Verze z 23. 8. 2018, 12:30 editovat Martin Tauchman (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 7 710 editací m lf značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 9. 2018, 01:54 editovat zrušit editaci InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 358 077 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9) Přejít na další porovnání →
Řádek 154: PHP bylo původně označení pro Personal Home Page,<ref name="history">{{Citace elektronické monografie\| datum přístupu=2008-02-25\| url=http://www.php.net/history\| titul=History of PHP and related projects \| vydavatel=The PHP Group}}</ref> tedy osobní domácí stránky. Vše začalo v roce 1994, kdy byla napsána binární část [[Common Gateway Interface]] ([[CGI]]) v [[programovací jazyk\|programovacím jazyku]] [[C (programovací jazyk)\|C]]. Tuto prvotní část napsal [[Dánsko\|dánský]]/[[Grónsko\|grónský]] programátor [[Rasmus Lerdorf]]. Lerdorf zpočátku vytvořil tyto nástroje pro osobní domácí stránky (Personal Home Page) za účelem možné záměny s malou skupinou skriptů v [[Perl]]u, které chtěl používat pro údržbu osobní domovské stránky. Nástroje měly zajistit běh úloh jako například zobrazení jeho životopisu a zaznamenávání návštěvnosti stránek.<ref name="history" /> Tento binární kód ještě tentýž rok skloubil s jiným programem, který sám napsal. Po spojení s Form Interpreter tak vznikla kombinace PHP/FI, která měla mnohem větší funkčnost. PHP/FI obsahovala širokou implementaci pro [[C (programovací jazyk)\|programovací jazyk C]] a navíc tato verze mohla komunikovat s [[databáze]]mi, což umožnilo tvorbu prvních jednoduchých dynamických [[webové aplikace\|webových aplikací]]. Lerdorf veřejně oznámil vydání PHP/FI (pod názvem „Personal Home Page Tools (PHP Tools) version 1.0“) v diskuzní skupině [[Usenet]] dne [[8. červen\|8. června]] [[1995]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Announce: Personal Home Page Tools (PHP Tools) \| autor = Lerdorf, Rasmus \| datum vydání = [[1995-06-08]] \| newsgroup = comp.infosystems.www.authoring.cgi \| url = http://groups.google.com/group/comp.infosystems.www.authoring.cgi/msg/cc7d43454d64d133 \| datum přístupu = 2006-09-17}}</ref> Jeho cílem rozšířit okruh uživatelů, aby mohl najít co nejvíce chyb a tak zdokonalil kód. Tato verze již měla základní vlastnosti, které měly i pozdější verze PHP, například proměnné ve stylu [[Perl]]u, zpracování formulářů a možnost vložit [[HyperText Markup Language\|HTML]] kód. Syntaxe byla obdobná jako u [[Perl]]u, ale byla omezenější, jednodušší a méně konzistentní.<ref name="history" /> [[Zeev Suraski]] a [[Andi Gutmans]], dva izraelští vývojáři na [[Technion IIT]], přepsali [[parser]] v roce [[1997]], vytvořili tak základ PHP 3 a změnili název jazyka na [[rekurzivní zkratka\|rekurzivní zkratku]] PHP = PHP: Hypertext Preprocessor.<ref name="history" /> Tým vývojářů oficiálně vydal PHP/FI 2 v [[Listopad]]u [[1997]] po měsíčním testování [[beta verze]]. Poté začalo veřejné testování PHP 3, a její oficiální uvolnění přišlo v [[červen\|červnu]] [[1998]]. [[Zeev Suraski]] a [[Andi Gutmans]] poté začali opětovné přepisování jádra PHP a vydali [[Zend Engine]] v roce [[1999]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Zend Engine version 2.0: Feature Overview and Design \| vydavatel = Zend Technologies Ltd. \| url = http://www.zend.com/zend/zend-engine-summary.php \| datum přístupu = 2006-09-17 \| url archivu = https://web.archive.org/web/20060719204721/http://www.zend.com/zend/zend-engine-summary.php \| datum archivace = 2006-07-19 \| nedostupné = ano }} – neplatný odkaz !</ref> Založili firmu [[Zend Technologies]] v [[Ramat Gan]], [[Izrael]].<ref name="history" /> Dne [[22. květen\|22. května]] [[2000]] byla vydána verze PHP 4 postavená na [[Zend Engine]] 1.0. Dne [[13. červen\|13. června]] [[2004]] byla představena verze PHP 5, která již stojí na novém [[Zend Engine]] II.<ref name="history" /> PHP 5 obsahuje nové rysy jako je vylepšená podpora pro [[objektově orientované programování]], PHP Data Objects extension (ta definuje lehké a konzistentní rozhraní pro napojení k [[databáze\|databázím]]) a nesčetné množství výkonových vylepšení.<ref>{{Citace elektronické monografie\| titul=Why PHP 5 Rocks!\| url=http://www.onlamp.com/pub/a/php/2004/07/15/UpgradePHP5.html\| vydavatel=O'Reilly\| datum přístupu=2008-02-22\| datum=2004-07-15\| autor=Trachtenberg, Adam}}</ref> PHP 4 se již dále nevyvíjí a pro tuto verzi se nebudou vydávat ani žádné bezpečnostní aktualizace.<ref name="2007 news">{{Citace elektronické monografie\| titul=php.net 2007 news archive\| url=http://www.php.net/archive/2007.php\| vydavatel=The PHP Group\| datum přístupu=2008-02-22\| datum=2007-07-13}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie\| datum přístupu=2008-03-16\| url=http://www.internetnews.com/dev-news/article.php/3725291\| titul=PHP 4 is Dead–Long Live PHP 5 \| vydavatel=InternetNews\| datum=2008-02-01\| autor=Kerner, Sean Michael}}</ref>

PHP: Porovnání verzí