přes 1400&nbsp;km se táhnoucí prohlubeň [[Caloris Basin]], která je vzhledem k délce přes 1400&nbsp;km často pokládánapovažována za největší kráter ve sluneční soustavě.<ref name="stra112">ČERMAN, s. 112.</ref>
 
Planetu navštívily zatím pouze sondy: nejdříve [[Mariner 10]] v 70. letech 20.&nbsp;století a v prvním desetiletí 21.&nbsp;století sonda [[MESSENGER]]. Mariner&nbsp;10 prolétl kolem Merkuru celkem třikrát, načež odeslal na Zemi přes 2700 snímků, které však pokryly povrch pouze z 45 %. Povrch planety byl tedy k roku 2009 zmapován pouze z menší části.<ref name="povrch" /> Snímky ukázaly svět podobný Měsíci s prastarouvelice starou kůrou posetoupokrytou značným množstvím impaktních kráterů od velikosti několika stovek metrů až po 1300&nbsp;kilometrů.<ref name="povrch" /> Na Merkuru nebyl identifikován žádný geologický proces, který by mohl krátery omlazovat, jako např. [[desková tektonika]] na Zemi či lávové výlevy na povrchu Měsíce, protoa tak se jichzde nachází mnoho nacházíkráterů v různém stupni [[eroze]].<ref name="povrch" /> Merkur má také hory, které ale jeví značné známky rozrušení impakty jiných těles. Horstva jsou však menšinovým činitelem, většinu povrchu nejspíše zabírají lávové planiny dvojího typu: ''mezikráterové'' a ''hladké''.<ref name="povrch" /> Rozdíl mezi nimi spočívá v&nbsp;četnosti jejich kráterů, které se na nich nacházejí. Předpokládá se, že hladké planiny jsou mladší.<ref name="povrch" />
 
Oproti povrchu Měsíce či Marsu chyběly u Merkuru doklady sopečné aktivity na povrchu planety<ref name="povrch" /> až do roku [[2008]], kdy tam sonda MESSENGER objevila sopky.<ref name="solarviews" /> Předpokládá se, že během kontrakce obvodu Merkuru se mohla planeta zmenšit až o 0,1&nbsp;%, což se projevilo masivním zvrásněním kůry a jejím popraskáním.<ref name="povrch" /> Vznikly tak útesové zlomy vysoké několik kilometrů a dlouhé až stovky kilometrů.<ref name="solarviews" /> Při chladnutíJe planetypravděpodobné, že se jejídíky průměrchladnutí planety za posledních 3,8 miliardy let pravděpodobně zmenšil její průměr o 14&nbsp;km na nynějších 4879 km.<ref>{{Citace elektronického periodika |
autor =Lidovky cz.|
titul =Planeta Merkur se neustále zmenšuje, zjistili vědci |
datum přístupu = 2014-04-05 |
url =http://www.lidovky.cz/planeta-merkur-se-neustale-zmensuje-zjistili-vedci-fh2-/veda.aspx?c=A140317_100026_ln_veda_ape
}} </ref> Od roku 2008 se pak povedlo na povrchu Merkuru identifikovat jak projevy [[efuzivní vulkanismus|efuzivního vulkanismu]] v podobě [[lávový proud|lávových proudů]], tak i&nbsp; [[explosivní vulkanismus|explozivního vulkanismu]] v podobě uloženin [[pyroklastický materiál|pyroklastického materiálu]].<ref name="becca">{{cite journal|last1=Thomas|first1=Rebecca J.|last2=Rothery|first2=David A.|last3=Conway|first3=Susan J.|last4=Anand|first4=Mahesh|title=Long-lived explosive volcanism on Mercury|journal=Geophysical Research Letters|date=16 September 2014|volume=41|issue=17|pages=6084–6092|doi=10.1002/2014GL061224}}</ref> Odhaduje se, že efuzivní vulkanismus byl aktivní převážně před ~4,1 až 3,55 miliardami let, kdežto explozivní se odehrával od 3,9 po 1 miliardu let.<ref name="becca"/>
 
=== Atmosféra ===