Národní památník na Vítkově: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
→Národní památník: mnichovská dohoda se píše s malým m značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 37:
Idea národního památníku, který by na rozdíl od dosavadních připomenutí porážek demonstroval hrdost a odvahu českého národa, měla zpočátku ryze lokální charakter. V létě [[1882]] byl z iniciativy několika set místních občanů založen [[Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova]] na vrchu Žižkově a nebýt budovatelského étosu nové Československé republiky, mohlo být všechno úplně jinak. Velkolepou [[Nekropole|nekropoli]] synů národa, [[Československé legie|legionářů]] a osvoboditelů, měla socha [[Jan Žižka|Jana Žižky z Trocnova]] pouze otevírat. Památník byl jako Památník národního osvobození vystavěn v letech [[1929]]–[[1933]]. Za druhé světové války zde bylo skladiště [[wehrmacht]]u, památník byl v té době poničen. Po roce [[1948]] byl památník využit k propagaci [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]]. Byli tu pohřbíváni významní představitelé [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]]. V roce [[1953]] tu bylo otevřeno mauzoleum [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]], zrušené v roce 1962, kdy bylo Gottwaldovo tělo zpopelněno. Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] byly ostatky členů komunistické strany odvezeny.
V nynější době se v nově rekonstruovaném památníku nachází stálá expozice ''Křižovatky české a československé státnosti'', která zachycuje historické okamžiky naší země od [[Vznik Československa|vzniku Československa]] v roce 1918, dále podepsání [[Mnichovská dohoda|
== Hrob neznámého vojína ==
| |||