Observatoř Parkes: Porovnání verzí

[[Radioteleskop]] používaný v Observatoři Parkes, dokončený roku [[1961]], byl duchovním dítětem britského fyzika [[Edward George Bowen|Edwarda George 'Taffy' Bowena]], vedoucího pracovníka ''Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIRO)''. Bowen během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] pracoval v [[Spojené státy americké|USA]] na vývoji [[radar]]u, kde navázal spoustu kontaktů ve vědecké sféře. Na základě těchto známostí později vznikly dvě filantropické organizace, ''Carnegie Corporation'' a ''Rockefeller Foundation'' (Rockefellerova nadace) za účelem financování poloviny nákladů spojených se stavbou Radioteleskopu v Observatoři Parkes. Vznik těchto nadací a také finanční podpora ze Spojených Států nakonec přesvědčily i Britského ministerského předsedu Roberta Menziese k tomu, aby vydal souhlas k „dofinancování“ tohoto projektu.<ref>http://www.abc.net.au/science/slab/parkes/default.htm</ref> Primárním pozorovacím instrumentem je 64 metrový pohyblivý talířový radioteleskop, který je druhým největším na jižní polokouli, a jedním z prvních velkých pohyblivých talířových radioteleskopů na světě (DSS-43 na Tindibille byl roku [[1987]] zvětšen ze 64 m na 70 m, a předstihl tak teleskop v Parkesu).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://www.cdscc.nasa.gov/Pages2/pg01h_history.html |datum přístupu=2008-06-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110807045646/http://www.cdscc.nasa.gov/Pages2/pg01h_history.html#anchor46177 |datum archivace=2011-08-07 |nedostupné=ano }}</ref> Od doby svého zkonstruování funguje v podstatě nepřetržitě až do současnosti. Povrch talíře byl ještě navíc ve svém středu osazen jemnými kovovými plátky, aby byl zlepšen příjem [[mikrovlny|mikrovln]] o centimetrové a milimetrové vlnové délce. Vnější část talíře je tvořena kovovou sítí, což vytváří charakteristický „dvoutónový“ vzhled této antény. Tento radioteleskop je usazen na speciální tzv. altazimutální plošině. Řízen je speciálním naváděcím teleskopem, který je zabudován v těle radioteleskopu na shodných rotačních osách avšak je osazen na equatoriální (rovníkové) otočné plošině. Oba jsou během zaměřování daného cíle společně naváděny [[laser]]ovým naváděcím systémem. Tento způsob byl vyvinut britským inženýrem Barnesem Wallisem.